12.01.2009
Euroskop
Lisabonská smlouva nedává prostor k prolomení Benešových dekretů. Evropský soudní dvůr totiž o takových věcech rozhodovat nemůže. Podle prohlášení Evropské demokratické strany europoslankyně Jany Hybáškové jde o účelové obavy, které jsou kombinací nepochopení fungování EU a jejích institucí a zlé vůle vyvolávat paniku a strach u obyvatel.
Listina základních práv EU se bude vztahovat pouze na právní akty EU aplikované institucemi či státy (čl. 51 Charty). Otázka Benešových dekretů mezi ně nepatří. Evropský soudní dvůr bude i nadále rozhodovat ve smyslu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a bude je respektovat, tak jak to činil až doposud.
Žádný Němec ani nikdo jiný tedy nebude moct přijít k jakémukoli soudu v evropském prostoru a říct, že vyhnáním jeho rodičů a zabavením majetku došlo k porušení jakéhokoli článku Charty, uvádí se v prohlášení. Podle Hybáškové by v úvahu přicházel např. čl. 19 Lisabnské smlouvy. Podle něj je však možné napadnout pouze zákonnost nějakého existujícího evropského právního aktu.
Lisabonská smlouva navíc předpokládá možnost přistoupit kolektivně jako Evropská unie k Úmluvě o ochraně lidských práv, což by znamenalo absolutní podřízení štrasburskému soudu ve věci lidských práv a svobod. A právě štrasburský soud rozhodl v otázce Benešových dekretů nejednat retrográdně, tedy se zpětnou platností.
Není sebemenší pochybnosti o tom, že toto jeho rozhodnutí bude Evropským soudním dvorem respektováno, tvrdí Hybášková.
V EU budou stále platit Obecné právní zásady, mezi které patří zvláště princip právní jistoty hlavně ne-retroaktivnosti. ESD aplikuje tyto principy ve své judikatuře již dnes, často je problém i zrušení aktu EU operující návrat pouze o pár let nazpět. Návrat o 60 let nazpět je zcela nemyslitelný.
Autor: Euroskop
