19.01.2009
čtk
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel poukázal na důležitost dialogu s Ruskem a vyznal se při té příležitosti ze svého rusofilství. Šéf české diplomacie připustil, že české předsednictví se musí vypořádávat s nečekanými krizemi, přičemž ocenil roli premiéra Mirka Topolánka v úsilí o řešení sporu o dodávky plynu mezi Ruskem a Ukrajinou. Znovu také zopakoval názor, že je nezbytné k Evropě připoutat potenciálně nebezpečný Balkán.
Kdyby se Rusko pokládalo za partnera Evropy, pokud by na sebe obě strany braly ohled, splnil by se můj sen. Protože původem a výchovou jsem vlastně velký rusofil. Ta země mě vždy fascinovala, má překrásný jazyk a jednu z nejnádhernějších literatur světa. Proti tomu stále stojí (ruské) výhrady vůči západní Evropě, vůči NATO… vysvětlil Schwarzenberg svůj vztah k Rusku a ruskému národu.
Česko není východní Evropa
Český šéfdiplomat přitom napomenul redaktora německého listu, když Českou republiku uvedl jako zemi z bývalého východního bloku. Jsme středoevropská země, a to, že jsme kdysi patřili k Varšavské smlouvě a RVHP, dnes už nehraje tak důležitou roli. Nezapomínejme, že od té doby letos uplyne téměř 20 let, prohlásil Schwarzenberg.
Jedinou výhodou bývalé přináležitosti k východnímu bloku spatřuje v tom, že čeští diplomaté ze školy znají ruštinu a že Češi lépe znají ruské prostředí. To se podle něj osvědčilo i v nynější plynové krizi.
V rozhovoru přitom mimo jiné ocenil roli, kterou sehrál český premiér ve snaze o řešení rusko-ukrajinského konfliktu o plyn. Máme dojem, že se našemu ministerskému předsedovi Mirku Topolánkovu podařilo v plynovém sporu uvést věci do pohybu, řekl Schwarzenberg, jenž se rovněž vyslovil pro dialog s dnešním Ruskem. Jednou z velkých chyb uplynulých téměř 20 let od zhroucení komunismu podle něj totiž bylo, že jsme především v 90. letech s Ruskem přestali hovořit a zanedbávali ho.
Balkán do Evropské unie
Důvodem, proč se přimlouvá za těsnější přimknutí Balkánu k Evropě, je podle Schwarzenberga historická zkušenost, kdy mnoho konfliktů vzešlo právě z Balkánu kvůli jeho mnoha umělým hranicím a nesčetným národnostním a náboženským menšinám.
Zvlášť pak poukázal na tamní gigantické sociální problémy. Když se podívám na hojně diskutované Kosovo, dělá mi největší starost nezaměstnanost – 60 procent! Jsem přesvědčen, že tyto problémy můžeme řešit jen tehdy, pokud budeme mít Balkán celý v Evropě, když hranice už nebudou hrát žádnou roli, prohlásil Schwarzenberg.
Ministr rovněž odmítl, že by dnešní populistické tendence v nové Evropě byly horší než ty, s nimiž se potýkaly některé země západní Evropy po 2. světové válce. Kdo si ještě uvědomuje, jak nestabilní byly poměry v Itálii? A ve Francii – než přišel de Gaulle? Ve Španělsku a Portugalsku byly diktatury! Tak tedy nedělejme, jako kdyby Západoevropané tehdy byli o tolik lepší, řekl český ministr.
Jako jednu z hlavních výzev současnosti uvedl čelení situaci, kdy se k hospodářským mocnostem začínají řadit státy jako Čína, Indie a Brazílie. To znamená, že pokud si bude chtít Evropa uchovat svůj blahobyt, musíme mohutně zvýšit investice do výzkumu a vědy. Pro mě je stále šok, že – jak jsem zjistil – na evropském kontinentě kromě ETH (vysoké učení technické) v Curychu neexistuje vysoká škola patřící mezi špičkové univerzity světa, upozornil šéf české diplomacie.
Autor: Euroskop
