23.03.2006
Letošní jarní hospodářský summit EU je věnován energetice, konkurenceschopnosti, makroekonomice, sociálním otázkám a životnímu prostředí.
Letošní jarní hospodářský summit EU je věnován energetice, konkurenceschopnosti, makroekonomice, sociálním otázkám a životnímu prostředí. Premiéři a prezidenti EU se sešli odpoledne v Bruselu, jednání skončí o 24 hodin později.
ČR první den zastupuje místopředseda vlády Jiří Havel, na druhý den přijede premiér Jiří Paroubek. Místo ministra financí Bohuslava Sobotky se dostaví náměstek Eduard Janota. Přítomen bude ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Na summitu je očekáván útok Itálie, Velké Británie a Nizozemska proti Francii, Polsku a Španělsku kvůli zásahům tamních vlád na ochranu domácích podniků. Ministři financí zmíněné trojice zemí podepsali dopis kritizující ekonomický nacionalismus v Evropě. Lze tedy očekávat vzrušená debata.
Mezi další klíčová témata dvoudenního jednání bude patřit směrnice o liberalizaci služeb v EU, energetická politika EU nebo volný pohyb pracovních sil.
České požadavky
Premiér Paroubek ještě před jednáním požádal v dopise rakouského kancléře Wolfganga Schüssela o změny v pasážích návrhu usnesení summitu, které se týkají liberalizace služeb v unii a zřízení Evropského technologického institutu.
Vyjádřil také jisté výhrady k záměru zahrnout do usnesení cíle v ekonomické a sociální oblasti, jejichž dosažení se nejeví jako realistické.
Obávám se, že nynější návrh (usnesení) zřejmě nepředstavuje správnou rovnováhu, píše Paroubek. Navrhuje, aby se summit v těchto věcech inspiroval závěry, ke kterým dospěly minulý týden odborné ministerské rady. Představují podle něj křehký kompromis, jehož bylo dosaženo po dlouhé a obtížné debatě.
ČR si nepřeje, podobně jako další nové země, aby v usnesení summitu stálo, že se revidovaný návrh směrnice o liberalizaci služeb připravovaný Evropskou komisí má opírat o stanovisko Evropského parlamentu. Ten v únoru v prvním čtení liberalizační dosah zákona výrazně oslabil a vyšel vstříc ochranářsky naladěným západoevropským zemím. Praha by uvítala, kdyby EU na nejvyšší úrovni jen řekla, že si přeje fungující trh se službami a dosažení širokého konsensu kolem směrnice; význam parlamentního hlasování by byl jen připomenut.
Paroubek v dopise dále vyjádřil rozpaky nad snahou vytyčovat příliš ambiciózní cíle, jejichž splnění může být problematické. Varoval, že pokud nebude EU takové závazky schopna plnit, zcela pomine důvěra občanů v její ekonomickou strategii. Měl tím na mysli několik bodů v návrhu usnesení, jež obsahují číselné mety – vznik dvou milionů pracovních míst do roku 2010, zajištění zaměstnání pro mladé absolventy škol do šesti měsíců nebo dosažení podílu obnovitelných energií do roku 2015 na 15 procent.
Program bruselského jednání
Summit projedná následující konkrétní věci:
1. V koncepci energetické politiky EU:
– zlepšit účinnost dodávek ropy a plynu
– posílit diverzifikaci dodávek ropy a plynu, otevřít nové cesty pro plyn z kaspické oblasti a ze severní Afriky
– dokončit plynovodní sítě nejen ve směru východ-západ, ale i sever-jih
– oživit energetický dialog s Ruskem, dokončit jednání o tranzitním protokolu k energetické chartě a zajistit přistoupení Ruska k této chartě
– dosáhnout propojení elektrických sítí na úroveň 10 procent výrobní kapacity
– dosáhnout podílu obnovitelných energií do roku 2015 na 15 procent a podílu biopaliv v dopravě na osm procent
– zvýšit úspory energie o 20 procent do roku 2020
2. V oblasti vědy, výzkumu a inovace
– dosáhnout výdajů na vědu a výzkum na úrovni tří procent HDP do roku 2010
– urychleně zavést sedmý rámcový program EU pro vědu a výzkum 3. V oblasti podpory podnikání – požádat EK, aby navrhla specifická opatření, jež podnítí vznik a rozvoj malých a středních podniků; měla by také změřit administrativní náklady plynoucí pro tyto podniky z aplikace evropského práva nebo z jeho špatného přejímání do národních předpisů
– vytvořit do roku 2007 ve všech zemích jediné kontaktní místo s úřady pro vznik malých podniků (one-stop-shop); do konce téhož roku zajistit, aby zřízení takového podniku netrvalo víc než týden 4. V oblasti zaměstnanosti
– zajistit, aby do roku 2010 mělo 85 procent lidí do 22 let ukončené středoškolské vzdělání
– zabezpečit do konce roku 2007, aby každý člověk po ukončení školní docházky získal místo nebo možnost další kvalifikace do šesti měsíců
– rozvíjet koncept pružnojistoty (flexisecurity), rovnováhu konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociální jistoty
Video ze zasedání můžete sledovat zde.
