07.01.2009
čtk
Zatímco Rusko dnes slaví pravoslavné Vánoce, dostala Evropa dárek v podobě přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu. Monopolní vývozce plynu Gazprom tudy transportuje přes 80 procent dodávek určených pro EU. Pouze omezené množství nebo vůbec žádný plyn už nedostává více než deset evropských zemí, včetně České republiky a Slovenska. Nejhůře je na tom Bulharsko.
Mluvčí Naftogazu Valentyn Zemljanský řekl, že Rusko přestalo odběratelům v Evropě plyn dodávat v krátce před sedmou hodinou ráno. Rozhodl o tom přímo ruský premiér Vladimir Putin, oznámily ruské agentury. Učinil tak na návrh šéfa ruské plynárenské firmy Gazprom Alexeje Millera, podle nějž Ukrajina krade ruský plyn.
Nejhůře je na Balkáně
Uživatelé v České republice nejsou výpadkem ohroženi, protože společnost RWE Transgas v průběhu noci dojednala zvýšení dodávek severní cestou. Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z východu, uvedl mluvčí Martin Chalupský. Transgas zatím pokrývá spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně a žádná zvláštní opatření nechystá.
Jiná situace panuje na Balkáně, kam v úterý zcela přestal proudit ruský plyn do Řecka, Makedonie, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Turecka. Nejhorší situace je v Bulharsku, kde bylo uprostřed třeskuté zimy na 12.000 domácností bez ústředního topení.
S tím, jak se krize kolem dodávek plynu z Ruska do Evropské unie stupňuje, se objevují návrhy nejrůznějších mimořádných opatření typu opětného spuštění starých jaderných reaktorů v Bulharsku nebo sdílení zásob plynu.
EU chce svůj plyn
V pátek se setká koordinační skupina EU, která bude jednat o možných krocích či projevech solidarity s nejvíce postiženými členskými státy. V různých členských státech existují zásoby, které by mohly být použity. Mohlo by se přejít na jiné druhy paliv, řekl mluvčí Evropské komise Ferran Tarradellas.
České předsednictví EU spolu s EK opakovaně vyzvalo obě strany k obnovení dodávek. Společné prohlášení označilo i pouhé snížení dodávek, které státy EU zaplatily, za naprosto nepřijatelné. Unie požaduje, aby dostala to, co má nasmlouváno.
Jako krajní řešení ještě před kompletním přerušením dodávek připustil premiér Mirek Topolánek svolání vrcholné schůzky EU-Ukrajina-Ruska. Vicepremiér Alexandr Vondra včera řekl, že se Kyjev a Moskva musí dohodnout tento týden, protože nestandardní, ale předvídatelná situace směřuje ke krizi.
„České předsednictví EU a Evropská komise žádají, aby dodávky plynu do EU byly bezprostředně obnoveny a aby obě strany okamžitě obnovily jednání s cílem dosáhnout konečného vyřešení svého bilaterálního obchodního sporu, uvádí se ve včerejším prohlášení, které reagovalo na pouhé snížení dodávek.
Téma plynu bude dnes i jedním z bodů jednání České republiky s delegací Evropské komise v čele s José Mauelem Barrossem. V minulých dnes navštívila delegace Komise, jejíž součástí byl i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška Ukrajinu a setkala se v Berlíně i se zástupci Gazpromu.
Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera se představitelé Gazpromu mají setkat s představiteli Evropské komise v Bruselu ve čtvrtek. Týž den se do Moskvy chystá i delegace ukrajinského Naftogazu, aby pokračovala v jednáních o dodávkách ruského plynu. Zatím tiskové oddělení Gazpromu kvůli vánočnímu volnu nebere telefony, podobně jako mluvčí energetického gigantu Sergej Kuprijanov.
| Norský plyn – částečná alternativa dovozu ruského plynu do ČR |
|
Dopady současné krize kolem dodávek ruského plynu částečně tlumí nákup plynu z Norska, který do ČR proudí německými plynovody. Tuto možnost má Česko od května 1997, kdy se země vymanila ze stoprocentní závislosti na dodávkách z Ruska. Česko dovozem z Norska kryje přibližně 20 až 25 procent spotřeby, zbytek připadá na Rusko. Dvacetiletý kontrakt na dodávku 53 miliard metrů krychlových zemního plynu mezi českými společnostmi ČPP a Transgas a norským konsorciem firem Statoil, Norsk Hydro a Saga Petroleum sdružených ve Výboru pro vývoz norského plynu (GFU) podepsali na základě rozhodnutí české vlády představitelé zúčastněných společností 14. dubna 1997 v Praze. První norský plyn dorazil do ČR 1. května 1997. Transport plynu ze Severního moře umožnil severoněmecký plynovod NETRA, který byl otevřen v listopadu 1995. Na něj navazuje již dříve existující propojení Berlína a severních Čech – systém plynovodů VNG Lipsko. Do Česka norský plyn vstupuje u krušnohorské Hory Svaté Kateřiny. |
Autor: Euroskop
