1453–1576
Petr Vorel (ed)
Nakladatel Rybka Publishers 2008
„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. O její druhé české vydání se zaloužil roku 1584 Daniel Adam z Veleslavína. Kniha Dějiny evropského světa 1453–1576, již edičně připravil a komentářem opatřil historik Petr Vorel, přináší Veleslavínovo zcela originální zpracování světových dějin let 1453–1576, vydané roku 1584 jako závěrečná část „Karionovy Kroniky světa“.
ANOTACE
Kronika, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným bestsellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na pozdějších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.
Česky vyšla v letech 1541 až 1602 celkem třikrát. Nejvýznamnějším se stalo druhé vydání z roku 1584, o které se zasloužil známý český historik, politik, pražský univerzitní profesor a nakladatel Mistr Daniel Adam z Veleslavína. Vydal však nejen překlad starší „Karionovy Kroniky světa“ z roku 1532, ale závěrečnou část knihy přepracoval a doplnil o nejnovější dějiny až do roku 1576. Jako zkušený historik tak českému čtenáři předložil vlastní interpretaci nejnovějších a soudobých dějin své vlastní doby.
Jak vlastně naši předkové koncem 16. století vnímali postavení českého stavovského státu ve světových dějinách? Veleslavín vydal svou interpretaci světových dějin v době, kdy české země představovaly výjimečný dlouholetý ostrov míru v Evropě, zmítané násilím a náboženskými válkami. Počátkem osmdesátých let 16. století se právě Praha stává sídlem císařského dvora a tudíž i centrem dění tehdejšího křesťanského světa. Toto nové postavení Království českého v dějinném vývoji Evropy dokázal Daniel Adam z Veleslavína vyhodnotit velmi zajímavým způsobem, který předpokládal inteligentního a vnímavého čtenáře.
Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. (*1963). Český historik, vysokoškolský učitel a numismatik. V současné době působí jako děkan Fakulty filozofické na Univerzitě Pardubice (od r. 2007) a je předsedou Sdružení historiků České republiky (od r. 2005). Ve své vědecké práci se zabývá českými a evropskými dějinami raného novověku a problematikou peněžního oběhu této doby. K jeho nejznámějším knihám patří publikace Páni z Pernštejna – Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy (1999); Od pražského groše ke koruně české – Průvodce dějinami peněz v českých zemích (2000, 2. vyd. 2004); Od českého tolaru ke světovému dolaru – Zrození tolaru a jeho cesta v evropském a světovém peněžním oběhu 16. – 20. století (2003), Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526 – 1618 (2005) a Monetary Circulation in Central Europe at the Beginning of the Early Modern Age (2006).
Petr Vorel (ed): Dějiny evropského světa 1453–1576, 288 stran, vázaná vazba, ilustrace, Rybka Publishers 2008