09.03.2006
Lotyšská vláda chce euro zavést v roce 2008, tedy o rok později než Estonsko a Litva. Všechny tři země si od společné měny slibují, že jim pomůže dále zvýšit zahraniční obchod a přilákat ještě více investorů.
Prodavač v jednom z rižských obchodů nábytkem přemlouvá zákazníka, aby si ložnici koupil nejlépe hned. Za pár dnů prý bude o deset procent dražší. A v řeznictvích se mluví nahlas o tom, že cena masa se může za pár měsíců zdvojnásobit.
Ceny v Lotyšsku, jehož hrubý domácí produkt na obyvatele je nejnižší v Evropské unii, jdou rychle nahoru. Letos v lednu meziročně stouply o 7,5 procenta. Souvisejí hlavně s překotným hospodářským růstem, který přinesl vstup do unie. Loni přesáhl devět procent, což byl nejlepší ukazatel v celé EU. Ale na unijním rekordu je také inflace.
Lotyšská vláda chce euro zavést v roce 2008, tedy o rok později než Estonsko a Litva. Všechny tři země si od společné měny slibují, že jim pomůže dále zvýšit zahraniční obchod a přilákat ještě více investorů.
Ale doma ztrácejí pro své ambiciózní plány podporu. Přibývá lidí, kteří nechtějí o společné měně ani slyšet. Bojí se, že po jejím zavedení bude ještě hůř.
Zatímco Lotyši se společné měny stále více bojí, sousední Litevci k ní mají vztah, který lze nejspíš charakterizovat jako pohrdání či apatii. Z posledního průzkumu centrální banky vyplynulo, že 51 procent si euro nepřeje. Pro je 38 procent. Stejný podíl odpůrců společné měny jako v Litvě, zjistil nedávný průzkum také v Estonsku.
„Zdražuje se všude, kam se podíváte. Nejvíce mě trápí ceny chleba a mléka, říká trpce úřednice Natalia. Před vstupem do Evropské unie, platila za litr mléka 20 – 22 lotyšských santimů (něco přes osm korun), nyní se ceny pohybují od 35 do 45 santimů.
Sedmadvacetiletá Lotyška Baiba Gabrane si stěžuje, že mzdy nerostou zdaleka tak rychle jako ceny v obchodech. „Myslím, že po vstupu do unie žije běžný člověk hůř,“ dodává. Mnoho Lotyšů se proto ohlíží po lépe placeném zaměstnání kdekoli v Evropské unii.
Napětí v Lotyšsku kvůli stoupající drahotě sílí. Navíc se letos v říjnu konají parlamentní volby a vláda v nich chce obstát.
„Obávám se, aby se odkudsi nevynořila nová populisticky naladěná strana, která by využila rostoucí nespokojenosti a nasadila rétoriku proti euru,“ podotýká Jorgen Kennemar, ekonom Swedbank.
Lotyšská metropole Riga už loni na podzim zažila větší protest proti chudobě. “ Na euro nejsme připraveni,“ hlásaly transparenty. A to je na tom hlavní město ve srovnání s venkovskými oblastmi ekonomicky mnohem lépe.
