Institucionální záležitosti v červnu 2021

Komise představila jarní evropský semestr

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank – Economic policy coordination in 2021: overcoming COVID-19, supporting the recovery and modernising our economy (COM(2021)500)

• Komise 2. 6. 2021 představila jarní balík evropského semestru, který se zaměřuje na poskytování fiskálních pokynů členským státům, které pokračují v procesu postupného znovuotevření svých ekonomik. Cílem těchto pokynů je pomoci členským státům posílit jejich hospodářské oživení a zároveň co nejlépe využít Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), což je klíčový a ústřední nástroj iniciativy Next Generation EU.

Pozadí

Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Je součástí rámce pro správu ekonomických záležitostí EU Ačkoli byl původně převážně ekonomickým procesem, v rámci dalšího vývoje do něj byly začleněny další příslušné oblasti politiky.

Je zaměřen na období 6 měsíců od začátku každého roku. Během evropského semestru uvádějí členské státy své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s pravidly dohodnutými na úrovni EU.

Evropský semestr se týká různých okruhů koordinace hospodářských a sociálních politik:

• strukturálních reforem zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti,

• sociálních politik a politik zaměstnanosti v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv,

• strukturálních reforem stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost,

• fiskálních politik s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí v souladu s Paktem o stabilitě a růstu,

• zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze.

V návaznosti na vyhlášení evropského pilíře sociálních práv představuje evropský semestr rovněž rámec pro koordinaci a monitorování úsilí členských států při plnění zásad a práv stanovených v tomto pilíři.

Klíčové a sporné body

Evropský semestr byl upraven v souvislosti s plány členských států na podporu oživení a odolnosti, které stanoví investice a reformy, které bude RRF financovat.

Aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v březnu 2020 umožnila členským státům rychle reagovat a přijmout mimořádná opatření s cílem minimalizovat hospodářský a sociální dopad pandemie.

V březnu 2021 Komise ve svém sdělení o fiskální politice objasnila, že rozhodnutí o deaktivaci obecné únikové doložky by mělo být přijato na základě celkového posouzení stavu hospodářství na základě kvantitativních kritérií, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU ve srovnání s úrovní před krizí. Na základě Jarní hospodářské prognózy Komise 2021 bude obecná úniková doložka platit i v roce 2022 a očekává se, že bude deaktivována od roku 2023.

Fiskální politika mázůstat podpůrná i v letech 2021 a 2022. Členské státy by se měly vyhnout předčasnému rušení podpory a měly by plně využívat financování z RRF. Investice a reformy v rámci RRF mají podpořit hospodářské oživení, zvýšit potenciální růst a zaměstnanost, snížit nerovnováhu a zlepšit veřejné finance. V roce 2022 by se vnitrostátní fiskální politiky měly stále více diferencovat a všechny členské státy by měly investovat na podporu oživení. Jakmile to podmínky dovolí, měly by členské státy uplatňovat politiky k zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

Komise pro všechny členské státy EU přijala zprávy podle čl. 126 SFEU s výjimkou Rumunska, na které se již vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Účelem této zprávy je přezkoumat, zda členské státy dodržují kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě. Z analýzy vyplývá, že kritérium schodku plní Bulharsko, Dánsko a Švédsko a všechny ostatní členské státy je nesplňují. Kritérium dluhu nesplňuje 13 členských států (Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko). Komise se domnívá, že by se v této fázi nemělo přijímat rozhodnutí o tom, zda by se na členské státy měl vztahovat postup při nadměrném schodku. V případě Rumunska Komise doporučuje aktualizovat jeho postup fiskální korekce s cílem napravit nadměrný schodek v roce 2024.

Komise identifikovala makroekonomickou zranitelnost související s nerovnováhou a nadměrnou nerovnováhou u 12 členských států vybraných pro hloubkové přezkumy ve zprávě mechanismu varování 2021. Celkem 3 členské státy se i nadále potýkají s nadměrnou nerovnováhou (Kypr, Řecko a Itálie) a devět dalších se potýká s nerovnováhou (Chorvatsko, Francie, Německo, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko). Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci RRF pomůže vypořádat se s problémy zjištěnými v předchozích semestrálních cyklech a bude hrát důležitou úlohu při řešení stávajících makroekonomických nerovnováh.

Komise také přijala 10. zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem. Tato zpráva dochází k závěru, že navzdory nepříznivým okolnostem způsobeným pandemií COVID-19 přijalo Řecko nezbytná opatření k splnění svých specifických závazků.

Komise rovněž přijala zprávy o dohledu nad Irskem, Španělskem, Kyprem a Portugalskem po ukončení programu. Ze zpráv vyplývá, že schopnost jednotlivých dotčených členských států splácet je i nadále dobrá.

Hlavní směry politik zaměstnanosti stanovují společné priority vnitrostátních politik zaměstnanosti, které by měly přispět k jejich větší inkluzivnosti a spravedlivosti. Pokyny přijaté v říjnu 2020 byly aktualizovány tak, aby zahrnovaly environmentální udržitelnost a digitální rozměr, odrážely sdělení o silnější sociální Evropě pro spravedlivou transformaci a začlenily cíle udržitelného rozvoje OSN. Týkaly se rovněž důsledků krize COVID-19 a poskytly konkrétní rady zaměřené na zmírnění dopadu krize na zaměstnanost a sociální oblast.

Předpokládaný další vývoj

Komise má pokračovat v pravidelném vydávání doporučení.

Odkazy

• Jarní balík evropského semestru: Připravit půdu pro silné a udržitelné oživení

• Jarní balík evropského semestru 2021: otázky a odpovědi

• Jarní balík evropského semestru 2021 – dokumenty

• Sdělení o doporučeních Komise

• Doporučení Komise

• Zpráva podle čl. 126 odst. 3

• Hlavní směry politik zaměstnanosti pro rok 2021

• Desátá zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

• Zpráva o dohledu nad Kyprem po ukončení programu

• Zpráva o dohledu nad Irskem po ukončení programu

• Zpráva o dohledu nad Španělskem po ukončení programu

• Zpráva o dohledu nad Portugalskem po ukončení programu

• Evropský semestr

• Evropský semestr 2021 – výjimečný cyklus

• Sdělení o reakci fiskální politiky

• Jarní hospodářská prognóza 2021

• Pakt o stabilitě a růstu

• Postup při makroekonomické nerovnováze

Komise předložila rozpočet na rok 2022

Statement of Estimates of the European Commission for the financial year 2022 Preparation of the 2022 draft budget (SEC(2021)250)

Working documents 2022

• Komise 8. 6. 2021 navrhla roční rozpočet EU na rok 2022 ve výši 167,8 mld. €, který bude doplněn o přibližně 143,5 mld. € ve formě grantů v rámci nástroje Next Generation EU.

Pozadí

Návrh rozpočtu EU na rok 2022 zahrnuje výdaje v rámci nástroje Next Generation EU, které budou financovány prostřednictvím půjček na kapitálových trzích, a výdaje kryté z prostředků v rámci dlouhodobých rozpočtových stropů, které jsou financovány z vlastních zdrojů. U druhé kategorie výdajů jsou v návrhu rozpočtu u každého programu uvedeny 2 částky – závazky a platby. „Závazky“ se rozumí prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách; „platbami“ se rozumí skutečně vyplácené finanční prostředky.

Nástroj Next Generation EU, jehož rozpočet činí 807 mld. € v běžných cenách, má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a společenské škody způsobené koronavirovou pandemií a připravit EU na budoucnost. Po skončení pandemie COVID-19 má pomoci obnovit EU tak, aby byla ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe připravena na stávající i budoucí výzvy. Poté co všechny členské státy EU schválily rozhodnutí o vlastních zdrojích, může Komise začít získávat prostředky na financování oživení EU prostřednictvím nástroje Next Generation EU.

Klíčové a sporné body

Rozpočet odráží politické priority EU, které jsou důležité pro zajištění udržitelného hospodářského oživení. Za tímto účelem navrhuje Komise přidělit finanční prostředky na závazky takto:

• 118,4 mld. € ve formě grantů z nástroje Next Generation EU v rámci RRF s cílem zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, posílit udržitelnost a odolnost ekonomik a společností v EU a zlepšit jejich připravenost na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.

• 53,0 mld. € na SZP a 972 mil. € pro EMFF, pro evropské zemědělce a rybáře, ale rovněž s cílem posílit odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu a poskytnout potřebný prostor pro řízení krizí. Dalších 5,7 mld. € z nástroje Next Generation EU by mohlo být přiděleno na EAFRD.

• 36,5 mld. € na regionální rozvoj a soudržnost, navýšených o 10,8 mld. € z nástroje Next Generation EU v rámci REACT-EU na podporu reakce na krize a zotavení z krize.

• 14,8 mld. € na podporu partnerů a zájmů ve světě, z toho 12,5 mld. € v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a 1,6 mld. € na humanitární pomoc (HUMA).

• 13,1 mld. € na výzkum a inovace, z toho 12,2 mld. € na stěžejní výzkumný program Horizont Evropa. Na tento program by z nástroje Next Generation EU mohlo být přiděleno dalších 1,8 mld. €.

• 5,5 mld. € na evropské strategické investice, z toho 1,2 mld. € na klíčové priority (výzkum a inovace, souběžná ekologická a digitální transformace, zdravotnictví a strategické technologie), 2,8 mld. € na Nástroj pro propojení Evropy na zlepšení přeshraniční infrastruktury a 1,2 mld. € na program Digitální Evropa na utváření digitální budoucnosti EU. Dalších 1,8 mld. € z nástroje Next Generation EU by mohlo být přiděleno na Program InvestEU.

• 17,9 mld. € na investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot, z toho 13,3 mld. € na ESF plus na podporu zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování, 3,4 mld. € na Erasmus+ s cílem vytvořit příležitosti ke vzdělávání a mobilitě, 401 mil. € na podporu umělců a tvůrců v celé Evropě a 253 mil. € na podporu spravedlnosti, práv a hodnot.

• 2,1 mld. € na výdaje na vesmír, zejména na Kosmický program EU, který má propojit činnosti v této strategické oblasti.

• 1,9 mld. € na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, z toho 708 mil. € na program LIFE na podporu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a 1,2 mld. € na Fond pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit, aby ekologická transformace fungovala pro všechny. Do Fondu pro spravedlivou transformaci by z nástroje Next Generation EU mohlo být přiděleno dalších 4,3 mld. €.

• 1,9 mld. € na ochranu hranic, z toho 780 mil. € na Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) a 758 mil. € na Frontex.

• 1,9 mld. € na podporu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí při plnění požadavků procesu přistoupení EU, zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP III).

• 1,3 mld. € na výdaje související s migrací, z toho 1,1 mld. € na podporu migrantů a žadatelů o azyl v souladu s našimi hodnotami a prioritami.

• 1,2 mld. € na řešení výzev v oblasti obrany a společné bezpečnosti, z toho 950 mil. € na podporu rozvoje schopností a výzkumu v rámci Evropského obranného fondu a 232 mil. € na podporu vojenské mobility.

• 905 mil. € na zajištění fungování jednotného trhu, včetně 584 mil. € na program pro jednotný trh, a téměř 200 mil. € na činnosti v oblasti boje proti podvodům, daní a cel.

• 789 mil. € na program EU4Health pro zajištění komplexní zdravotní reakce na potřeby lidí a 95 mil. € na mechanismus civilní ochrany EU (rescEU), aby bylo možné rychle poskytnout operativní pomoc v případě krize. Na kapacity rescEU by z nástroje Next Generation EU mohlo být přiděleno dalších 680 mil. €.

• 600 mil. € na bezpečnost, z toho 227 mil. € na Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) určený na boj proti terorismu, radikalizaci, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě.

Návrh rozpočtu na rok 2022 je součástí VFR přijatého na konci roku 2020 a usiluje o to, aby se z priorit staly konkrétní roční cíle. Významná část finančních prostředků proto bude věnována na boj proti změně klimatu v souladu s cílem vynaložit na tuto politickou prioritu 30 % dlouhodobého rozpočtu a prostředků z nástroje pro obnovu Next Generation EU.

Skutečné platby z nástroje Next Generation EU a potřeby financování, u nichž bude Komise hledat tržní financování, mohou být nižší a budou vycházet z přesných odhadů, které se v průběhu času vyvíjejí. Komise bude v nadcházejících měsících i nadále zveřejňovat 6měsíční plány financování s informacemi o plánovaných objemech emisí.

Předpokládaný další vývoj

Návrh rozpočtu bude přijímán zvláštní legislativní procedurou.

Odkazy

• Rozpočet EU na rok 2022: urychlení oživení Evropy a pokrok směrem k zelené, digitální a odolné budoucnosti

• Otázky a odpovědi: návrh rozpočtu na rok 2022

• Dokumenty

• Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a NextGenerationEU

• Úvěrová politika EU

Krátce…

Komise 2. 6. 2021 obdržela od ČR oficiální plán pro oživení a odolnost. Plán stanovuje reformy a veřejné investiční projekty, které ČR hodlá realizovat za podpory RRF. Ten poskytne celkem až 672,5 mld. € na podporu investic a reforem (v cenách roku 2018). Tuto částku tvoří granty v celkové výši 312,5 mld. € a půjčky ve výši 360 mld. €. Tento nástroj má pomoci při zajišťování ekologické a digitální transformace. Předložení konkrétního plánu je výsledkem intenzivního dialogu, který Komise s českými orgány vedla v uplynulých měsících. ČR požádala v rámci RRF o granty v celkové výši 7,1 mld. €. Český plán má 6 pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum a vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví. Projekty v rámci plánu se budou provádět po celou dobu trvání RRF, tedy do roku 2026. V plánu jsou navrženy projekty ve všech stěžejních evropských oblastech. Během nadcházejících 2 měsíců Komise plán ČR posoudí na základě 11 kritérií stanovených v příslušném nařízení a převede jejich obsah do právně závazných aktů. Součástí tohoto posouzení bude zejména přezkum, zda plány přispějí k účinnému řešení všech nebo významné části výzev, které byly identifikovány v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru. Komise rovněž posoudí, zda plán věnuje nejméně 37 % výdajů na investice a reformy, které podporují cíle v oblasti klimatu, a 20 % na digitální transformaci. Rada má mít 4 týdny na to, aby přijala návrh prováděcího rozhodnutí Rady předložený Komisí. Komise zatím obdržela celkem 23 plánů pro oživení a odolnost od Belgie, ČR, Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie, Chorvatska, Itálie, Irska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska. Se zbývajícími členskými státy bude Komise nadále spolupracovat při přípravě plánů.

Nástroj předvstupní pomoci byl schválen

EP a Rada se 2. 6. 2021 dohodly na novém nástroji předvstupní pomoci (NPP III), jehož celkový rozpočet na období VFR 2021–2027 přesahuje 14 mld. €. Tento nástroj má podpořit kandidátské země a další potenciální uchazeče o členství v EU na jejich cestě ke splnění kritérií pro přistoupení k EU prostřednictvím komplexních reforem. Na základě dohody budou nyní vypracovány právní texty, které budou muset schválit EP a Rada. Ve srovnání s NPP I a NPP II má poskytnout nový nástroj Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Turecku na období 2021–2027 podporu v celkové výši 14,162 mld. € v běžných cenách, a to se zpětnou platností od ledna 2021. Jádrem NPP III jsou „základní zásady“: zaměření se na právní stát a dodržování základních hodnot, posílení demokratických institucí a reforma veřejné správy, podpora správy ekonomických záležitostí a reformy zaměřené na konkurenceschopnost. Nový nástroj má posílit vliv EU, protože jeho programování je založeno spíše na tematických prioritách než na přídělech pro jednotlivé země. To by mělo umožnit odměňovat výsledky a pokrok při dosahování klíčových priorit a větší flexibilitu, pokud jde o reakci na vyvíjející se potřeby partnerů na cestě k přistoupení. Měla by být zajištěna soudržnost a doplňkovost mezi NPP III a novým nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), jehož rozpočet je téměř 80 mld. €, a to mimo jiné prostřednictvím tematických složek a složek rychlé reakce NDICI – Globální Evropa (více v příspěvku „Rada schválila Evropský mírový nástroj”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021). Navíc mají být prostřednictvím záruky pro vnější činnost v rámci NDICI – Globální Evropa podníceny strategické investice do propojení infrastruktury, MSP, energetické účinnosti, inovací, digitální a zelené ekonomiky. Záruka má mít kapacitu zaručit investice až do výše 53,4 mld. € na celém světě (včetně příjemců NPP).

Rada schválila nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci

Rada 7. 6. 2021 přijala nařízení, kterým se zřizuje fond s rozpočtem ve výši 17,5 mld. €, který má pomoci ekologické transformaci. Fond pro spravedlivou transformaci (FST) má financovat projekty, jež zmírní socioekonomické náklady komunit v celé EU, které jsou silně závislé na fosilních palivech, nebo průmyslových odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů, jež musí diverzifikovat místní hospodářství. Jedná se o jedno z opatření, která EU přijímá, aby dosáhla svého cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Fond pro spravedlivou transformaci je jedním ze 3 pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci, který byl navržen jako součást Zelené dohody pro Evropu s cílem zajistit, aby transformace probíhala spravedlivým způsobem. Další 2 pilíře představuje rozpočtová záruka v rámci Programu InvestEU a úvěrový nástroj pro veřejný sektor (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019, v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic“, Institucionální záležitosti v únoru 2019, v příspěvku „Komise představila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci”, Vnitřní trh v lednu 2020 a v příspěvku „Rada a EP přijaly mechanismus pro spravedlivou transformaci”, Vnitřní trh v dubnu 2021). Regiony a členské státy EU mají odlišnou výchozí pozici, pokud jde o klimatickou transformaci, a různé kapacity pro řešení budoucích výzev. V tomto ohledu má FST za cíl zabránit prohlubování rozdílů investicemi do území, která musí postupně ukončit výrobu a využívání černého uhlí, lignitu, rašeliny a roponosné břidlice nebo transformovat průmyslová odvětví, jež přispívají k silnému znečištění. Finanční prostředky mají být k dispozici pouze na základě územních plánů spravedlivé transformace, které připraví členské státy spolu s příslušnými místními a regionálními orgány. V plánech budou vymezena nejvíce zasažená území a jejich investiční potřeby. Celková suma 17,5 mld. € (v cenách roku 2018) se skládá z 7,5 mld. €, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky na období 2021–2027, a 10 mld. € z nástroje na podporu oživení (Next Generation EU), jež budou k dispozici v letech 2021, 2022 a 2023. Členské státy budou na programy FST rovněž přispívat. Kromě toho budou moci převádět prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus. To může potenciálně uvolnit investice ve výši téměř 30 mld. €. FST bude podporovat MSP včetně začínajících podniků a zakládání nových podniků. Hlavním cílem fondu je pomoci lidem přizpůsobit se novým pracovním příležitostem díky investicím do odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání, pomoci při hledání zaměstnání a opatření pro sociální začlenění. Další investice budou směřovat do oblastí výzkumu a inovací, přenosu pokročilých technologií, cenově dostupné zelené energie a skladování energie, dekarbonizace místní dopravy, digitalizace a posílení oběhového hospodářství, mimo jiné předcházením vzniku odpadů. Z oblasti působnosti podpory jsou vyloučeny investice související s jadernými elektrárnami, fosilními palivy a tabákovými výrobky.

Komise hodnotila rozpočet za rok 2020

Komise 8. 6. 2021 předložila 2 vzájemně se doplňující dokumenty o plnění rozpočtu EU výroční zprávu o řízení a výkonnosti rozpočtu EU a sdělení o výkonnostním rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027. (1) Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU je dokument, kterým Komise přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU v předchozím roce. Výroční zpráva za rok 2020 ukazuje, že EU ke zmírnění koronavirové krize a jejích důsledků využila rozpočet na rok 2020 rychle a účinně. Finanční prostředky byly rychle využity prostřednictvím nové flexibility v rámci stávajících programů, jako jsou strukturální fondy, nebo prostřednictvím nových iniciativ, včetně nástroje pro mimořádnou podporu nebo inovativního nástroje SURE. Rozpočtová reakce na koronavirovou pandemii a její důsledky byla komplexní a řešila bezprostřední zdravotní krizi i její socioekonomický dopad. Centralizované zadávání veřejných zakázek EU pomohlo zajistit bezpečné a účinné očkovací látky pro všechny členské státy EU. Z nástroje SURE byly členským státům poskytnuty finanční prostředky na podporu zaměstnanosti, jež byly použity ve prospěch přibližně 25–30 mil. pracovníků. EU se rovněž ujala vedoucí úlohy při zajišťování spravedlivého přístupu k očkovacím látkám po celém světě, a to prostřednictvím úsilí týmu Evropa a podporou nástroje COVAX. EU dosahovala prostřednictvím svého rozpočtu i pokroků při plnění svých politických priorit: podpořila ekologickou transformaci výdaji ve výši 20,1 % rozpočtu na období 2014–2020 (216 mld. €) na boj proti změně klimatu – čímž splnila svůj cíl ve výši 20 % – a 8 % (85 mld. €) na biologickou rozmanitost a podpořila digitální transformaci například tím, že prostřednictvím fondů soudržnosti a EFSI pomohla připojit 25 mil. domácností k vysokorychlostnímu internetu. Riziko chyb při vyplácení finančních prostředků příjemcům se odhaduje na 1,9 % celkového objemu. Mnohé z těchto chyb, jež podle odhadů odpovídají 1,0 % celkového objemu, jsou skutečně zjištěny a opraveny před uzavřením programů. Z toho vyplývá riziko skutečných chyb ve výši 0,9 % celkového objemu, což je výrazně pod 2% prahem významnosti uplatňovaným Evropským účetním dvorem. (2) Výkonnostní rámec dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027: Vzhledem k bezprecedentní velikosti a úloze rozpočtu EU po roce 2020 a k vytvoření nástroje na podporu oživení Next Generation EU je účinné vynakládání prostředků EU důležitější než kdy jindy. Výkonnostní rámec popsaný ve sdělení Komise má pomoci Komisi a jejím partnerům plnit a řídit rozpočet účinněji. Obsahuje konkrétní cíle, kterých má být dosaženo v rámci jednotlivých programů dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027 a nástroje NextGenerationEU, a ukazatele a cíle pro měření pokroku a pravidelné podávání zpráv o výsledcích. Moderní výkonnostní rámec je také klíčovým nástrojem řízení. Bude poskytovat informace nezbytné k včasnému zjištění nových problémů, aby mohla být včas přijata nápravná opatření, a k rozhodování o přerozdělení zdrojů v případě, že se objeví nové priority – v mezích stanovených právním rámcem.

Rada potvrdila závazek EU navazovat partnerství se zeměmi se středními příjmy

Rada 14. 6. 2021 schválila závěry, v nichž je potvrzen závazek EU zapojit se do politického dialogu a mezinárodních partnerství se zeměmi se středními příjmy v souladu s novým Evropským konsensem o rozvoji. Další spolupráce se zeměmi se středními příjmy by měla probíhat prostřednictvím nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI – Globální Evropa) (více v příspěvku „EU navrhla novou agendu pro středomoří”, Institucionální záležitosti v únoru 2021 a v příspěvku „Rada potvrdila zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci”, Institucionální záležitosti v březnu 2021). V závěrech Rada zdůrazňuje úlohu zemí se středními příjmy jako klíčových partnerů při plnění Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody. Rada rovněž uznává strategický význam těchto zemí v současném geopolitickém kontextu a jejich úlohu spočívající v podpoře EU při prosazování jejích zájmů a priorit, jakož i její mnohostranné agendy. Rada vyzvala EU, aby se zabývala specifickými výzvami, jimž země se středními příjmy čelí, a brala přitom v potaz jejich různorodý charakter a široký zeměpisný rozsah. Mělo by se tak dít v rámci partnerství uzpůsobených situaci v jednotlivých zemích a regionální dynamice, přičemž by měl být přístup týmu Evropa využíván k navazování spolupráce se subjekty ze soukromého sektoru a zástupci občanské společnosti s cílem zajistit odpovědnost a soulad. Rada deklarovala, že pandemie COVID-19 měla na rozvojové země nepřiměřený dopad, protože oslabila přínosy rozvoje a negativně ovlivnila lidský rozvoj. Současně by EU měla podporovat přechod k novějším, udržitelnějším formám financování rozvoje a spolupráce pro nejméně rozvinuté země, jejichž příjmy se zvyšují až na úroveň nižších středních příjmů.

Komise provedla první transakci v rámci programu Next Generation EU

Komise 15. 6. 2021 uskutečnila 1. transakci v rámci programu Next Generation EU, při které získala prostřednictvím 10letého dluhopisu splatného v červenci 2031 částku 20 mld. € k financování evropského oživení po koronavirové krizi a zotavení z jejích následků (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020, v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation“, Institucionální záležitosti v září 2020 a v příspěvku „Komise chce využít diverzifikovanou strategii financování”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021). Jedná se o historicky největší emisi institucionálních dluhopisů v Evropě, vůbec největší institucionální transakci s 1 tranší a nejvyšší částku, jakou kdy EU získala v rámci jediné transakce. Dluhopis vzbudil v Evropě i ve světě velký zájem investorů, díky čemuž si Komise zajistila příznivé cenové podmínky, podobně jako při řadě úspěšných emisí v rámci programu SURE. Finanční prostředky budou nyní použity na 1. platby v rámci programu Next Generation EU. Komise očekává, že do konce roku 2021 získá přibližně 80 mld. € v dluhopisech. Ty mají být doplněny krátkodobými pokladničními poukázkami EU, jak uvádí plán financování zveřejněný v červnu 2021. Přesný objem dluhopisů EU i pokladničních poukázek EU bude záviset na konkrétních finančních potřebách a Komise své původní posouzení na podzim přezkoumá. Tak bude moci v 2. pol. roku 2021 financovat všechny plánované granty a úvěry pro členské státy v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a také pokrýt potřeby politik EU, jež jsou financovány z prostředků Next Generation EU. Dne 29. 6. 2021 proběhla 2. transakce s cílem získat 15 mld. €. Jednalo se o transakci dvojí tranše, která se skládala z 5letého dluhopisu ve výši 9 mld. € splatného v červenci 2026 a 30letého dluhopisu ve výši 6 mld. € splatného v červenci 2051.

EU se dohodla na fondu v objemu 5 mld. € na zmírnění dopadů brexitu

EP a Rada 17. 6. 2021 dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení týkajícího se fondu v objemu 5 mld. €, který má překonat důsledky vystoupení VB z EU (více v příspěvku „Jednání o brexitu byla ukončena”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Fond je zvláštním jednorázovým nástrojem pro mimořádné události. Jeho prostředky mají být využity mimo jiné ke kompenzaci podniků za neuskutečněné obchody, k zachování pracovních míst, na pomoc rybářským komunitám a k budování celních zařízení v přístavech. Hlavní podmínkou náhrady výdajů veřejným orgánům i soukromým společnostem je, že vzniklé náklady musí být přímo spojeny s reakcí na nepříznivé důsledky vystoupení VB z EU. Instituce se dohodly, že rezerva plně nebo částečně pokryje opatření zavedená členskými státy v období od ledna 2020 do prosince 2023. Tento časový rámec zohledňuje potřebu zmírňujících opatření před uplynutím přechodného období. Celá částka 5 mld. € (v cenách roku 2018) bude předem předběžně přidělena členským státům. Z celkové částky bude 80 % (4 mld. €) vyplaceno jako předběžné financování: 1,6 mld. € v roce 2021, 1,2 mld. € v roce 2022 a 1,2 mld. € v roce 2023. Zbývající 1 mld. € má být uvolněna v roce 2025. Bude rozdělena mezi členské státy v závislosti na tom, jak byly finanční prostředky vynaloženy v předchozích letech, a to i s přihlédnutím k případným nevyužitým částkám. Brexit má na členské státy, regiony a odvětví nerovnoměrný dopad. Orgány EU se proto shodly na tom, že metoda přidělování prostředků by měla být založena na 3 hlavních faktorech: (1) hodnotě ryb ulovených ve výlučné ekonomické zóně VB; (2) významu obchodu s VB; a (3) počtu obyvatel přímořských pohraničních regionů, které sousedí s VB. Celkově má být 600 mil. € přiděleno na základě faktoru spojeného s rybolovem, 4,15 mld. € na základě obchodu a 250 mil. € podle faktoru spojeného s přímořskými pohraničními regiony.

Rada přijala doporučení týkající se evropského semestru

Rada 18. 6. 2021 přijala doporučení týkající se aktualizovaných programů stability a konvergenčních programů. Programy odrážejí pokračování únikové doložky a kvalitativně řeší rozpočtové situace členských států. Rada přijala 27 doporučení v rámci cyklu evropského semestru 2021. Cyklus byl zahájen v září 2020, kdy Komise zveřejnila svou roční strategii udržitelného růstu. Strategie vytváří vazbu mezi evropským semestrem a plány obnovy a odolnosti a uvádí, že plány členských států by se měly zaměřit na řešení výzev obsažených v doporučeních pro jednotlivé země. Členské státy předložily své programy stability a konvergenční programy Komisi, která je posoudila s přihlédnutím k prognóze z jara 2021 a obecné únikové doložce. Úniková byla aktivována v březnu 2020 kvůli ekonomickému spadu z pandemie COVID‑19. Umožňuje členským státům větší rozpočtovou flexibilitu v boji proti krizi (více v příspěvku „Komise chce aktivovat obecnou únikovou doložku fiskálního rámce”, Institucionální záležitosti v březnu 2020).

Proběhlo 1. zasedání v rámci Konference o budoucnosti Evropy

Konference o budoucnosti Evropy 19. 6. 2021 zahájila ve Štrasburku 1. plenární zasedání (více v příspěvku „Konference o budoucnosti Evropy se blíží”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021 a v příspěvku „Konference o budoucnosti Evropy byla zahájena”, Institucionální záležitosti v květnu 2021). Plenární zasedání konference se skládá ze 108 zástupců EP, 54 zástupců Rady (2 z každého členského státu), 3 zástupců Komise a 108 zástupců všech vnitrostátních parlamentů, zastoupených rovnocenně, a z občanů. 108 občanů bude diskutovat o nápadech vycházejících z panelových diskusí evropských občanů či mnohojazyčné platformy: 80 zástupců z panelových diskusí evropských občanů, z nichž alespoň ⅓ má být mladší 25 let, a 27 z panelových diskusí jednotlivých členských států či akcí spojených s konferencí (1 z každého členského státu) a předsedkyně Evropského fóra mládeže. Zasedání uvedli spolupředsedové výkonné rady. Následovala diskuse, v níž účastníci (včetně zástupců občanů) hovořili o účelu a očekáváních spojených s konferencí, která zahrnuje panelové diskuse evropských občanů, vnitrostátní panelové diskuse a akce a vícejazyčnou digitální platformu. 2. část se zaměřila spíše na procedurální záležitosti, jako je harmonogram plenárních zasedání konference, panelových diskusí a akcí evropských občanů. Panelové diskuse evropských občanů proběhnou září–říjen 2021, aby připravily své příspěvky pro budoucí plenární rozpravy. Na základě příspěvků, které občané zasílají prostřednictvím platformy konference, by tyto panely měly formulovat doporučení, podle kterých by EU měla učinit další kroky. Konference by měla poskytnout mladým lidem maximální prostor a v tomto duchu budou rovněž pokračovat přípravy Evropského setkání mládeže, které EP pořádá ve dnech 8.–9. 10. 2021. Příští plenární zasedání se má konat 22.–23. 10. 2021.

Instituce schválily nová pravidla pro evropského veřejného ochránce práv

EP 23. 6. 2021 přijal se souhlasem Rady a na základě kladného stanoviska Komise upravená pravidla pro výkon funkce veřejného ochránce práv. Posláním evropského veřejného ochránce práv je chránit zájmy lidí a vyšetřovat případy, kdy orgán nebo instituce EU údajně jednaly v rozporu s právními předpisy nebo postupy řádné správy. Případy se mohou týkat správních nesrovnalostí, diskriminace, zneužití pravomoci nebo nečinnosti. EP má v této oblasti výlučné právo podnětu, ke kterému potřebuje souhlas Rady a stanovisko Komise. Předchozí pravidla z doby ještě před Lisabonskou smlouvou zůstávala navzdory návrhu nařízení EP předloženého v roce 2019 kvůli politické patové situaci nezměněna. Nové nařízení, které zavádí obnovený mandát úřadu evropského veřejného ochránce práv, bylo schváleno poměrem 623:9:61. Nová pravidla slaďují výkon funkce veřejného ochránce práv s Lisabonskou smlouvou. Veřejný ochránce práv bude moci zahájit vlastní šetření pokaždé, když pro to zjistí důvody, a bude moci navrhovat řešení problémů, které z šetření vyplynou, zejména v případech opakovaného, systematického nebo obzvláště závažného nesprávného úředního postupu. Pravidla rovněž vyjasňují podmínky pro přístup k dokumentům a spolupráci s orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Pro způsobilost k vykonávání funkce je nově vyžadována čekací lhůta a zavádějí se také ustanovení na ochranu obětí obtěžování a ochranu oznamovatelů. Evropský veřejný ochránce práv je volen EP na začátku každého volebního období. V budoucnu nemají moci kandidovat poslanci EP, členové Evropské rady, Komise nebo národní vlády, kteří tuto funkci vykonávali v předchozích 2 letech.

Rada schválila nástroj pro celní kontroly

Rada a EP 24. 6. 2021 podepsaly nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly. Cílem tohoto nového nástroje je zajistit, aby celní orgány na vnějších hranicích EU měly k dispozici vybavení, které umožní fungování celní unie. Nástroj pro vybavení pro celní kontroly má podporovat nákup, údržbu a modernizaci vybavení, jež je potřebné pro efektivní a účinné celní kontroly. Lze jej použít k financování předmětů, jako jsou rentgenové skenery, detektory záření, systémy automatického rozpoznávání poznávacích značek a mobilní laboratoře pro analýzu vzorků zboží. Tento nástroj je součástí VFR na období 2021–2027 a jeho finanční krytí dosahuje přibližně 1 mld. €. Vybavení zakoupené v rámci tohoto nástroje má být používáno především pro celní kontroly, může však být příležitostně použito i pro další účely, například na podporu vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic při provádění kontrol osob. Celní unie má význam pro řádné fungování jednotného trhu, protože zboží, které vstoupí na území jednoho členského státu, se následně může v rámci EU volně pohybovat. Nástroj má přispět k zajištění bezpečnosti a ochrany občanů, aniž by byl narušen zákonný obchod se třetími zeměmi. Cla představují 13 % celkových příjmů rozpočtu EU. Moderní a spolehlivé vybavení pro kontroly na vnějších hranicích má pomoci celním orgánům chránit finanční a hospodářské zájmy EU, zajistit bezpečnost a ochranu občanů a chránit EU před nekalým a nezákonným obchodem, jako je padělání zboží. Toto nařízení spolu s programem „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel tvoří základ pro rozvoj celní unie v rámci VFR na období 2021–2027. Program Clo, který byl přijat v březnu 2021, podporuje spolupráci mezi celními orgány v celé EU a umožňuje společný vývoj a provoz celoevropských informačních systémů (více v příspěvku „Komise představila nový akční plán pro větší podporu unijních celních orgánů”, Vnitřní trh v září 2020 a v příspěvku „Instituce se dohodly na novém programu „Clo”, Vnitřní trh v prosinci 2020). Nařízení se má použít zpětně od ledna 2021.

EU podporuje průlomové inovace

Komise 24. 6. 2021 vyhlásila 2. kolo přímých kapitálových investic prostřednictvím fondu Evropské rady pro inovace (ERI). Více než 178 mil. € má směřovat v podobě kapitálových investic do průlomových inovací. Od svého zřízení v roce 2020 již fond ERI schválil 111 investic do vysoce inovativních začínajících a malých a středních podniků v celkové výši více než 500 mil. € s cílem rozvinout průlomové inovací v oblastech, jako je zdraví, oběhové hospodářství a internet věcí. Oproti 1. oznámení z ledna 2021 představuje oznámení 69 nových investic (více v příspěvku „Komise poskytne první kapitálové investice ve výši 178 mil. € “, Vnitřní trh v lednu 2021). Mělo by to poskytovat pevný základ pro fond ERI v rámci programu Horizont Evropa, který by měl v příštích 7 letech investovat více než 3,5 mld. € (více v příspěvku „EU podpořila další podniky v boji proti koronaviru”, Vnitřní trh v červnu 2020 a v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020). Kapitálovými investicemi v rozmezí od 0,5 do 15 mil. € na příjemce se doplňuje grantové financování, které již bylo poskytnuto prostřednictvím pilotního nástroje Evropské rady pro inovace Accelerator. Všem investicím předchází důkladné hodnocení prováděné externími odborníky, hloubková kontrola, na niž dohlíží investiční výbor fondu Evropské rady pro inovace, a konečné rozhodnutí, které přijímá správní rada fondu Evropské rady pro inovace. Vlastnické podíly fondu ERI se pohybují v rozmezí 10–25 % a obvykle se používají k vyvolání pákovému efektu v rámci širšího kola financování, jehož se účastní další investoři. Byly podepsány např. tyto investice: Antofénol (Francie) – společnost poskytující přírodní ochranu ovoce a zeleniny po sklizni; Gleechi AB (Švédsko) – nová podoba odborné přípravy s využitím virtuální reality; Keyou GmBH (Německo) – vývoj technologie, která umožňuje používání vodíku ve vznětových motorech; Lixea (Estonsko) – nová technologie pro rozpouštění odpadního dřeva za účelem získání surovin; Ophiomix (Portugalsko) – nástroj pro rozhodování ohledně transplantací jater využívající molekulární signaturu. 1. investice v rámci plného provozu ERI se očekávají během roku 2021 – 1. termínem, do kterého společnosti posílaly úplné žádosti do nástroje ERI Accelerator, byl 16. 6. 2021.

EU potvrdila novou kohezní politiku

EP 25. 6. 2021 schválil politické dohody o legislativním balíku pro politiku soudržnosti na období 2021–2027 ve výši 373 mld. € a orgány EU balík podepsaly. Jedná se o poslední krok legislativního postupu, právní předpisy týkající se soudržnosti tedy mohou vstoupit v platnost 1. 7. 2021. Balík tvoří: (1) nařízení o společných ustanoveních pro fondy se sdíleným řízením; (2) nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, (3) nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) a (4) nařízení Interreg o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Schválené nařízení o společných ustanoveních obsahuje rovněž klíčové prvky pro fungování nového nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci, který doplňuje soubor fondů politiky soudržnosti dostupných v období 2021–2027. EP také přijal úvěrový nástroj pro veřejný sektor, čímž fakticky dokončil schválení všech návrhů v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci. Nové nařízení o společných ustanoveních poskytuje společný právní rámec pro všech 8 fondů se sdíleným řízením: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond plus, Evropský námořní a rybářský fond, Fond pro spravedlivou transformaci a finanční pravidla pro Azylový, migrační a integrační fond, Nástroj pro správu hranic a víza a Fond pro vnitřní bezpečnost. Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti obsahuje zvláštní ustanovení pro Evropský fond pro regionální rozvoj (226 mld. €) a pro Fond soudržnosti (48 mld. €). EFRR přispěje k posílení hospodářské a sociální soudržnosti v EU nápravou nerovnováhy mezi jejími regiony a plněním politických priorit Unie prostřednictvím tematického zaměření zdrojů. Fond soudržnosti podpoří projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury. ESF+ je hlavním fondem EU pro investice do lidí. Bude klíčovým finančním nástrojem k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoře pracovních míst a utváření spravedlivé a sociálně inkluzivní společnosti. Poskytne rovněž členským státům tolik zdroje na hospodářské a sociální oživení po krizi způsobené koronavirem. V období 2021–2027 mají členské státy k dispozici rozpočet 99,3 mld. € (v běžných cenách), jejž mohou využít k vytváření a ochraně pracovních příležitostí, podpoře sociálního začleňování, boji proti chudobě včetně bezdomovectví a k vybavení pracovníků dovednostmi potřebnými pro digitální a ekologickou transformaci. Fond pro spravedlivou transformaci je nový fond politiky soudržnosti s celkovým rozpočtem 19,2 mld. € (v běžných cenách). Je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu a prvním pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci. Má za cíl zmírnit sociální a ekonomické náklady přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku prostřednictvím různých činností zaměřených především na diverzifikaci hospodářské činnosti a na pomoc lidem při adaptaci na měnící se trh práce. Úvěrový nástroj pro veřejný sektor je 3. pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci, který využívá pákového efektu rozpočtu EU k přilákání dalších investic. Zaměřuje se specificky na veřejné subjekty a vytváří preferenční úvěrové podmínky pro projekty, které negenerují dostatečné příjmy na to, aby byly finančně životaschopné. 6. generace programu Interreg s rozpočtem 8,1 mld. € nadále pomáhá utvářet územní spolupráci v celé EU ve všech jejích složkách (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální). Zahrnuje též spolupráci na vnějších hranicích EU, která je podporována z vnějších nástrojů (např. Nástroje předvstupní pomoci a Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci), a obsahuje novou složku zaměřenou na posílení regionální spolupráce nejvzdálenějších regionů.

Evropská rada řešila na summitu stěžejní témata

Evropská rada 25. 6. 2021 přijala na zasedání konaném ve dnech 24.–25. 6. 2021 závěry o COVID-19, hospodářském oživení, migraci, Turecku, Libyi, Rusku, Bělorusku, oblasti Sahelu, Etiopii a kybernetické bezpečnosti. Evropská rada přivítala pozitivní pokrok v očkování i celkové zlepšení epidemiologické situace, přičemž zdůrazňuje, že je třeba v úsilí v oblasti očkování nepolevovat, stejně jako je zapotřebí obezřetnosti a koordinovanosti s ohledem na vývoj situace, a zejména na vznik a šíření variant. Dále Evropská rada přezkoumala aktuální stav provádění nástroje Next Generation EU. Vítá skutečnost, že rozhodnutí o vlastních zdrojích vstoupilo v platnost včas, což Komisi umožnilo začít si půjčovat prostředky pro nástroj Next Generation EU na podporu úplného a inkluzivního oživení a ekologické a digitální transformace EU. Evropská rada vyzvala Komisi a Radu, aby pokročily v práci týkající se národních plánů pro oživení a odolnost za účelem jejich schválení tak, aby členské státy mohly plně využít potenciálu financování v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Evropská rada se zabývala situací v oblasti migrace na jednotlivých trasách. Třebaže se díky opatřením přijatým EU a členskými státy celkový objem nelegálních migračních toků v posledních letech snížil, vývoj na některých trasách vzbuzuje vážné obavy a nadále vyžaduje obezřetnost a bezodkladná opatření. Evropská rada se vrátila k situaci ve východním Středomoří a k vztahům EU s Tureckem a připomněla strategický zájem EU na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem založeného na spolupráci. Vítá zmírnění napětí ve východním Středomoří, které je třeba zachovat, jak je uvedeno v prohlášení členů Evropské rady z března 2021. Evropská rada vyzvala Komisi, aby bezodkladně předložila formální návrhy na další financování určené pro syrské uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku, Jordánsku, Libanonu a dalších částech regionu v souladu s prohlášením členů Evropské rady z března 2021 a v kontextu celkové migrační politiky EU. Evropská rada potvrdila, že je odhodlána podporovat proces stabilizace Libye pod záštitou OSN. Volby by se měly konat podle dohodnutého plánu 24. 12. 2021 a jejich výsledky by měly být všemi akceptovány. EU se zavázala sledovat jednotný, dlouhodobý a strategický evropský přístup založený na 5 hlavních zásadách. Evropská rada vyzvala Radu, Komisi a vysokého představitele, aby pokračovali v jejich plném provádění a přitom náležitě zohledňovali hodnoty, zásady a zájmy EU.

Komise vyplatila prvních 800 mil. €

Komise 28. 6. 2021 vyplatila 800 mil. € ve formě plateb z Next Generation EU (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020, v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation“, Institucionální záležitosti v září 2020 a v příspěvku „Komise chce využít diverzifikovanou strategii financování”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021). Byly provedeny platby pro 41 celostátních a regionálních programů v 16 členských státech (Francie, Řecko, ČR, Německo, Polsko, Litva, Nizozemsko, Slovensko, Estonsko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Bulharsko, Švédsko, Portugalsko a Chorvatsko) z iniciativy REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy), která členským státům pomáhá financovat opatření v oblasti reakce na krizi a zotavení po koronavirové pandemii. Finanční prostředky z iniciativy REACT-EU představují dodatečné zdroje pro stávající programy politiky soudržnosti. Vyplacení prostředků následuje po úspěšné realizaci 1. výpůjční operace v rámci nástroje Next Generation EU. 10letý dluhopis v hodnotě 20 mld. € byl historicky největší emisí institucionálních dluhopisů v EU a nejvyšší částkou, jakou kdy EU získala v rámci jediné transakce. Komise má v úmyslu získat do konce tohoto roku přibližně 80 mld. € ve formě dlouhodobého financování, které má být doplněno krátkodobými pokladničními poukázkami EU.