26.01.2009
čtk
O budoucnosti americké vojenské věznice Guantánamo určené pro podezřelé z terorismu a konfliktu na Blízkém východě debatovali pod taktovkou šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga na dnešním zasedání v Bruselu ministři zahraničí zemí EU.
Přijme Evropa vězně z Guantanáma?
Americký prezident Obama ve čtvrtek nařídil uzavřít do roka věznici v Guantánamu, kde je drženo přes 240 vězňů podezřelých z terorismu. Ministři zahraničí EU diskutovali o možnosti, zda by mohly evropské země přijmout některé z osob, které nyní Američané na Guantanámu zadržují.
Podle německého týdeníku Der Spiegel Francie připravila návrh, podle něhož by členské země Evropské unie měly přijmout šedesátku vězňů, kterým by v jejich zemi hrozilo pronásledování a ohrožení života. Do projektu by měly být zapojeny i evropské země mimo unii jako Norsko a Švýcarsko.
Státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničí Oľga Algayerová uvedla pro čtk, že se ministři shodli, že Evropská unie vítá rozhodnutí uzavřít do roka kontroverzní americkou věznici v Guantánamu, na níž USA zadržují lidi podezřelé z terorismu. O možnosti, že by členské státy unie mohly přijmout některé z vězňů, se ale na unijní úrovni ještě bude jednat.
Dohodli jsme se, že EU by měla mít společný postup, řekla Algayerová, která se účastnila jednání. Jak konkrétně by to mohlo vypadat, ale zatím není jasné. Debata o tom se teprve uskuteční. Problém je v tom, že jednotlivé země mají různou legislativu. Rozhodnutí má navíc podle ní řadu rovin – etickou, politickou, ale třeba i finanční. O všem bude třeba jednat nejen v rámci EU, ale i s USA
Z některých zemí už zazněly hlasy či spekulace, že přijetí některých vězňů zvažují, třeba z Francie, Španělska, Portugalska či Finska. Naopak Rakousko a Nizozemsko jsou proti. Neshody v otázce přijetí vězňů z Guantanáma jsou znát například v Německu. Zatímco ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dal najevo připravenost řešit tuto věc kladně, ministr vnitra Wolfganag Schäuble je proti.
Rozšíření sankcí proti Mugabeho režimu
Evropští ministři zahraničí rozhodli o rozšíření sankcí proti režimu zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho o několik desítek dalších lidí a firem. Na seznamu osob, jež mají zakázáno jezdit do 27členného bloku, dosud bylo na 170 jmen. Jde o lidi podezřelé z podílu na násilnostech nebo na porušování lidských práv v této jihoafrické zemi, kterou nyní zmítá politická nestabilita i vážná hospodářská krize. Unie má také sankce proti firmám, které jsou napojeny na zimbabwský režim a které ho pomáhají financovat. Těmto společnostem jsou zmrazena jejich aktiva. Na seznam přibude podle rozhodnutí dalších 27 osob a 36 podniků.
Rada ministrů také vyzvala k vyšetřování zimbabwského diamantového průmyslu, který pomáhá režim financovat. Jde zejména o prověření případů údajných násilností zimbabwských vojáků vůči hledačům diamantů a obchodníkům s těmito drahými kameny. Šéfové diplomacií dnes ujistili, že Evropská unie je připravena pomoci s ekonomickou i sociální obnovou Zimbabwe. Podmínkou ale je, že bude zformována vláda, která bude respektovat vůli zimbabwského lidu a bude vykazovat, že se vrací k respektování lidských práv, k vládě zákona a k makroekonomické stabilizaci.
Lidoví modžáhedové již nejsou na seznamu teroristů
Šéfové diplomacií zemí Evropské unie se dnes rozhodli vyškrtnout íránskou opoziční skupinu Lidoví modžáhedové (PMOI) z unijního seznamu zakázaných teroristických skupin. Tento krok navazuje na rozhodnutí Evropského soudního dvora, který loni zrušil zmrazení účtů Lidových modžáhedů v EU.
Spojené státy zařadily Lidové modžáhedy na svůj seznam teroristických organizací v roce 1997, EU je následovala v roce 2002. PMOI proti tomuto rozhodnutí podali celkem sedm žalob u evropských soudů a ve všech sporech zvítězili.
Skupina vznikla v roce 1963 jako protimonarchistické hnutí namířené proti tehdejší vládě šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Před 30 lety se výrazně levicoví členové organizace podíleli s islamistickými a dalšími hnutími na íránské islámské revoluci, která vedla ke svržení monarchie.
Nástupce Pahlavího ajjatoláh Chomejní ovšem hnutí začal pronásledovat stejně jako jeho předchůdce. Lidoví modžáhedové během 80. let minulého století proti jeho režimu podnikali četné teroristické útoky a dokonce proti Íránu bojovali v irácko-íránské válce mezi lety 1980 až 1988. Íránský režim navíc využíval seznamu teroristických organizací k pronásledování PMOI. Řada členů hnutí ze země uprchla a řada byla uvězněna či popravena.
Dárcovská konference pro pásmo Gaza
Dárcovská konference pro palestinské pásmo Gazy, které bylo poničeno za nedávné izraelské ofenzivy, se podle rozhodnutí Rady EU uskuteční v Egyptě. Konference by se měla konat kolem 28. února, jak již v neděli naznačil egyptský ministr zahraničí Ahmad Abúl Ghajt.
Poučeni z plynové krize?
Na pořadu jednání byla i nedávná plynová krize, kdy v důsledku zprvu obchodního ukrajinsko-ruského sporu řada unijních států zůstala bez dodávek ruského plynu, který do Evropy proudí přes Ukrajinu. Ministři hodnotili, jak se Brusel k řešení krize stavěl, a diskutovali, jaké poučení by si z toho 27členný blok měl odnést.
Autor: Euroskop
