01.12.2005
První velká zkouška Evropské unie pětadvaceti členů rozděluje Evropu na starou a novou. Britský premiér Blair chce v Talinnu a v Budapešti prodiskutovat britský návrh rozpočtu s politiky nových členských států.
První velká zkouška Evropské unie pětadvaceti členů rozděluje Evropu na starou a novou. Předsednická země Británie na poslední chvíli předloží příští týden návrh finanční perspektivy, neboli rozpočtu EU, na léta 2007 až 2013. Britský premiér Tony Blair chce dnes v Talinnu, kde se setká se zástupci Estonska, Litvy a Lotyšska, a zítra v Budapešti, kde potká politiky ze Slovesnka, ČR, Maďarska a Polska, prodiskutovat tento návrh s politiky nových členských států. Přijede však na velmi horkou půdu. Na veřejnost se už dostaly informace o tom, že Británie podporovaná dalšími velkými starými členskými státy chce škrtnout část peněz, které jsou základem soudržnosti a solidarity členských zemí – na rozvoj regionů, na budování infrastruktury. To vyvolalo velký odpor politiků a expertů.
Visegrad se brání
I když návrh není zatím oficiální, Polsko tvrdí, že přijde o šest miliard eur, Maďarsko o dvě až tři miliardy, Česko a Slovensko své odhady zatím tají. Celkem mají nové členské státy přijít o šestnáct miliard eur. Premiéři zemí visegradské čtyřky vyzvali v otevřeném dopise britské předsednictví, aby úspory EU na úkor nových členských zemi přehodnotilo. Británie chce otázku rozpočtu řešit na summitu EU v polovině prosince. „Zastáváme názor, že zásada solidarity musí zůstat základem Evropské unie,“ uvádí se v dopise. „Pro nás je to vysoká sázka. Na tom, zda v prosinci uspějeme, bude záležet, jestli se splní očekávání spojená s nedávným rozšířením EU.“
Obhájci škrtů tvrdí, že nové členské země stejně nedokázaly vyčerpat pomoc, kterou dostaly na léta 2004 až 2006. Zástupci nových členských zemí tvrdí, že systém už začíná fungovat a že kdysi země jako Řecko, Španělsko nebo Irsko také nebyly schopny ihned plně využívat pomoci ze společné pokladny.
„Česká republika musí přijít s tím, že princip solidarity je pro střední a východní Evropu zásadní, jako byl pro Španělsko nebo Řecko. Je potřeba s britským předsednictvím tvrdě vyjednávat,“ řekl HN Petr Greger, předseda občanského sdružení Europlatform. „V žádném případě bych nedoporučoval, aby se jednalo s každou zemí zvlášť o snížení příspěvků do fondů, protože to by podkopalo důvěru v rámci celé unie.“
Poláci se obávají, že některé jejich regiony přijdou až o dvacet procent dotací, patří proto mezi nejaktivnější kritiky snížení. Polský ministr zahraničí Stefan Meller minulý týden objel své kolegy ze zemí Visegradu ve snaze najít a udržet společný postoj. Maďarský premiér Férenc Gyurcsány byl tvrdý v rozhovoru pro list Financial Times: „Bohaté západoevropské státy riskují vypuknutí nejvážnějšího možného konfliktu mezi různými částmi Evropy.“
Zemědělci a rabat
Klíč k novému rozpočtu představuje reforma společné zemědělské politiky (snížení velkých dotací zemědělcům) a tzv. britského rabatu, tedy peněz, které Británie dostává zpět z pokladny EU. Zemědělce brání hlavně Francie, Londýn na rabatu trvá. Podle některých scénářů dokonce hrozí, že chudší noví členové budou na Brity doplácet.
„Naše zemědělské dotace jsou už beztak třikrát menší než ve starých členských státech, stejně existuje omezení pohybu pracovních sil a staré státy stejně nepovolí pohyb služeb. V tomto světle jsou pokusy zachránit rozpočet na náš účet obzvláště cynické,“ řekl listu Eesti Paevaleht místopředseda zahraničně politického výboru Evropského parlamentu, Estonec Toomas Hendrik.
Podle některých politiků by nové členské země přistoupily na škrty, pokud by byl systém a podmínky dotací ze strukturálních a kohezních fondů zjednodušen. Tento názor prezentoval například český vicepremiér Martin Jahn. Z některých zemí jako ze Slovenska zase zaznívají hlasy, že stejně se bude muset rozpočet přijmout, neboť pro nováčky je lepší mít nějaký rozpočet – byť se sníženými dotacemi – než žádný bez dotací.
Postoje některých členských zemí EU k rozpočtovému výhledu:
BRITÁNIE – Ocitla se v prekérní situaci: jako předsedající země má rozpočtový výhled navrhnout a usilovat o kompromis, přitom její 21 let stará sleva z odvodů do unijní pokladny je největším jablkem sváru. Její snížení je Londýn ochoten připustit jen za celkovou revizi rozpočtové politiky. Podle šéfa diplomacie Jacka Strawa je totiž sleva „anomálií postavenou na ještě větší anomálii“, čímž míní společnou zemědělskou politiku.
ČR – Zastává názor, že by všichni měli platit podle rovných pravidel. K záměru Británie na škrty ve fondech pro chudší země ministr zahraničí Cyril Svoboda uvedl, že „nové členské státy nemohou přeskočit určitou etapu“. Také podle premiéra Jiřího Paroubka by EU neměla pominout zásadní cíl: „poskytnout novým členům stejnou šanci k úspěšnému dohánění ekonomické úrovně, jakou měli dřívější příjemci kohezní politiky.“ Místopředseda vlády Martin Jahn nevylučuje, že by ČR mohla jednat o snížení dotací z EU, pokud by získala lepší podmínky pro jejich čerpání.
FRANCIE – Jako největší příjemce z unijních agrárních fondů odmítá jakékoli snižování přímých plateb zemědělcům a jakékoli revize rozpočtu před rokem 2014. „Buď Britové v příštích dnech předloží balík zahrnující rovnoprávné rozdělení nákladů rozšíření, jaké obsahoval červnový návrh (Lucemburska), nebo nás všechny odsoudí k neúspěchu a ponesou za to těžkou odpovědnost,“ prohlásil ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy.
MAĎARSKO – Návrh rozpočtu se škrty ve fondech pro chudší země je pro Maďarsko nepřijatelný, řekl maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. A dále glosoval, že i když příčinou sporu o evropský rozpočet je neschopnost Británie a Francie sblížit svá stanoviska k zemědělským dotacím, bude pro uskutečnění reforem nejlepší „nacpat je do krku nových členských zemí EU“.
NĚMECKO, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, ŠVÉDSKO – Namítají, že odvádí příliš vysoké částky do unijního rozpočtu a požadují kompenzaci, pokud bude platit britská sleva. Silný mandát pro jednání má zejména vláda z Nizozemska, kde se voliči vyjádřili jasně letos v červnu odmítnutím evropské ústavy.
POLSKO – Podle premiéra Kazimierze Marcinkiewicze bude Varšava raději pro „žádný než pro špatný rozpočet“. Případné veto úsporného návrhu Británie odmítl komentovat do doby, než se setká s Blairem. Prezident Aleksander Kwa¶niewski označil nejnovější britské návrhy za špatné pro Polsko i pro Evropu.
SLOVENSKO – Je pro modernizaci rozpočtové politiky EU, ale až po roce 2014, tvrdí šéf diplomacie Eduard Kukan. Podle vicepremiéra Pála Csákyho bude Bratislava hledět nejen na výši částky pro Slovensko, ale i na příznivější pravidla čerpání či na příspěvek na odstavení jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
