04.02.2009
čtk
Rusko a šest jeho postsovětských spojenců v Kremlu uzavřeli dohodu o vytvoření sil rychlé reakce. Krok se chápe jako snaha Moskvy o vytvoření vojenské protiváhy k Severoatlantické alianci, jejíž rozšiřování na východ znepokojuje Rusko.
Podpis dohody o vytvoření sil rychlé reakce Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) oznámil arménský prezident Serž Sarkisjan s tím, že Uzbekistán ke svému podpisu přiložil ještě zvláštní vyjádření.
Uzbecké výhrady se podle mluvčího ODKB týkají toho, že do sil rychlé reakce mají být zapojeny i tajné služby a ministerstva pro mimořádné situace.
Všichni účastníci se shodli na nezbytnosti přijmout toto rozhodnutí (o vytvoření společných sil rychlé reakce), prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle něj je nutné, aby ODKB byla s to pružně reagovat na široké spektrum hrozeb, jako je vnější agrese, mezinárodní terorismus a extremismus, organizovaný zločin, šíření drog či zvládání následků živelních pohrom a průmyslových katastrof. Účastníci se podle agentury Interfax shodli vyslat do společných sil po praporu.
Mimořádného summitu v Kremlu se kromě hostitele zúčastnili ještě prezidenti Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Na jednání o vojenských otázkách naváže summit Euroasijského hospodářského společenství, který má schválit vytvoření společného protikrizového fondu ve výši deseti miliard dolarů. Složení účastníků je prakticky stejné, s výjimkou Uzbekistánu, který loni v listopadu své členství v této organizaci pozastavil, a Arménie.
V předvečer schůzky Rusko dosáhlo dohody o vytvoření společného systému protivzdušné obrany s Běloruskem a Kyrgyzstán oznámil brzké uzavření americké letecké základny v zemi, ležící nedaleko od ruské vojenské základny. Ruský tisk se současně pozastavuje nad přílivem ruských úvěrů a finanční pomoci pro spojenecké země, který si vysvětluje i geopolitickými motivy. Rusko soupeří se Spojenými státy o přízeň kavkazských a středoasijských zemí, bohatých na ropu a plyn.
Páteří společných sil rychlé reakce by se podle ruských médií měly stát ruská 98. gardová výsadková divize a 31. výsadková brigáda, k nimž se mají v případě potřeby přidat spojenecké jednotky pod společným velením. Kazachstán údajně přislíbil jednu brigádu, ostatní země po praporu. Jednotky mají v mírových dobách zůstat ve svých posádkách, společný štáb má jen koordinovat jejich činnost. Až dosud se společné jednotky (rusko-běloruské, rusko-arménské a rusko-středoasijské) vytvářely jen do úrovně praporu.
Moskva se podle listu Kommersant snaží přeměnit sedmičku v plnocenný vojensko-politický blok pod svým vedením, který by mohl být protiváhou NATO. Ale prý jde jen o papírového tygra bez praktické upotřebitelnosti. ODKB se navíc může rozšířit nejvýše o Abcházii a Jižní Osetii, zatímco o členství v NATO nadále usilují Ukrajina a Gruzie a ani ruští spojenci se nezříkají spolupráce s Aliancí.
Moskva může dosáhnout ‚práva první noci‘ při řešení krizové situace v některém členském státu ODKB, ale za takové právo bude muset zaplatit reálnými penězi, usoudil Kommersant, který vyčíslil náklady na zahraničněpolitické aktivity Moskvy v posledních dnech na více než 12 miliard dolarů.
Autor: Euroskop
