12.01.2009
čtk
Velké úsilí vynaložené českou vládou v krizi kolem ruského plynu, která spěje k vyřešení, umožňuje Česku po obtížném začátku vyjít se ctí a uznáním z prvních mimořádně rušných deseti dní v čele Evropské unie. S odvoláním na analytiky a diplomaty to napsala francouzská tisková agentura AFP.
S ohledem na slabost vládní koalice v Praze a negativní vliv euroskeptického prezidenta Václava Klause někteří diplomaté zpochybňovali příchod malé České republiky, která je v evropské rodině teprve od roku 2004, ke kormidlu Evropské unie.
Tím spíše, že nahradila hyperaktivní francouzské předsednictví, vedené Nicolasem Sarkozym. Ten jí místo přepustil s lítostí a dopředu upozorňoval, že bude i nadále vyvíjet iniciativy. Učinil tak hned od 5. ledna, kdy podnikl výpravu na Blízký východ, aby tam v konfliktu v Gaze požadoval zastavení palby a humanitární příměří.
Podle analytika Antonia Missirolliho z bruselského střediska pro evropskou politiku tak odsunul na druhou kolej misi Evropské unie, vedenou šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem, která byla v regionu ve stejné době a požadovala rovněž zastavení palby. Vzhledem k tomu, že Evropané nemají v regionu takový vliv jako Spojené státy, a odmítají jakékoli kontakty s Hamasem, byla tato mise od začátku v nevýhodě.
Byl to ovšem až plynový rusko-ukrajinský konflikt, v jehož důsledku přestal do Evropy proudit ruský zemní plyn, v němž se české předsednictví maximálně angažovalo a při němž se nejvíce zviditelnilo, poznamenala AFP. Podle Thomase Klaua, londýnského analytika Rady Evropy pro zahraniční vztahy, Mirek Topolánek propotil při jednání košili, ale vždy dbal na to, aby nevystupoval jako osamělý jezdec.
Nebál se opřít o německou kancléřku Angelu Merkelovou, jejíž země má s Moskvou privilegované energetické vztahy, stejně jako o Evropskou komisi, která byla spokojena, že jí bylo umožněno, aby se po francouzském předsednictví, kdy byla zatlačena do pozadí, opět dostala do popředí jednání. Po 24 hodinách kyvadlové diplomacie mezi Kyjevem a Moskvou Topolánek dosáhl dohody, která by měla umožnit obnovení dodávek plynu z Ruska do Evropy od příštího týdne. A přestože nové třenice nejsou vyloučené, to už pak nebude chyba Čechů, jsou přesvědčeni analytici.
Evropská unie podcenila rusko-ukrajinský plynový problém a v oblasti energetické bezpečnosti nabízí předhlídku rozporů a neúčinnosti, která přispěla k vytvoření podmínek nynějšího konfliktu, soudí Thomas Klau. Nemohli jsme od českého předsednictví očekávat, že za 48 hodin vyřeší všechny tyto vnitřní rozpory.
Jeden nejmenovaný francouzský diplomat, patřičně hrdý na předsednictví EU pod Sarkozyho vedením, přiznal, že v této agendě (rusko-ukrajinský plynový spor) by měl určité problémy dokonce i šéf francouzského státu, napsala agentura AFP.
Autor: Euroskop