05.04.2006
Státy, které ještě nezpřístupnily pracovní trhy občanům nových členů EU, by tak měly učinit, navrhl Evropský parlament.
Evropský parlament vyzval staré členské státy Evropské unie, které ještě neotevřely své pracovní trhy občanům nových členských zemí, aby to udělaly. Poslanci schválili právně nezávaznou zprávu zdůrazňující výhody volného pohybu pracovníků. I když zamítli dodatky obhajující dosavadní restrikce, připustili v dalším dodatku možnost jejich prodloužení, byť za předpokladu analýzy ohrožení daného pracovního trhu.
Své trhy pracovníkům z nových zemí zatím otevřely Británie, Irsko a Švédsko. K témuž se chystají Španělsko, Portugalsko, Finsko a Nizozemsko. Francie a Belgie režim změkčí pro vybrané profese. Německo a Rakousko budou v restrikci pokračovat.
Přechodné období trvá maximálně sedm let. Je rozděleno na tři etapy, které jsou dlouhé dva, tři a dva roky. První etapa vyprší na konci tohoto měsíce. Staré země EU se samy mohou rozhodnout, zda využijí jednu, dvě nebo všechny tři etapy.
Zpráva, kterou připravil maďarský poslanec Csaba Öry, vyzývá členské státy ke zrušení přechodných ochranných opatření a odvolává se na pozitivní důsledky otevření pracovních trhů v Británii, Irsku a Švédsku. Zdůrazňuje, že v těchto státech, které pracovní trh otevřely bez omezení už 1. května 2004, „nedochází k napětí“ a „obavy z masivního migračního toku se ukázaly jako neopodstatněné“.
Parlament zároveň „lituje skutečnosti, že v některých členských státech jsou stále platná nařízení nebo administrativní opatření, která lze považovat za diskriminující vůči pracovníkům“ z nových zemí.
V přijatém dodatku ale EP doporučuje zemím, které se rozhodnou restrikce prodloužit, aby to udělaly „na základě důkladné analýzy ohrožení svého pracovního trhu ze strany každého nového členského státu“.
V úterní rozpravě řečníci připomínali výhody otevření pracovních trhů, stejně jako statistiky, dokazující, že se nenaplnily obavy z přílivu levných pracovních sil z Východu a že restrikce naopak vedou k černému trhu práce a růstu stínové ekonomiky. Proti otevření pracovních trhů byli někteří poslanci z Rakouska a Německa, kteří se obávali rozdmýchávání protievropských nálad ve svých zemích.
Plénum parlamentu zamítlo některé dodatky navržené německým poslancem Thomasem Mannem a Rakušanem Haraldem Ettlem, které obhajovaly udržování restrikcí pro volný pohyb pracovníků. Mann v úterý prohlásil, že dokument není sice právně závazný, ale je to výzva, která by mohla být zneužita. Staví nové země proti starým, řekl. „Neměli bychom spěchat zbrkle kupředu.“
Zprávu podpořil klub poslanců ODS. Ochranářský postoj starých členských států, které zavedly restrikce, považuje prohlášení klubu ODS „za absurdní, nespravedlivý a diskriminační“.
Sociální demokrat Richard Falbr ocenil, že byla odmítnuta většina pozměňovacích návrhů a že zpráva nebyla rozmělněna. „Nedělám si však iluze, že vlády všech členských států… otevřou své pracovní trhy,“ řekl. Zpráva je podle něj i tak „důležitou morální fackou těm, kdo na přechodných obdobích trvají“.
ČR a další noví členové byli při vstupních jednáních nuceni akceptovat přechodné období, během něhož jejich občané nemohou hledat práci v bývalé „patnáctce“ za stejných podmínek jako domácí.
Přijatý dokument upozorňuje, že migrace ze třetích zemí do unie výrazně převyšuje migraci v rámci EU, ať již v zemích „patnáctky“ nebo celé rozšířené EU. Stejně tak na začátku loňského roku počet pracovníků z nových členských zemí odpovídal 0,001 procenta pracovních sil Portugalska a 0,1 procenta ve Francii a Nizozemsku, zatímco v Rakousku byl 1,4 procenta a v Irsku dvě procenta. Velká část pracovníků z nových členských zemí je navíc v uvedených státech dočasně či sezonně.
Autor: mab-iHNed,čtk
