05.12.2008
čtk
Německý parlament schválil v noci na dnešek hlasy poslanců stran vládní koalice plán zřídit v Berlíně dokumentační centrum věnované dějinám nucených vysídlování ve 20. století v Evropě. Schválení projektu ve Spolkovém sněmu dnes uvítala předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová. Projekt donedávna narážel na odpor především ze strany polských politiků, kritické hlasy se však ozývaly i z Česka.
Konzervativní unie (CDU/CSU) a sociální demokraté (SPD) si zřízení instituce pod pracovním označením viditelné znamení včlenili do koaliční dohody už před vznikem současné vlády v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) před třemi lety.
Centrum podle koncepce německé vlády sice zmapuje především osudy Němců vysídlených ze střední a východní Evropy, ale v kontextu nucených exodů jiných evropských národů.
V projektu zřízení centra se angažoval hlavně Svaz vyhnanců, jenž mimo jiné zastřešuje krajanské organizace odsunutých Němců včetně Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Kontroverzní poslankyně za CDU Steinbachová v roce 2000 spoluzaložila nadaci Centrum proti vyháněním a stanula v jeho čele.
Přípravy a správu střediska však má zajišťovat nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která bude podřízená Německému historickému muzeu. V orgánech nadace mají zasednout politici a historikové z Polska, Česka a Maďarska, ale i tři zástupci BdV, což z parlamentních stran kritizují Zelení a strana Levice. Svaz vyhnanců požaduje, aby v dohlížecím grémiu chystaného dokumentačního centra zasedla přímo Steinbachová, což ale odmítají nejen opoziční strany, ale i SPD.
Steinbachová dnes schválení plánu v parlamentu uvítala. Bolestné dědictví německých vyhnanců bude touto nadací zakotveno v kolektivním vědomí Německa, uvedla Steinbachová v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Podle Steinbachové mohou mít vyhnanci na konci svých životů útěšný pocit, že se na jejich osud nezapomnělo.
Předsedkyně BdV uvedla, že také idea její BdV byla a je orientována evropsky, a proto vítá, že tato myšlenka byla začleněna i do koncepce státní nadace. Její schválení podle ní přišlo pozdě, ale ne příliš pozdě.
Čeští vládní představitelé několikrát prohlásili, že jde o německý projekt, jemuž Praha nebude bránit, ani se v něm aktivně angažovat. Polská vláda liberála Donalda Tuska projekt rovněž výslovně neodmítá, jak tomu bylo za jeho konzervativního předchůdce Jaroslawa Kaczyńského. Varšava se obávala hlavně toho, aby středisko nerelativizovalo vinu nacistického Německa na druhé světové válce a nelíčilo vysídlené Němce jako jediné oběti.
Výstavní, informační a dokumentační centrum má sídlit v objektu Deutschlandhaus nedaleko Postupimského náměstí. Objekt je vysídleneckým spolkům dobře známý. Sídlí v něm berlínská zemská pobočka BdV a do roku 1999 v něm měla zastoupení i další krajanská sdružení vysídlenců. Svou kancelář tu však má i nadace, která spravuje berlínský památník zavražděným evropským Židům.
Krajně levicová strana Levice vládní koncepci vytýká, že expozice vznikne přímo v německé metropoli, a nikoli v regionu Trojzemí, kde se stýkají hranice mezi Německem, Polskem a Českou republikou. Polské příhraniční město Zgorzelec a sousední německý Zhořelec (Görlitz) přesto i nadále uvažují o vybudování společného muzea věnovaného vysídlování Poláků a Němců po druhé světové válce.
Spolkový sněm na berlínský projekt vyčlenil 1,2 milionu eur (téměř 31 milionů korun) ještě v končícím roce, v následujících třech letech to má být vždy po 2,5 milionu eur.
Autor: Euroskop
