Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2021

Komise navrhuje aktualizaci koordinovaného přístupu k omezením volného pohybu

Návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19

• Komise 25. 1. 2021 navrhla aktualizaci doporučení Rady z října 2020, kterým byla koordinována opatření ovlivňující volný pohyb v EU. Jde o součást pokračujícího úsilí Komise o lepší koordinaci a komunikaci opatření týkajících se cestování na úrovni EU.

Pozadí

V září 2020 přijala Komise návrh doporučení Rady s cílem zajistit, aby veškerá opatření přijatá členskými státy, která omezují volný pohyb v důsledku koronavirové pandemie, byla koordinována a jasně sdělována na úrovni EU.

V říjnu 2020 členské státy EU přijaly doporučení Rady, kterým se zavázaly k větší koordinaci a lepšímu sdílení informací (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020).

V ledna 2021 vytyčila Komise řadu opatření potřebných k zintenzivnění boje proti pandemii. Na zasedání 21. 1. 2021 evropští představitelé uznali, že by Rada měla svoje doporučení k volnému pohybu a cestování ze třetích zemí zřejmě muset revidovat. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Komise navrhne cílená a koordinovaná opatření, aby byly zavedeny nezbytné záruky pro cestování.

Klíčové a sporné body

Kvůli novým variantám koronaviru a vysokému počtu nových infekcí v mnoha členských státech EU je nezbytné důrazně odrazovat od cest, které nejsou nezbytně nutné, ale zároveň nezavírat hranice ani nezavádět plošné zákazy cestování a zajistit, aby fungoval jednotný trh a aby dodavatelské řetězce zůstaly nepřerušeny. Proto jsou zapotřebí další cílená opatření, která zajistí koordinovaný přístup k opatřením omezujícím volný pohyb v EU.

Návrh Komise přichází s další koordinací ve 2 oblastech, ve kterých se členské státy již dohodly na spolupráci:

1. aktualizace dohodnutého barevného kódu pro mapování rizikových oblastí a

2. přísnější opatření uplatňovaná na cestující z oblastí s vyšším rizikem.

Ke stávající zelené, oranžové, červené a šedé navrhuje Komise doplnit tmavě červenou barvu, která bude označovat oblasti, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká. Týkat by se to mělo oblastí, kde je 14denní míra hlášení nových případů vyšší než 500 na 100 tis. obyvatel.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bude i nadále na základě údajů poskytovaných členskými státy zveřejňovat aktualizované verze mapy.

V souladu se sdělením Komise z ledna 2021, ve kterém jsou vytyčena opatření nezbytná k tomu, aby se předešlo 3. vlně, navrhuje Komise důrazně odrazovat od cest, které nejsou nezbytně nutné, dokud se epidemiologická situace podstatně nezlepší. To se zejména týká cestování do „tmavě červených“ oblastí a z nich. Členské státy by přitom měly zajistit soulad s opatřeními, která uplatňují při cestování na svém území.

Pokud se někdo vrací z „tmavě červených“ oblastí, měly by členské státy požadovat, aby takový cestující podstoupil:

• test před příjezdem

• a zarověň karanténu podle doporučení Výboru pro zdravotní bezpečnost, kterou už některé členské státy zavedly.

Díky navýšení testovacích kapacit by členské státy mohly více využívat předodjezdové testy i pro oblasti, které jsou v současnosti označeny oranžovou, červenou nebo šedou barvou. Osobám vracejícím se do členských států, ve kterých bydlí, by místo toho mělo být umožněno podstoupit test po příjezdu.

Vzhledem k rizikům spojeným s velmi vysokými počty nových infekcí doporučuje Komise na základě pokynů ECDC, aby členské státy přijaly, zachovaly nebo posílily zmírňující opatření v komunitě, například pobyt doma nebo dočasné uzavření některých podniků, a to zejména v oblastech klasifikovaných tmavě červenou barvou, s cílem zvýšit testování a sledování a posílit dohled nad případy COVID-19 a jejich sekvenování, a získat tak informace o šíření nových, nakažlivějších variant koronaviru.

Lidé žijící v příhraničních regionech by nicméně měli být od některých cestovních omezení osvobozeni. Pokud musí často překračovat hranice, například kvůli rodině či práci, neměla by se na ně vztahovat povinná karanténa a četnost testů, které musí podstupovat, by měla být přiměřená. Je-li epidemiologická situace na obou stranách hranice podobná, nemusely by se tyto osoby nechat povinně testovat.

Členské státy by dále měly usilovat o to, aby nedocházelo k narušení nezbytně nutných cest, tedy zejména aby dopravní toky fungovaly v souladu se systémem tzv. zelených pruhů a aby nedocházelo k narušení dodavatelských řetězců. Vzhledem ke zvýšenému riziku by osoby, které podnikají nezbytně nutnou cestu, jako například zdravotníci či osoby cestující z vážných rodinných nebo obchodních důvodů, a přijíždějí z „tmavě červených“ oblastí, měly podstoupit test i karanténu, avšak za předpokladu, že to nebude mít nepřiměřený dopad na výkon jejich nezbytné funkce nebo na uspokojení jejich potřeb. Pracovníci v dopravě, kteří při cestování přicházejí do kontaktu s obecnou populací obvykle méně, by do karantény nemuseli a v zásadě by měli být osvobozeni od testů v souvislosti s cestováním. Tytéž výjimky by měly platit v případě, že osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, zemí projíždějí.

Kromě aktualizací, které Komise navrhla ohledně cestování uvnitř EU, přijala také návrh na aktualizaci doporučení Rady o cestách do EU ze zemí mimo EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat, jak členské státy plní doporučení.

Odkazy

• ReopenEU

• COVID-19: Council adopts a recommendation to coordinate measures affecting free movement

• Communication: „A united front to beat COVID-19“

• EU health preparedness: Recommendations for a common EU approach regarding isolation for COVID-19 patients and quarantine for contacts and travellers

• Risk related to the spread of new SARS-CoV-2 variants of concern in the EU/EEA

• Sdělení Komise, EP, Evropské radě a Radě o úpravě dopravních „zelených pruhů“ v zájmu udržení chodu hospodářství během opětovného vypuknutí pandemie COVID-19

Komise navrhla další záruky pro cesty ze zemí mimo EU

Proposal for a COUNCIL RECOMMENDATION on the temporary restriction on non-essential travel into the EU and the possible lifting of such restriction, amending Council Recommendation 2020/912 (COM(2021)39)

• Komise 25. 1. 2021 navrhla další záruky a požadavky pro osoby cestující do EU ze třetích zemí.

Pozadí

Dočasné omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, je v současné době zavedeno v případě mnoha třetích zemí. Rada na základě hodnocení zdravotní situace pravidelně přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje seznam zemí, z nichž je cestování možné. Naposledy Rada tento seznam aktualizovala v prosinci 2020.

Toto omezení se vztahuje pouze na cesty, které nejsou nezbytně nutné. Osoby, které cestují do EU z nezbytného důvodu, by měly mít i nadále možnost tak činit, s výhradou záruk uvedených v návrhu. To zahrnuje kategorie cestujících uvedené v doporučení Rady. Vstup do EU by měl umožněn taktéž občanům EU a dlouhodobě pobývajícím rezidentům i jejich rodinným příslušníkům.

Komise na pomoc členským státům při důsledném uplatňování omezení v říjnu 2020 vydala pokyny týkající se kategorií osob považovaných za osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, a tudíž osvobozených od omezení (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020).

Otázka omezení cest ze třetích zemí byla řešena i v rámci 1. vlny na jaře 2020 (více v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020).

Klíčové a sporné body

Návrh aktualizuje doporučení Rady o dočasných omezeních cest do EU, které nejsou nezbytně nutné. Členské státy by měly zavést dodatečná opatření k zajištění bezpečného cestování do EU. To se týká osob cestujících do EU z nezbytně nutných důvodů, občanů EU a dlouhodobě pobývajících rezidentů, jakož i jejich rodinných příslušníků a osob cestujících ze zemí, pro něž bylo zrušeno omezení cest, které nejsou nezbytně nutné:

• Povinné testování před odjezdem: členské státy by měly vyžadovat, aby cestující před odjezdem podstoupili test PCR (polymerázová řetězová reakce) na COVID-19 a aby negativní výsledky tohoto testu prokázali. Test by měl být proveden nejdříve 72 hodin před odjezdem. Občané EU, osoby s bydlištěm v EU a jejich rodinní příslušníci by měli mít možnost podstoupit test po příjezdu. Povinné testování lze kombinovat s požadavkem samoizolace, karantény a vysledování kontaktů, jakož i s dodatečným testováním podle potřeby po dobu až 14 dnů za předpokladu, že členský stát stanoví stejné požadavky pro své vlastní státní příslušníky, kteří přicestují ze stejné třetí země. U některých kategorií osob podnikajících nezbytně nutnou cestu by mohly být stanoveny výjimky, pokud by tyto požadavky bránily samotnému účelu jejich cesty. Zejména pracovníci v dopravě a přeshraniční pracovníci by měli být osvobozeni od požadavku předložit negativní test PCR a měli by mít při příjezdu možnost předložit pouze rychlý test na antigen. Zvláštní pravidla platí rovněž pro posádky letadel.

• Přísnější opatření pro řešení variant virů vzbuzujících obavy: v případě cest ze zemí, kde byla zjištěna varianta viru vzbuzující obavy, by členské státy měly systematicky ukládat bezpečnostní opatření, jako je samoizolace, karanténa a vysledování kontaktů po dobu až 14 dnů. Cestující by měli být zejména vyzýváni ke karanténě a k dodatečným testům při příjezdu nebo po něm.

• Společný evropský formulář pro vyhledávání cestujících: členské státy by měly vyžadovat, aby osoby vstupující na území EU předložily formulář pro vyhledávání cestujících v souladu s platnými požadavky na ochranu údajů. Za tímto účelem by měl být vytvořen společný evropský formulář pro vyhledávání cestujících.

Při zvažování, zda zrušit omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, ze země mimo EU by Rada měla zvážit míru oznamování případů, míru testování, míru pozitivity testů, jakož i výskyt problematických variant. Měla by se použít tato kritéria odrážející nejnovější vědecká doporučení:

• 14denní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 (tj. celkový počet nově hlášených případů COVID-19 na 100 tis. obyvatel za posledních 14 dnů na regionální úrovni) ne vyšší než 25,

• míra testování (tj. počet testů na COVID-19 na 100 tis. obyvatel provedených v předchozích sedmi dnech) vyšší než 300,

• míra pozitivity testu (tj. procento pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 provedených v předchozích 7 dnech) ne vyšší než 4 %,

• povaha viru přítomného v příslušné zemi, zejména zda byly zjištěny varianty viru vzbuzující obavy.

Členské státy by rovněž měly nadále zohledňovat vzájemnost, která je zaručena zemím EU.

Kromě těchto aktualizovaných kritérií týkajících se cest ze zemí mimo EU Komise rovněž předkládá návrh na aktualizaci doporučení Rady o koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb v rámci EU.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na Radě, aby tento návrh posoudila. Pokud bude návrh přijat, mají členské státy provést dodatečné záruky, které návrh stanovuje, a přezkoumat seznam zemí mimo EU, pro něž by měla být s ohledem na aktualizovaná kritéria zrušena omezení. Rada by měla seznam zemí osvobozených od cestovních omezení dále každé 2 týdny přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat.

Odkazy

• Koronavirus: Komise navrhuje další záruky pro cesty ze zemí mimo EU a aktualizovaná kritéria pro uplatňování cestovních omezení

• COVID-19: Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb

• Cestovní omezení: Rada přezkoumala seznam třetích zemí, pro něž by měla být zrušena omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné

• COVID-19 Guidance on persons exempted from the temporary restriction on non-essential travel to the EU as regards the implementation of Council Recommendation 2020/912 of 30 June 2020

• Council Recommendation (EU) 2020/912 of 30 June 2020 on the temporary restriction on non-essential travel into the EU and the possible lifting of such restriction

• Re-open EU

Krátce…

Komise přijala další krok proti Polsku v řízení o nesplnění povinnosti

Komise se 27. 1. 2021 rozhodla zaslat Polsku další odůvodněné stanovisko týkající se pokračujícího fungování disciplinárního senátu Nejvyššího soudu. V prosinci 2020 zaslala Komise Polsku dodatečnou výzvu s tím, že do řízení o nesplnění povinnosti zahájeného v dubnu 2020 přidala novou stížnost. Polská odpověď na tuto dodatečnou výzvu nereaguje na obavy Komise. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla pokročit v dalším kroku v řízení o nesplnění povinnosti zasláním dalšího odůvodněného stanoviska Polsku. Komise má za to, že Polsko porušuje právo EU tím, že umožňuje disciplinárnímu senátu Nejvyššího soudu – jehož nezávislost a nestrannost není zaručena – přijímat rozhodnutí, která mají přímý dopad na soudce a způsob, jakým vykonávají svou funkci. Jedná se o případy zbavení imunity soudců za účelem zahájení trestního řízení proti nim a následné dočasné pozastavení výkonu funkce a snížení jejich platu. Disciplinární komora rozhoduje také o věcech týkajících se pracovního práva, sociálního zabezpečení a odchodu soudců Nejvyššího soudu do důchodu. Podle EU polská právní úprava tím, že dává disciplinární komoře pravomoci, které přímo ovlivňují postavení soudců a výkon jejich soudní činnosti, ohrožuje schopnost příslušných soudů poskytnout účinný opravný prostředek. Polsko má 1 měsíc na to, aby odpovědělo na toto další odůvodněné stanovisko a přijalo opatření nezbytná k dosažení souladu s právem EU, jinak může Komise věc postoupit SD EU. Zákon z prosince 2019, kterým se mění řada legislativních aktů upravujících fungování soudního systému v Polsku, vstoupil v platnost v únoru 2020. Polský soudní systém je ze strany EU kritizován dlouhodobě (více v příspěvku „EU chce chránit polské soudce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019, v příspěvku „Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019 a v příspěvku „Polsko porušuje právo EU, rozhodl soud”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2019).

Komise zveřejnila dopad pandemie COVID-19 na migraci

Komise 29. 1. 2021 zveřejnila aktualizované údaje o celkovém pohybu obyvatelstva včetně legální migrace, která představuje převážnou většinu migrace do EU, budou k dispozici v průběhu tohoto roku. Údaje o navracení za rok 2020 budou také k dispozici v průběhu tohoto roku. I zde se očekává pokles. Komise chce podávat aktualizované informace každé čtvrtletí. V září 2020 Komise předložila nový pakt o migraci a azylu včetně podrobného podkladového dokumentu, který vychází z dostupných statistik o migraci do Evropy a má podpořit návrhy politik. Komise zveřejnila statistické údaje o migraci do Evropy, které budou každé čtvrtletí aktualizovány na základě nejnovějších dostupných údajů ze zdrojů, jako je Eurostat, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Odbor OSN pro ekonomické a sociální otázky, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci a Frontex a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu. V prvních 10 měsících roku 2020 bylo v EU podáno 390 tis. žádostí o azyl (z toho 349 tis. byli žádosti podané poprvé), což je o 33 % méně než ve stejném období roku 2019. Členské státy snížily počet nevyřízených žádostí o azyl. Na konci října roku 2020 činil počet nevyřízených žádostí 786 tis., což je o 15 % méně než na konci roku 2019. To stále znamená, že na úrovni EU počet nevyřízených žádostí převyšuje počet nových žádostí za rok – s výraznými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Míra uznaných žádostí o azyl, tedy procento žádostí o azyl schválených v 1. stupni (před jakýmkoliv odvoláním), činila 43 %. Patří sem i rozhodnutí o přiznání humanitární ochrany (před jakýmkoliv odvoláním). Počet nedovolených překročení hranic je nejnižší za 6 let, ale s výraznými regionálními rozdíly. Byl zaznamenán 10% pokles počtu nedovolených překročení hranic EU (114,3 tis. v období leden –listopad 2020) v porovnání se stejným obdobím v roce 2019. Jde o nejnižší počet za posledních 6 let. Přestože výrazně poklesl počet osob nelegálně přicházejících ze zemí prvního vstupu po trase přes východní Středomoří ( –74 %, 19,3 tis.), je toto snížení téměř výhradně způsobeno nízkým počtem nelegálních vstupů z Turecka do Řecka, kde se situace pravděpodobně mění v závislosti na různých faktorech, např. politickém a hospodářském vývoji v Turecku. V porovnání se stejným obdobím v roce 2019 a přes celkový pokles vzrostl o 154 % počet osob, které nelegálně vstoupily do EU po trase přes centrální Středomoří (do Itálie a na Maltu). V roce 2020 to bylo více než 34,1 tis. osob v porovnání s téměř 11,5 tis. osobami v roce 2019, přičemž většina z nich dorazila na ostrov Lampedusa. S výjimkou března 2020 počet příchozích trvale překračoval úroveň z roku 2019. V roce 2020 výrazně vzrostl počet osob nelegálně vstupujících do Španělska, zejména na Kanárské ostrovy (ve srovnání s rokem 2019 o 46 %, tj. 35,8 tis. osob). Ve Španělsku byl dopad omezení v důsledku pandemie COVID-19 na nelegální vstupy pouze dočasný: od srpna 2020 dosahoval počet příchozích do Španělska trvale vyšších hodnot než v roce 2019. V obou případech pochází mnoho nově příchozích migrantů ze zemí se zhoršenou hospodářskou situací, a nikoli ze zemí zasažených konfliktem. K zesílení tohoto trendu pravděpodobně přispěje i globální snížení prostředků zasílaných zahraničními pracovníky domů svým rodinám (remitencí). Dokud pandemie neskončí a nedojde k hospodářskému oživení, bude špatná perspektiva v oblasti zaměstnání a zdravotní péče v zemích původu i nadále lidi motivovat k odchodu do EU. Plavby přes Středozemní moře jsou i nadále nebezpečné. Navzdory snížení počtu cest v roce 2020 bylo nahlášeno 1 754 mrtvých nebo pohřešovaných osob v porovnání s 2 095 osobami v roce 2019.