04.11.2008
čtk
Jaké jsou výhledy Evropské unie na další rozšíření do jisté míry ukáže nadcházející středa. Evropská komise totiž představí hodnocení týkající se toho, jak si stojí jednotliví uchazeči, kteří by se rádi k nyní 27člennému bloku v budoucnu připojili.
EU se naposledy rozrostla v lednu 2007, kdy do ní vstoupily Bulharsko s Rumunskem. Předtím v květnu 2004 blok zažil největší rozšíření členů ve své historii, když do něj vstoupila desítka zemí převážně z bývalého socialistického bloku. Mezi nimi byly i Česko a Slovensko. V současné době status kandidáta na členství v EU mají tři země: Chorvatsko, Turecko a Makedonie.
Z toho, co o návrzích zpráv výkonného orgánu „sedmadvacítky“ proniklo do evropských médií, se dá usuzovat, že by EK mohla říct, že vyjednávání s Chorvatskem je možné dokončit v příštím roce. Chorvatsko přístupové rozhovory s Bruselem začalo v roce 2005 a členem EU by se chtělo stát v roce 2010 či o rok později.
Před časem Brusel přístupové rozhovory zahájil i s Tureckem. To však ani zdaleka nepostoupilo vpřed natolik jako Chorvatsko. Vyjednávání s Ankarou se podle mnoha odhadů a prohlášení potáhnou ještě řadu let. Dá se čekat, že komise ve středu vyzve převážně muslimské Turecko k dalším reformám, třeba ke zlepšení postavení žen ve společnosti. Současně by ale mohla přivítat i některé kroky či změny, které se tam v poslední době odehrály, a ocenit roli Turecka v zajištění stability v regionu.
V trochu jiné pozici je Makedonie. S touto bývalou jugoslávskou republikou totiž Brusel na rozdíl od druhých dvou výše zmiňovaných zemí zatím přístupová jednání nezahájil. Neočekává se také, že by komise ve středu jejich startu dala zelenou, mimo jiné kvůli potřebě dalších změn v této balkánské zemi. Navíc se Skopje zatím stále nepodařilo vyřešit spor s Athénami o oficiální název země. Sousední Řecko, které je členem EU, totiž ostře oponuje tomu, aby stát vzniklý v roce 1991 používal označení Makedonie.
Zprávy EK o rozšíření bude v Evropském parlamentu ve středu představovat komisař pro rozšíření Olli Rehn. Ten se dal v médiích v minulosti slyšet, že dokud se Makedonii nepodaří spor s Řeckem vyřešit, nemá na zahájení vyjednávání příliš mnoho šancí.
Z některých zemí EU, třeba z Francie či Německa, pak v minulosti zazněly také hlasy, že by se EU neměla rozšiřovat, dokud nevstoupí v platnost Lisabonská smlouva. V prosinci se o výhledech tohoto složitého právního dokumentu budou bavit unijní předáci na bruselském summitu.
Komise se ve středu vyjádří i k výhledům dalších balkánských zemí, které by v delším časovém horizontu mohly rozšířit unijní řady – konkrétně se zmíní o Albánii, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Srbsku či Kosovu.
Autor: Euroskop
