EU pootevřela dveře zemím bývalého SSSR

03.12.2008
čtk, EUobserver

Evropská unie dnes pootevřela dveře šesti zemím bývalého Sovětského svazu: v rámci takzvaného východního partnerství, které Evropská komise představila novinářům, by měla EU výrazně posílit spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Unie s nimi hodlá za určitých podmínek uzavřít asociační dohody.

Evropská unie má čím dál větší zodpovědnost ke svým partnerům, aby jim pomohla utkat se s politickými a ekonomickými výzvami, kterým čelí, a aby je podpořila v úsilí o bližší vztahy s EU, uvedla Komise ve speciálním komuniké právě k východnímu partnerství. Podle dokumentu tyto snahy urychlil i konflikt v Gruzii, kde letos v srpnu ruská armáda zasáhla proti snaze Tbilisi silou obnovit kontrolu nad separatistickou Jižní Osetií.

Nabídnutí asociačních dohod znamená možnost, že všech šest vyjmenovaných zemí poskočí na žebříčku vztahů s unií o stupínek výš. Dosud totiž spadají pod takzvanou Evropskou politiku sousedství (ENP), která upravuje vztahy Unie s řadou států světa na několika kontinentech.

Případné uzavření asociačních dohod však státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv, a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi. Jde především o Radu Evropy či Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Nové partnerství má státům bývalého SSSR přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu. Ekonomicky vytěžit má ovšem z partnerství i Unie.

Intenzivnější spolupráce má otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Velkou roli má ovšem v tomto případě sehrát i Ukrajina. Komise jí v komuniké přislíbila podporu při obnově plynovodů.

Trochu jiným případem je Bělorusko, které nemá budoucnost ve východním partnerství jistou, evidentně kvůli kontroverznímu režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Úroveň běloruské účasti ve východním partnerství se bude odvíjet od vývoje vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem, dodala Komise.

O východním partnerství by měli diskutovat šéfové vlád unijních zemí, kteří se 11. a 12. prosince sejdou na summitu v Bruselu. Rozvoj spolupráce s bývalými zeměmi Sovětského svazu by se poté měl stát jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví v Radě EU. Podle diplomatických zdrojů by partnerství mělo být i jedním z hlavních bodů případného neformálního summitu EU na jaře v Praze, přičemž by mohl být pozván právě i Lukašenko.

Autor: Euroskop