Mirek Topolánek: Merkelová píše SMS, Sarkozy mi volá


Kateřina Šafaříková, Jaroslav Plesl, Lidové noviny 9. ledna 2009

Premiér Mirek Topolánek poskytl Lidovým novinám rozhovor, který se týká především českého předsednictví EU, krize kolem dodávek plynu a situace na Blízkém východě. Mimo jiné v interview říká: „Nejmenovaný funkcionář Evropské komise naše předsednictví vyhlásil za úspěšné už jenom proto, že mi volá Nicolas Sarkozy, aby mě informoval o své misi. Některým předsednictvím ani nezvedl telefon! I Angela Merkelová jedná naprosto ve shodě se mnou, jsme v kontaktu už od 31. prosince, klidně se jí zeptejte. Nejde tu o věc, na které by si někdo chtěl honit triko. Problém je vážný a já využiju každé síly a každé možnosti nátlaku.“

LN: Představitelé EU zatím tvrdili, že co se týká dodávek plynu, jde čistě o obchodní spor mezi Ukrajinou a Ruskem. Nehraje v něm velkou roli politika?

Tak to nikdo neformuloval. My jsme to formulovali daleko měkčeji v tom smyslu, že se jedná o komerční spor a nebudeme do něj přímo zasahovat. Ani teď do něj nebudeme přímo zasahovat, protože ani nemáme všechny informace. Chci říct, že to politickou dimenzi získalo už předtím, ale je to pořád mezi dvěma zeměmi. Je otázka, jak účelně může Evropská komise, případně předseda Evropské rady vstoupit do takového sporu.

LN: Není tu riziko, že si Rusko v rámci svých politických hrátek vybere některou svou oblíbenou velkou evropskou zemi, aby spor zdánlivě urovnala?

Kdyby to bylo tak, že by si tu zemi vybrali a urovnali ten spor, což by vedlo k otevření tranzitu, tak by mi to osobně bylo jedno. Ale to už se dávno stalo. Ne letos, ale v letech předešlých. Všechny diskuse o energetickém propojení a o alternativních trasách byly vždy zmrazeny tím, že velké země uzavřely bilaterální kontrakty s Gazpromem na deset, dvacet, padesát let, a fakticky se ten problém znovu hodil pod stůl. Situace teď ukazuje, že ani dohody Německa s Ruskou federací na padesát let neeliminují riziko nedodávky v případě takovéto krize.

LN: Pro nás je přece důležité, aby se tyto bilaterální vztahy neprohlubovaly, ale aby Evropa směrem k Rusku byla jednotná.

To sice máte pravdu, ale já se nenechám ani v tomto rozhovoru vtáhnout do nějaké geopolitické diskuse. Mně se podařilo na pozadí diskuse o plynu dohodnout s Vladimirem Putinem, že se setkáme i kvůli jiným problémům, a tento problém já beru mimo rámec naší diskuse. Rusko chce být spolehlivý partner a v tomto smyslu ani Putin není blázen a jde mu o to, aby dodávky byly obnoveny.

LN: Kdy se s Putinem setkáte?

Až se to podaří zorganizovat.

LN: Plynová krize vám tak trochu spadla z nebe. Akcentuje jedno z hlavních témat předsednictví, což je energetická bezpečnost. Ale můžete ji vyřešit?

Určitě se nenudíme a budou diskuse o tom, zda je malá země schopna tento spor sama vyřešit. Ale tak to není. Je pravda, že velcí hráči na evropské scéně mají daleko bezprostřednější kontakt na ruského premiéra. Ale když jsme požádali o kontakt na premiéra Putina. tak se nám ho dostalo. S premiérem Putinem jsem mluvil dvacet minut a neměl jsem pocit, že by tam z jeho strany byla jakákoli přezíravost.

LN: Jaké páky můžete na urovnání sporu použít?

To vám v žádném případě neřeknu, protože ani moje dohoda s Barrosem není veřejná. Je to operativní řízení krize, nečekejte od nás žádné dlouhodobé vize. Cílem číslo jedna je odblokovat tranzit a vyřešit situaci nejvíce postižených zemí, které jsou stoprocentně závislé. Předseda Evropské komise i Evropské rady v tomto jednají naprosto rozhodně.

LN: Německá kancléřka Angela Merkelová se nabídla jako zprostředkovatel v plynové krizi. Jak to chápete?

Angela Merkelová zprostředkovatelskou roli už plní po celou dobu. Její vazby na všechny hlavy států v tomto regionu a ekonomická síla její země jsou potřebné. Stejně jako je potřebné vyjednávání Nicolase Sarkozyho. Když se někdy píše, že české předsednictví bude zastíněné, je to podle mě špatné pochopení předsednictví jako takového. Role velkých hráčů ve světě nezmizí v jakémkoli multilaterálním společenství. Proto vedle Ameriky potřebujeme i hráče typu Německa a Francie, kteří na kontinentu po staletí hrají dominantní roli, a unie na tom nic nezmění.

LN: Jsou tedy Merkelová a Sarkozy vašimi oficiálními vyjednavači pro plyn a otázku Gazy?

Nejmenovaný funkcionář Evropské komise naše předsednictví vyhlásil za úspěšné už jenom proto, že mi volá Nicolas Sarkozy, aby mě informoval o své misi. Některým předsednictvím ani nezvedl telefon! I Angela jedná naprosto ve shodě se mnou, jsme v kontaktu už od 31. prosince, klidně se jí zeptejte. Nejde tu o věc, na které by si někdo chtěl honit triko. Problém je vážný a já využiju každé síly a každé možnosti nátlaku.¨

LN: Kdy jste naposledy mluvil s Merkelovou?

Dnes máme připravenou relaci, informační esemesky si píšeme každý den.

LN: Přímo na svoje mobily?

Samozřejmě. Esemesky jsou běžný prostředek mé komunikace, mám takhle mobily na kdekoho. Když mluvíme nějak klasicky oficiálně, tak organizace zabere nějaký čas, kdežto přes sms jsme bezprostředně v kontaktu se všemi těmi hráči.

LN: A v jakém jazyce?

Anglicky.

LN: Píšete si i se Sarkozym?

Se Sarkozym si neesemeskuju, s ním si telefonuju. On mluví anglicky zhruba stejně špatně nebo stejně dobře jako já, takže nám u těch detailů oběma vyhovuje mít při ruce překlad.

LN: Když jsme u telefonování, ve středu večer jste mluvil s Barackem Obamou. Jak vypadá telefonát s americkým prezidentem? A kdo to inicioval?

Obamův tým dostal informaci od naší ambasády v USA, že by nebylo od věci spojit se s českým předsednictvím a udělat první vážný kontakt – což se tímto podařilo. Volali oni okolo 22.20 a mluvili jsme spolu necelých dvacet minut. Technicky to probíhá tak, že to jde přes spojovatele v rámci systému Bílý dům – náš Úřad vlády. Mluvili jsme částečně bez překladu, částečně s překladem, byl tu se mnou tlumočník. Šlo to nahlas, seděli jsme tady v mé kanceláři. Je to vlastně jakoby konferenční hovor. Obama byl přátelský a velmi informovaný.

LN: Bavili jste se o protiraketové obraně?

V žádném případě vám na to nebudu odpovídat.

LN: Jak budete dál pokračovat v Gaze?

Ve středu v noci probíhaly rozhovory mezi izraelskými a egyptskými experty a mám informace, že se ve stejnou dobu izraelská armáda snažila zničit pašerácké tunely mezi pásmem Gazy a Sinají. Pokud by došlo k dohodě mezi Izraelem a Egyptem, byla by splněna základní Olmertova podmínka, a to je zamezení pašování zbraní a vojenského materiálu ze Sinaje do pásma Gazy. Na to konto by byly znovu otevřeny přechody do Gazy a uvolnila by se cesta pro humanitární pomoc. Podmínkou samozřejmě je, že Hamás ukončí ostřelování; pak by začalo i stahování izraelské armády z Gazy. To je ideální scénář. Po rozhovoru s Olmertem ve středu, velmi dlouhém a detailním, jsem vnímal jeho požadavky jako kategorické. Pokud budou splněny, brání dohodě požadavky Hamásu.

LN: Pojedete do Izraele a na palestinská území?

To ukáží další dny…

LN: Joschka Fischer zkritizoval Českem vedenou misi EU jako chaotickou. Co tomu říkáte?

Zpochybnění mise Karla Schwarzenberga pokládám za úplný nesmysl. Jeho mise byla velmi důležitá pro monitorování podmínek se všemi hráči, byla provázána se Sarkozym, a její hlavní cíl – nakonec zdařilý – bylo otevření tříhodinového humanitárního koridoru.

LN: Jak to vypadá s vojenskými misemi do zahraničí, které blokují sociální demokraté?

Teď máme připravený návrh misí do zahraničí, který je udělán přesně podle požadavků ČSSD. Přesto jsem považoval za dobré předjednat hlasování s ČSSD tak, abychom nebyli překvapeni, protože představa, že během těch 60 dnů sněmovna nebo Senát neodhlasují pokračování misí, vede k závěru, že jsou ostré věty o životech vojáků na místě. Jiří Paroubek jednání neustále podmiňuje omluvou. Při znalosti úrovně výroků ve sněmovně i ze strany sociálnách demokratů ten požadavek považuju za trochu absurdní, ale já to udělám. V zájmu životů vojáků a v zájmu pozitivního projednání té věci veřejně vyslovuji Jiřímu Paroubkovi omluvu za sebe i za Ivana Langera. Přestože sám za sebe nevím za co, udělám to. Chtěl veřejnou omluvu, tak ji činím a splňuji podmínku. Nicméně že bych misemi obchodoval vnitropolitickou banální záležitost typu poplatky, tak to naprosto odmítám.

LN: A pokud to neprojde ve sněmovně?

Tak stáhneme mise v zahraničí. Nic jiného ani dělat nemůžeme. Jiří Paroubek se tím dostává do určité mezinárodní izolace, je to jeho odpovědnost.

LN: Máme tu poslední téma, a to je situace v koalici.

Je třeba striktně oddělit dvě věci. Já jsem se dostal s rekonstrukcí vlády do pasti, což přiznávám. Už si ze mě média dělají legraci, že to je nastavovaná kaše. Ten požadavek byl velmi hlasitý, byl artikulován všemi koaličními stranami, které prohrály volby, a já ten příslib udělal. Tím jsem se dostal do situace, kdy buď ty změny nejsou úplně nezbytné, anebo jsou velmi potřebné a zároveň těžce prosaditelné.

LN: Ale proč právě Jiří Čunek?

Když se někdo opravdu začne zabývat fungováním ministerstva pro místní rozvoj, tak mě bude obviňovat z toho, že jsem ten krok měl udělat už dávno. Odmítal jsem ho udělat pod tlakem médií v případě kauzy Jiřího Čunka, kdy jsem k němu byl – řekl bych – nadmíru loajální. Až tak loajální, že to poškodilo mě i kredit vlády. Na tom trvám. Teď končí doba hájení a spekulací nad kauzou Jiřího Čunka, která nic neprokázala. Ale už delší dobu mám velmi silnou pochybnost nad jeho schopností řídit řádně resort. Teď spíš pro členy KDU-ČSL musím říct, že jeho ministerstvo je v rozvratu, neplní ani plán legislativních, ani nelegislativních prací, způsobilo také, že už dnes se nám vracejí některé žádosti o strukturální fondy s poukazem na pochybný monitorovací systém.

LN: Nicméně je to předseda koaliční strany, která může z koalice odejít.

Proto jsem na jednání, které k tomu bylo určeno, to znamená jednání předsedů koaličních stran, toto velmi důvěrně Jiřímu Čunkovi sdělil. Že se on uchýlil k následné medializaci, to považuji za obrovskou chybu. Rozpoutal tím vnitrostranický souboj, do kterého se odmítám zapojit.

LN: Jste už pevně rozhodnut Čunka z vlády odvolat?

Nakonec bude muset dojít k jednání bez ohledu na to, co se usnesou orgány KDU-ČSL. Pokud nenavrhnou řešení a nebude se dít nic, pak dojde k tomu, co jsem si přál nejméně – to je pomalé umírání vlády.

LN: Může dojít k situaci, že byste oznámil změny ve vládě za ODS a zelené, ale bez lidovců?¨

Připadá mi to neobvyklé a v tuto chvíli mohu říct jen, že nevím. Ale opakuji, že mně je v tuto chvíli celkem jedno, zda má vláda podporu v parlamentu, protože moje odpovědnost už není udržet vládu za každou cenu, ale použít nástroje k řešení problému, které se hrnou na Českou republiku.

LN: Není pak správné po 30. červnu přistoupit k euthanasii?

Zatím se pokoušíme o některé resuscitační prostředky. Souhlasím s tím, že pokud se nepodaří obnovit důvěru ve vládu, tak její situace bude složitá. Nicméně trvám na tom, že nejlepší kroky udělala má první vláda v demisi, takže si dovedu představit i tuto variantu.

Autor: Kateřina Šafaříková, Jaroslav Plesl

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality