05.04.2006
Rozpočet EU bude v daném období činit 864,4 miliardy eur proti prosincovým 862,4 miliardy. Další dvě miliardy budou k dispozici mimo rozpočet.
V nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období 2007-2013 má mít Evropská unie k dispozici o čtyři miliardy eur (zhruba 114 miliard korun) více, než na čem se dohodli šéfové států a vlád členských zemí unie loni v prosinci. Vyjednávači za členské státy, Evropský parlament a Evropskou komisi dospěli v noci na dnešek ve Štrasburku k dohodě, že rozpočet EU bude v daném období činit 866,4 miliardy eur proti prosincovým 862,4 miliardy.
Dohoda o rozpočtu přináší právní jistotu novým členským státům, že mohou využít zdroje, na které čekají, řekl v plénu EP rakouský kancléř Wolfgang Schüssel jako představitel nynější předsednické země EU.
Dohoda především odvrátila nebezpečí, že se bude dál oddalovat příprava prováděcích předpisů, bez nichž nelze chystat čerpání z fondů EU od začátku příštího roku. Toto riziko bylo citelné zejména pro nové členské země.
Za úspěch označil rozpočtovou dohodu předseda Evropské komise José Barroso. Je to dobrá zpráva pro Evropu, protože máme jasnou finanční strukturu pro rozvoj deseti nových členů unie a dalších dvou, kteří přistoupí, řekl Barroso. Vyjádřil přesvědčení, že rozpočtovou dohodu parlament i vlády rychle schválí. „Nemůžeme ztrácet čas,“ zdůraznil. Současně upozornil, že „nejde jen o čísla, ale i o průhlednost, odpovědnost a kvalitu výdajů“.
Barroso připustil, že šlo o těžké vyjednávání a že z dosažených výsledků „nikdo nebude úplně nadšen“. Byla to však dobrá ukázka partnerského přístupu, ujistil.
Také německý poslanec Reimer Böge, který zastupoval parlament při rozpočtových jednáních, řekl, že není s výsledkem spokojen. Všechny strany při jednání však podle něj dospěly k limitu svých možností.
Pokud by se Rakousko, EP a EK nedomluvily, hrozilo by unii rozpočtové provizorium, tedy financování aktivit na základě jednoročních rozpočtů bez možnosti dlouhodobějšího plánování. To by do značné míry mařilo využívání regionálních fondů, ze kterých budou čerpat hlavně nové země.
Dohodu musí ještě schválit členské státy a EP v plénu, podle vyjednávačů by to však neměl být problém. Poslanci, kteří původně žádali nárůst o 12 miliard, se nakonec spokojili s podstatně nižší sumou oslazenou zárukami výraznější role EP při správě rozpočtu.
„Rozpočet byl zvýšen o čtyři miliardy. To jsou čerstvé peníze,“ řekl dnes ráno předseda EP Josep Borrell. Vyložil, že dodatečné prostředky budou použity na vědu, výzkum, vzdělání a transevropské sítě.
Na společnou zahraniční politiku by mělo připadnout 800 milionů a stejná suma na program Erasmus, z něhož EU spolufinancuje studentské výměny; znamená to, že se ho bude moci zúčastnit o 400.000 studentů víc, než se plánovalo. Na transevropské dopravní sítě připadne navíc půl miliardy, na podporu konkurenceschopnosti 400 milionů a 300 milionů na strukturální fondy.
Členské státy mají také navýšit základní kapitál Evropské investiční banky o 2,5 miliardy eur, což umožní mobilizovat až 30 miliard eur jako úvěry pro transevropské sítě, pro malé a střední podniky a na vědeckovýzkumné účely. Suma umístěná mimo rozpočet pro nepředvídané události bude jako dosud činit 200 milionů ročně. Celkově lze proto podle hlavního vyjednávače EP Janusze Lewandovského z Polska mluvit o dodatečných nikoli čtyřech miliardách, ale o 7,9 miliardy.
Z dohody také vyplývá, že Evropská komise bude muset do konce roku 2009 předložit zprávu o fungování sedmiletého rozpočtu, aby se k němu mohl vrátit nově zvolený parlament. Představitelé jednotlivých politických klubů v EP dnes také zdůraznili, že parlament se k sedmiletému rozpočtu vrátí v letech 2008 a 2009.
Zhruba 40 procent rozpočtu připadá na zemědělské výdaje, třetina na pomoc zaostávajícím zemím a regionům. Zbytek je rozdělen do dalších programů EU a na administrativní výdaje.
Autor: mab-iHNed,čtk
