Institucionální záležitosti v červenci 2020

Závěry Evropské rady – 17., 18., 19., 20. a 21. července 2020 (EUCO 10/20)

• Vedoucí představitelé EU 21. 7. 2020 dosáhli dohody o balíčku ozdravných opatření a o rozpočtu na období let 2021–2027, jež mají EU pomoci zotavit se z následků pandemie a podpořit investice do ekologické a digitální transformace.

Pozadí

Krize COVID-19 představuje pro EU výzvu historických rozměrů. EU a její členské státy musely přijmout nouzová opatření, aby ochránily zdraví občanů a zabránily zhroucení ekonomiky. Fázi akutní zdravotní krize pomalu opouštíme. I když je stále nutné věnovat epidemiologické situaci nejvyšší pozornost, důraz se nyní přesouvá ke zmírňování socioekonomických škod. To vyžaduje bezprecedentní úsilí a inovativní přístup podporující konvergenci, odolnost a transformaci v EU. Na žádost hlav států a předsedů vlád předložila Komise koncem května 2020 balík, který kombinuje budoucí VFR se specifickým úsilím o oživení v rámci nástroje Next Generation EU (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

Klíčové a sporné body

Vedoucí představitelé se dohodli na komplexním balíku v celkové hodnotě 1 824,3 mld. €, který spojuje VFR a mimořádný nástroj oživení Next Generation EU (NGEU).

Nový VFR se má týkat sedmiletého období od roku 2021 do roku 2027. VFR, posílený nástrojem Next Generation EU, má být hlavním nástrojem k provádění balíku ozdravných opatření v reakci na socioekonomické dopady pandemie COVID-19.

• Celková velikost VFR – 1 074,3 mld. € – má umožnit naplnit dlouhodobé cíle EU. Součástí VFR mají být tyto výdajové oblasti: (1) jednotný trh, inovace a digitální oblast; (2) soudržnost, odolnost a hodnoty; (3) přírodní zdroje a životní prostředí; (4) migrace a správa hranic; (5) bezpečnost a obrana; (6) sousedství a svět; (7) evropská veřejná správa.

Nástroj Next Generation EU má poskytnout EU prostředky k řešení výzev spojených s pandemií COVID-19. Komise bude v souladu s dohodou zmocněna vypůjčit si na finančních trzích prostředky až do výše 750 mld. €. Tyto prostředky mohou být využity na následné půjčky a na výdaje vynakládané prostřednictvím programů víceletého finančního rámce. Kapitál získaný na finančních trzích bude splacen do roku 2058.

Rozdělení finančních prostředků bylo největším sporem při summitu:

• Facilita na podporu oživení a odolnosti: 672,5 mld. € (půjčky: 360 mld. €, granty: 312,5 mld. €),
• ReactEU: 47,5 mld. €,
• Horizont Evropa: 5 mld. €,
• InvestEU: 5,6 mld. €,
• Rozvoj venkova: 7,5 mld. €,
• Fond pro spravedlivou transformaci: 10 mld. €

Plán má zajistit, aby se finanční prostředky dostaly do zemí a odvětví, které byly krizí zasaženy nejvíce: 70 % grantů poskytovaných z facility na podporu oživení a odolnosti bude přiděleno v letech 2021 a 2022 a zbývajících 30 % v roce 2023.

Příspěvky z facility na podporu oživení a odolnosti budou v období 2021–2022 přidělovány na základě kritérií stanovených Komisí, která zohledňují životní úroveň, velikost a míru nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech.

Vedoucí představitelé rovněž dosáhli dohody o 3 tematických zvláštních nástrojích, které mají poskytnout další finanční prostředky pro reakci na konkrétní nepředvídané události: (1) rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu na podporu členských států a hospodářských odvětví, které brexit zasáhl nejvíce (5 mld. €); (2) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na podporu pracovníků, kteří přijdou o práci při restrukturalizaci související s globalizací (1,3 mld. €); (3) rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely reakce na mimořádné situace způsobené závažnými katastrofami v členských státech nebo přistupujících zemích a rychlé reakce na konkrétní mimořádné potřeby v rámci EU nebo v třetích zemích (1,2 mld. €).

Členské státy mají vypracovat v souladu se zásadami řádné správy národní plány na podporu oživení a odolnosti na období 2021–2023. Tyto plány musí být v souladu s doporučeními pro jednotlivé země a přispívat k ekologické a digitální transformaci. Konkrétně musí podporovat růst a zaměstnanost a posílit „hospodářskou a sociální odolnost“ zemí EU. Tyto plány budou v roce 2022 přezkoumány. Výsledek jejich posouzení schválí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Granty mají být vypláceny pouze tehdy, budou-li plněny dohodnuté milníky a cíle stanovené v plánech na podporu oživení a odolnosti.

Dle dohody 30 % celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU má směřovat na projekty v oblasti klimatu. Výdaje v rámci VFR a nástroje Next Generation EU budou v souladu s cílem klimatické neutrality EU do roku 2050, cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.

Vedoucí představitelé EU se dohodli na tom, že poskytnou EU nové zdroje na splácení finančních prostředků získaných v rámci nástroje Next Generation EU. Dohodli se na novém poplatku za plastový odpad, který bude zaveden v roce 2021. V témže roce by Komise měla předložit návrh týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání a digitálního poplatku, které by byly zavedeny nejpozději do ledna 2023.

Komise by poté předložila revidovaný návrh týkající se systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), který by se případně rozšířil i na odvětví letecké a námořní dopravy. Mohou být zavedeny i další nové zdroje, jako je daň z finančních transakcí. Prostředky získané z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021 budou použity na předčasné splácení výpůjček v rámci nástroje Next Generation EU.

Nové zdroje financování doplní stávající vlastní zdroje:

• tradiční vlastní zdroje: zejména cla a dávky z cukru (členské státy si coby náklady na výběr ponechají 25 % vybrané částky oproti 20 % v období let 2014–2020);
• vlastní zdroj z DPH: na základ daně z přidané hodnoty každého členského státu se uplatní jednotná sazba ve výši 0,3 %, přičemž zdanitelný základ DPH je omezen na 50 % HND každé země (metodika bude zjednodušena);
• vlastní zdroj z HND: pocházející z jednotné sazby uplatněné na hrubý národní důchod členských států, která se každý rok upravuje, aby byla zajištěna vyrovnanost příjmů a výdajů (beze změny).

V rámci VFR je strop přidělený EU na krytí ročních prostředků stanoven na platby: 1,40 % HND všech členských států a na závazky: 1,46 % HND všech členských států.

Evropská rada se dohodla, že paušální snížení příspěvků Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska založených na HND zůstanou zachována.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu lídrů bude muset ještě schválit EP, který 23. 7. 2020 přijal usnesení, které slouží jako mandát pro nadcházející vyjednávání poslanců se zástupci členských států o konečné podobě budoucího financování. Zákonodárci zkritizovali výrazné snížení prostředků na granty.

Odkazy

• Budoucí financování a obnova EU: Parlament zaujme postoj k výsledku summitu

• Dohoda na dlouhodobém rozpočtu EU musí projít změnami, jinak ji Evropský parlament nepodpoří

• Mimořádné zasedání Evropské rady (17., 18., 19., 20. a 21. července 2020) – závěry

• Mimořádné zasedání Evropské rady, 17. – 21. července 2020

• Rozprava o financování a obnově EU: Poslanci odsoudili škrty v dlouhodobém rozpočtu

Krátce…

Předsednictví v Radě převzalo Německo

Německo 1. 7. 2020 převzalo předsednictví v Radě EU. Dle programu předsednictví by se Německo během 6 měsíců rotujícího předsednictví mělo zaměřit na 6 priorit: (1) překonání krize způsobené koronavirem; ekonomická a společenská obnova; (2) budování silnější a inovativnější Evropy; (3) férové podmínky v EU; (4) udržitelnost; (5) bezpečí a naplňování společných hodnot; (6) silná pozice Evropy ve světě. Hlavní výzvou zůstává světová pandemie koronaviru. Co nejlépe krizi překonat si nastupující německé předsednictví dalo za ten největší úkol. Jeho přístup vystihuje motto „Společně. Evropě znovu vrátit sílu.“ Německo by kromě těchto akutních témat chtělo pokročit i v ochraně klimatu – skrze Zelenou dohodu pro Evropu – a v digitalizaci. Se zaměřením na Afriku a Čínu chce nastupující předsednictví také posílit roli a zodpovědnost EU v globálním dění. Další z priorit jsou pak budoucí vztahy s VB. Poslanci 8. 7. 2020 diskutovali s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou o strategii a cílech šestiměsíčního německého předsednictví EU. Pokud chce EU ze současné krize vyjít jednotná a silná, musí se podle německé kancléřky zaměřit na základní práva, solidaritu a soudržnost, klimatickou změnu, digitalizaci a roli EU ve světě. S příslušnými parlamentními výbory program probírají němečtí ministři. Na červencová jednání navážou v září 2020.

Rada přijala doporučení pro členské státy

Rada 20. 7. 2020 přijala doporučení a stanoviska k hospodářským a fiskálním politikám členských států a jejich politikám zaměstnanosti i doporučení pro eurozónu. Doporučení pro jednotlivé země zohledňují specifický kontext pandemie COVID-19 a aktivaci všeobecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Pokud jde o krátkodobá opatření ke zmírnění následků pandemie, doporučení pro jednotlivé země odrážejí tyto hospodářské priority: investovat do přístupu ke zdravotní péči, její účinnosti a odolnosti; zachovat zaměstnanost a zabývat se sociálními dopady krize; zaměřit se na výzkum a vývoj; zajistit poskytování likvidity a stabilitu finančního sektoru; zachovat jednotný trh a pohyb zboží a služeb. Ve střednědobém horizontu je důraz kladen na dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň na přispění k ekologické a digitální transformaci. Doporučení se vydávají pro všech 27 členských států, navíc i pro VB, která se účastní analýzy evropského semestru do konce roku 2020 v souladu s ustanoveními o přechodném období v rámci dohody o vystoupení. Přijetí je vyústěním evropského semestru 2020. Evropská rada potvrdila doporučení pro jednotlivé země a doporučení pro eurozónu na zasedání ve dnech 17. a 18. 7. 2020. Evropský semestr, který byl zaveden v roce 2010, umožňuje členským státům EU koordinovat v průběhu roku své hospodářské a fiskální politiky a politiky zaměstnanosti a řešit hospodářské výzvy, kterým EU čelí. Komise posoudí hospodářské politiky a rozpočtové strategie vlád EU na základě národních programů reforem a programů stability nebo konvergenčních programů, předkládaných každý rok v dubnu. Na tomto základě navrhne každému členskému státu soubor tzv. doporučení pro jednotlivé země, obsahujících politické pokyny, jak podpořit tvorbu pracovních míst a růst a zároveň zachovat zdravé veřejné finance. Rada poté přijme tato doporučení pro jednotlivé země a související stanoviska. V případech, kdy se doporučení odchylují od těch, jež navrhla Komise, poskytne Rada patřičná vysvětlení. Z dokumentů týkajících se ČR vyplývá, že současná situace s sebou tedy nese značné riziko, že se v Česku prohloubí regionální a územní rozdíly nebo že vzniknou nové územní rozdíly v rámci regionů, přičemž se ještě zhorší již pozorovaný trend prohlubování rozdílů mezi Karlovarským a Ústeckým krajem a zbytkem země. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce. ČR v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijala včasná rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 4 % HDP. Součástí opatření jsou kompenzační daňové úlevy, prominutí povinných plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců pro osoby samostatně výdělečně činné (1 % HDP), tzv. kurzarbeit (1 % HDP), prominutí letošních červnových záloh na daně z příjmů fyzických a právnických osob (0,8 % HDP) a opatření v oblasti zdravotnictví (0,7 % HDP). ČR také oznámila opatření, která sice nemají okamžitý přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Jedná se zejména o režimy záruk pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům a velkým podnikům. Podmíněné závazky, které jsou s těmito oznámenými opatřeními spojeny, však konvergenční program z roku 2020 nekvantifikuje. Většina opatření, o něž se konvergenční program z roku 2020 opírá, byla rovněž promítnuta do prognózy Komise z jara 2020. Některá opatření, která nešlo kvantifikovat nebo jejichž platnost přesahovala datum uzávěrky datových zdrojů, prognóza zohlednit nemohla. Opatření, která ČR přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise z března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo české saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,7 % HDP v roce 2020 a –4,0 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP. EU doporučuje podpořit MSP větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy. Předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, aby se napomohlo hospodářskému oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech. Zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.