07.02.2006
Odvoz odpadu, hlídání v mateřské škole, ordinační hodiny v nemocnicích či fungování některých úřadů. Na to vše si zřejmě na několik dní budou muset odvyknout obyvatelé spolkové země Bádensko-Württembersko.
Zaměstnanci tamní veřejné správy se totiž rozhodli vyjít do časově neomezené stávky, kterou vyhlásila jejich odborová organizace Ver.di. Protest by se v Německu mohl stát největším za posledních 14 let, připojit by se totiž mohly i další spolkové země.
Trnem v oku popelářů, vychovatelek a úředníků z Freiburgu, Stuttgartu, Ulmu či Mannheimu je požadavek jejich zaměstnavatelů prodloužit pracovní dobu ze 38,5 na 40 hodin týdně, a to bez náhrady mzdy. To, na co zaměstnanci mnoha soukromých firem, jako je například DaimlerChrysler či Siemens, museli již dávno pod hrozbou zrušení výroby či jejího přesunu do levnějších zemí přistoupit, se jim zdá nepřijatelné. Požadavek zaměstnavatelů by přitom v přepočtu znamenal 18 minut práce denně navíc.
Včera svou práci přerušilo téměř deset tisíc lidí, další části odborů by se ale měly ještě připojit. Celkem v Bádensku-Württembersku ve veřejné správě pracuje na 200 tisíc lidí. Odbory navíc nevylučují, že se stávka může rozrůst i do dalších spolkových zemí. V pondělí by se mohlo stávkovat i v Bavorsku, Dolním Sasku, Šlesvicku-Holštýnsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sársku a Sasku. Odbory o tom hlasují již od čtvrtka, v pátek by měl být jasný výsledek.
Co se délky stávkování týče, ta by podle zástupců odborů mohla činit čtyři až šest týdnů. „Jsme připraveni na několik týdnů,“ řekl agentuře Reuters Ralf Berchtold, mluvčí Ver.di. Vyjednávat jsou podle něj odbory ochotné až ve chvíli, kdy zaměstnavatelé předloží smysluplnou nabídku.
Ti ale na prodloužení pracovní doby trvají, aby tak uspořili peníze na další pracovní síly. „Dlouhá stávka spíše bude pracovní místa krátit, protože obce budou muset některé práce zadat soukromým firmám,“ řekl Reuters Thomas Böhle, šéf svazu komunálních zaměstnavatelů.
K dosud nejdelší stávce veřejné správy došlo na jaře roku 1992, kdy do práce po jedenáct dní nepřišlo až 275 tisíc lidí. Důvodem sporu ale tehdy bylo navýšení platů. Odbory požadovaly nárůst ve výši 9,5 procenta, zaměstnavatelé ale chtěli dát jen 4,7 procenta. Nakonec se obě strany dohodly na kompromisu 5,4 procenta.
Jednu výhodu by ale nynější stávka pro obyvatele velkoměst mít mohla – možná se díky tomu, že stávkuje i část městských strážníků, bude udělovat méně pokut.
/Od naší zpravodajky/
