David Klimeš, E 15, 3. listopadu 2008
Zdánlivě se francouzský prezident před českou velmocí stáhl do ulity. Český premiér Mirek Topolánek v pátek v Elysejském paláci dostal kromě dobrého oběda i ujištění, že Francie plně podporuje české předsednictví EU. Jsou tedy zkazky o vyšachování Čechů mylné? Ne tak docela. Francie bude i za českého předsednictví řídit většinu agendy unie.
Sarkozy sice slavnostně přenechal Čechům předsednictví, na které mají právo, ale opentlil to několika podstatnými podmínkami. Všechny mají z hlediska Francie svou logiku. Sarkozy se celkem jasně snaží udělat ze zasedání ministrů financí eurozóny svůj výsostný politický nástroj. Na obědě jenom prohlásil, že pokud euroskupina bude jednat na „vyšší úrovni, Češi se budou moci zúčastnit jako pozorovatelé. Tedy druhé housle pro Čechy, kteří stále oddalují přijetí společné měny.
Nicméně bylo by příliš troufalé tvrdit, že Sarkozy tvoří dvourychlostní Evropu jen kvůli rebelujícím Čechům. Problém je v tom, že po Češích přebírají předsednictví Švédové – další národ, který platí korunou, nikoli eurem. A rok šéfování EU zeměmi mimo eurozónu je pro Francouze, přichystané během finanční krize tlačit na snižování úrokových sazeb a boření fiskálních pravidel, trochu moc. To Topolánek jistě ví, a tak může být rád alespoň za poskytnutí „funkce ze cti – funkce nedůležitého zapisovače úradků zemí eurozóny.
Od ledna 2009 se tedy šestnáct zemí včetně sousedního Slovenska vyváže z české předsednické moci. To ale není vše. Sarkozy si chce ponechat vládu i nad evropskými fondy, které potečou do jeho vysněného projektu – Unie pro Středomoří. Sarkozy opět Topolánkovi podal sladké placebo – Češi budou předsedat i této „malé unii s Francouzi jako spolupředsedy. Stačí ale otevřít francouzské noviny s vyjádřením příslušného Sarkozyho poradce, který předpokládá dál spolupředsednictví Francie a Egypta. A pokud se někomu bude šéfování této unie předávat, pak prý Španělům.
Všechno zlé je pro něco dobré. Z českého předsednictví nezbude kámen na kameni: středomořskou imigraci a finanční krizi budou nadále moderovat Francouzi. Téma Lisabonské smlouvy budou řídit Irové. A poslední zajímavé téma – energetickou bezpečnost – si zabrali Poláci. To vše donutí Čechy klást si cíle uměřené české velikosti a moci.
Místo velkolepého procvičování základů liberalismu (heslo Evropa bez bariér) a siláckých hrozeb (Evropě to osladíme) bude třeba se zaměřit na efektivní moderování evropské diskuze a na prosazení životního zájmu nejen českých dovolenkářů, ale i celého státu – hladkého a důstojného přijetí Chorvatska do EU. Pokud se to podaří, české předsednictví nebude marné.
Autor: David Klimeš