16.02.2006
Tuzemští odborníci přivítali schválení návrhu směrnice o liberalizaci služeb v EU, kritizují však její podobu.
Tuzemští odborníci i podnikatelé sice vítají schválení návrhu směrnice o liberalizaci služeb v EU Evropským parlamentem, kritizují ale její podobu. Vadí jim zejména malý rozsah liberalizovaných služeb a to, že neprošel „princip země původu“, což domácím podnikatelům neulehčí vstup na trh ostatních zemí unie. EP schválil návrh v prvním čtení. „Princip země původu“ znamená, že se podnikatel může v jiné zemi řídit při poskytování služeb pravidly vlastní země.
„Česká republika vítá, že směrnice nebyla zamítnuta jako celek. Nicméně nemůže být spokojena s jednotlivými pozměňovacími návrhy EP, zejména v oblasti rozsahu směrnice, principu země původu a vysílání pracovníků,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Pro ČR bylo podle něj největším zklamáním, že ze směrnice byl vypuštěn princip země původu.
Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je schválení návrhu směrnice o liberalizaci služeb velkým zklamáním. „Veškeré naše téměř dvouleté úsilí skončilo bezzubým kompromisem, který spíše než liberalizaci přinese právní nejistotu,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. Dodal, že rozsah směrnice se zásadně zúžil, protože z ní vypadly služby agentur práce, sociální služby a zdravotní služby, kromě soukromých zdravotních služeb. Svazu rovněž vadí to, že neprošel princip země původu.
Pokud by byla směrnice přijata v takovéto podobě, podmínky pro pohyb služeb by zůstaly v podstatě stejné a podnikatelům by se situace nijak neulehčila, uvedl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V případě aplikace principu země původu by podle něj počty podnikatelů mířících za hranice Česka dosahovaly desetitisíců. „Především by šlo o stavebnictví a služby pro osobní spotřebu, tedy instalatéry, kadeřnice, květinářky apod., působící převážně v příhraničních oblastech,“ podotkl.
Pro většinu českých podnikatelů to znamená, že se vlastně nic moc nezmění, míní Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Budou zatíženi domácí byrokracií a kdo bude chtít podnikat v jiných zemích, tak ještě i byrokracií těchto zemí. „Pořád se nenaplňuje jeden z pilířů, na kterém by EU měla stát, a to je volný pohyb služeb. Většina poslanců v EU má sice plná ústa konkurence, ale při první příležitosti se jí zaleknou a vystrašeni zalézají před nájezdy odborářských tlup,“ poznamenal.
Schválený text ukládá vládám, aby zaručily volný přístup služeb z jiných států EU na své území. Zakazuje jejich
diskriminaci, nerovné a nepřiměřené zacházení. Vypočítává překážky, které úřady nesmějí cizím poskytovatelům služeb klást do cesty. Umožňuje jim ovšem, aby omezily či zakázaly přístup služeb z důvodů veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či ochrany spotřebitelů. Neříká, podle jakého práva se poskytování služby v jiné zemi řídí.
„Tímto verdiktem debata o uvolnění služeb nekončí a schválený návrh rozhodně špatným směrem nejde; je to ale jen dílčí krok, křehký kompromis,“ řekl analytik České spořitelny Petr Zahradník. Při troše fantazie je podle něj možné oněmi důvody zablokovat příliv prakticky jakýchkoliv služeb do země, která si nebude přát rozšíření konkurence na tomto trhu. „Není ale pochyb o tom, že pro poskytovatele služeb z nových členských zemí to znamená pootevření dveří pro další expanzi,“ dodal.
Pro text se vyslovilo 391 z 638 přítomných poslanců, 213 bylo proti a 34 se zdrželo hlasování. Na jeho základě vypracuje nyní Evropská komise upravený návrh směrnice, který bude předložen členským státům; budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na březnovém summitu EU. Jakmile se vlády dohodnou, vrátí se zákon do EP ke druhému čtení. Předpokládá se, že by mohl být do konce roku schválen. Státy pak budou mít dva až tři roky na převzetí do národního práva.
Nejvíce návrhů změn a dodatků se týkalo rozsahu aplikace směrnice. Poslanci rozhodli, že liberalizace se netýká takzvaných hospodářských služeb obecného zájmu (dodávky vody, plynu, odvoz odpadů) bez ohledu na to, zda je provozují veřejné nebo soukromé subjekty. EP specificky vyřadil bezpečnostní služby, agentury pro zprostředkování práce a většinu zdravotních služeb.
Už v původním návrhu EK bylo řečeno, že se směrnice nevztahuje na finanční, dopravní a telekomunikační služby; posléze k nim přibyly právní služby, veřejně prospěšné nevýdělečné služby (školství). Dnes byl seznam doplněn o sázky, loterie, některé sociální služby. Nepodařilo se naopak specificky vyloučit pohřební a poštovní nebo služby spojené s bydlením.
