03.11.2008
EUobserver
Zítra zvolí zhruba 130 milionů Američanů svého nového prezidenta. Ať to bude republikán McCain nebo demokrat Obama, vítěz bude po 4 roky určovat vztahy mezi Evropou a Amerikou, které se musí vyrovnat se stávající finanční krizí.
Posledních 18 měsíců jsme mohli sledovat jednu z nejdražších prezidentských kampaní v historii Spojených států. Barack Obama podle posledních průzkumů veřejného mínění vede o 7% (Obama 53% versus McCain 46%). Ovšem okolo 8% lidí stále zůstává nerozhodnutých, neboli dost na to, aby dokázali výsledek voleb ještě zvrátit.
Na poslední chvíli musí oba kandidáti čelit nepříjemným překvapením. Sarah Palin, kandidátka na post viceprezidentky v McCainově administrativě, hovořila s kanadským komikem vydávajícím se za francouzského prezidenta Sarkozyho. Obama se na druhou stranu musel vyrovnat s odhalením, že jeho keňská teta žije v USA nelegálně, i přesto že jí imigrační úředníci odmítli udělit azyl již před 4 lety.
Prezidentské volby jsou sledovány na druhé straně Atlantiku i pro jejich obrovský dopad – zejména ve věci globální reformy světového finančního sektoru a v boji proti klimatickým změnám. Pokud by měli volit Evropané, jasně by zvítězil Barack Obama, který se těší větší popularitě, protože představuje výraznější změnu vůči stávající politice republikánského prezidenta Bushe.
Obama naznačil, že v zahraniční politice bude hodnotit státy na individuální bázi a nejen prizmatem války s terorem. Budoucí vztah k Iránu a Rusku bude tedy v jeho pojetí zcela odlišný od přístupu McCaina, který s Teheránem odmítá hovořit o jeho nukleárním programu a současně zaujal kritičtější postoj vůči ruskému srpnovému angažmá v Gruzii.
McCainův přístup k Rusku odpovídá představám polské a české zahraniční politiky, Obama spíše získá sympatie v Německu, Francii a Itálii.
Autor: Euroskop
