04.10.2005
Start jednání o vstupu Turecka do EU uvítali premiér Paroubek, eurokomisař Špidla i představitelé opozice. Pouze koaliční KDU-ČSL se postavila proti plnému vstupu.
Za úspěch EU považují pondělní dohodu o zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem český eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) a premiér Jiří Paroubek. Eurokomisař dnes novinářům při návštěvě úřadu vlády v Praze řekl, že dohoda usnadní vyjednávání o evropské finanční perspektivě. „Jsem rád, že to skončilo, jak to skončilo,“ sdělil k pondělnímu dění Paroubek (ČSSD). Ten svůj pohled na rozhovory s Ankarou přirovnal k sledování fotbalového zápasu.
Koaliční lidovci podporovat plné členství Turecka v EU nebudou, o české pozici by podle nich mělo rozhodnout referendum. S Tureckem mají podle lidovců unii pojit silná ekonomická pouta, z hlediska rozdílných kulturních hodnot a připravenosti země však plné členství KDU-ČSL nepodporuje.
Pro ODS a KSČM členství Turecka v unii nebude problémem. Referendum zřejmě požadovat nebudou. „Nemáme nic proti vstupu, splní-li Turecko všechny podmínky, což se dá očekávat za deset let,“ sdělil novinářům předseda Senátu Přemysl Sobotka ODS. Připomenul, že občanští demokraté podporují i vstup Chorvatska a Srbska do unie. „Evropa nekončí na geografických hranicích,“ konstatoval.
„Domnívám se, že by mělo mít Turecko možnost vstoupit do Evropské unie, protože tradiční evropské hodnoty by bylo dobré rozšířit do oblastí, kde v minulosti vznikala ohniska napětí,“ uvedl senátor KSČM Vlastimil Balín.
Křesťanští demokraté budou prosazovat, aby o pozici České republiky k přistoupení Turecka rozhodli voliči v referendu. Stejný postup by se měl podle lidovců stát pravidlem i pro další rozšiřování společenství. Podle Sobotky ani Balína však není třeba měnit praxi rozhodování na úrovni parlamentů.
Ohlasy ze světa
Belgický tisk v komentářích k zahájení přístupových jednání s Tureckem a Chorvatskem kolísá od nadějí po zklamání nad počínáním Evropské unie.
„Je jasné, že Turecko roku 2005 neodpovídá kritériím na demokracii podle EU. Je taky jasné, že uznání Kypru, urovnání kurdské otázky, přiznání genocidy Arménů či respektování lidských práv budou nezbytnými podmínkami případného vstupu za deset či 15 let,“ píše La Libre Belgique.
Skutečná výzva však podle deníku spočívá v otázce, zda EU bude s to dále fungovat i ve 28, 29 či 30 členech, navíc s takovou novou velmocí jako Turecko. Ale po spuštění jednání „tato výzva je tu“.
Rakouský tisk kritizuje vytrvalou blokádu Vídně při jednání o zahájení přístupových rozhovorů o přijetí Turecka. Domnívá se, že osamoceným postojem vůči dalším 24 státům EU, Evropské komisi i Turecku způsobili rakouští vyslanci v Lucemburku alpské zemi více škody než užitku.
„Otázka, čeho vlastně chce Rakousko svým odmítavým postojem dosáhnout, zaměstnávala řadu diplomatů. Krátce před převzetím předsednictví v EU a řešením složitých otázek, jakými jsou rozpočet unie, životaschopnost euroústavy a řešení krize v EU, si Vídeň rozhodně žádné přátele neudělala,“ napsal deník Kurier.
řecká média zdůrazňují především roli, kterou podle nich sehrála americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v pondělních bouřlivých jednáních v Lucemburku.
Pod titulkem „Turecko dostalo svůj evropský pas s americkým vízem“ provládní pravicový večerník Elefteros Tipos podtrhuje „osobní intervenci Condoleezzy Riceové u ministrů zahraničí pětadvacítky“ a tvrdí, že Ankara s americkou pomocí využila kyperské otázky jako slabého článku.
Turecký tisk samozřejmě vítá zahájení vstupních rozhovorů velmi radostně, zároveň ale připomíná, že Ankaru čeká tvrdá práce, ba až boj. Turecko vstoupilo do „období boje s EU, který může trvat deset let“, napsal deník Radikal. Zdůraznil, že Turecko nesmí v žádné etapě propadnout panice, ale musí si stanovit pro nadcházející desetiletí racionální strategii a krizový plán.
