18.12.2006
Evropská komise opírá tyto pozitivní odhady především o silnou domácí poptávku a příznivé vyhlídky v podnikovém sektoru.
Ekonomika eurozóny by měla v letošním roce vykázat růst 2,6 procenta, převážně díky silné domácí poptávce a příznivým vyhlídkám v podnikovém sektoru. Ve své čtvrtletní ekonomické prognóze to uvedla Evropská komise. S podobnou dynamikou růstu komise počítala i v předchozí čtvrtletní zprávě.
Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vykázala růst o půl procenta, meziroční růst ale činil 2,7 procenta. To byl nepatrně horší výsledek než v pololetí. Navzdory solidním vyhlídkám ale komise připouští, že tempo růstu se v příštím roce může snížit. Částečně by na vině mohlo být zvýšení sazby daně z přidané hodnoty v Německu.
„Mírné zpomalení tempa růstu ve srovnání s pololetím by nemělo zamaskovat skutečnost, že všechny složky ekonomiky pokračují v silném růstu. Mimořádně silná byla hlavně spotřeba domácností,“ píše se ve zprávě. Zlepšení je znát i na trhu práce, kde je míra nezaměstnanosti nejnižší od roku 2001.
Vývoj domácí poptávky podle komise naznačuje, že předpokládaný růst by měl být udržitelný. Komise tento předpoklad opírá právě o další růst spotřeby, kterou podporuje sama důvěra spotřebitelů. To se projevuje dalším růstem výdajů domácností.
V silném růstu pokračují investiční výdaje a na vysokých hodnotách setrvává podnikatelská důvěra. Tyto faktory by měly zajistit zdravý růst podnikové sféry, takže krátkodobý výhled komise hodnotí jako velmi dobrý.
„Eurozóna je tedy dobře připravena na to, aby zvládla poněkud méně příznivé mezinárodní prostředí, které je výsledkem zpomalení dynamiky růstu ve Spojených státech,“ uvedla komise. Pokud se její prognóza naplní, eurozóna by v letošním roce měla zaznamenat nejsilnější růst za posledních šest let.
Zpomalení tempa růstu americké ekonomiky, která má značný vliv na zbytek světa, sice nelze podceňovat, ale přílišné obavy také nejsou na místě. Při studiu minulých hospodářských cyklů se ukazuje, že provázanost mezi oběma hospodářskými bloky, tedy mezi USA západní Evropou, byla velmi těsná. To je ale dáno tím, že oba bloky procházely stejnými šoky.
V minulých cyklech se USA i Evropa musely vypořádat se stejnými problémy, hlavně s rychlým růstem cen ropy a prudkým poklesem akciových trhů. Ten byl dán tím, že splaskla spekulativní bublina technologických akcií. Dnes je zcela jiná situace a zpomalení tempa růstu v USA má kořeny pouze v domácích faktorech.
Zlepšování stavu ekonomiky eurozóny navíc není ryze cyklickým jevem, ale odráží se v něm výsledky strukturálních reforem. Udržitelnost růstu by měla zajistit i stabilní mzdová inflace, která nebude příliš tlačit na inflaci spotřebitelských cen.
Zpráva si všímá také prohlubujících se rozdílů v hodnotách běžného účtu v jednotlivých zemích. Od konce 90. let se deficit prohloubil v Portugalsku, Řecku a Španělsku, zatímco Finsko, Nizozemsko a Německo nashromáždily velmi vysoké přebytky.
Existence vysokých deficitů by ale podle komise neměla být automaticky vnímána jako negativní faktor, protože částečně odráží zvýšenou finanční integraci v eurozóně. Komise ale připouští, že prohlubující se rozdíly také odrážejí horší rozpočtovou politiku v některých členských zemích, a z části i nesourodý vývoj konkurence.
Autor: mab-iHNed,čtk
