26.02.2009
Barbora Mališová, psáno pro Euroskop
Minulý týden vyšlo ve švédském tisku několik článků o projevu českého prezidenta v Evropském parlamentu. V největším švédském deníku Dagens Nyheter (DN) shrnuje bruselská zpravodajka Marianne Björklund základní body projevu, popisuje emoce, které u poslanců EP projev vyvolal a otvírá otázku, zda Klaus podepíše ratifikaci Lisabonské smlouvy. Bez dalšího vysvětlování cituje prezidentovu odpověď: „šachisté svůj tah neoznamují předem“. Tento postoj podle švédské komentátory již nepřekvapuje, ale stále dosti znepokojuje. Připomíná, že vedení českého předsednictví je sice v rukou vlády, ale Klausovy postoje nelze přehlížet – jeho podpis pod Lisabonskou smlouvou nesmí chybět.
Množství lednových článků týkajících se českého předsednictví upozorňovalo na to, jak je zvláštní, že předsednická země je zároveň jediná, která ještě nehlasovala o Lisabonské smlouvě. Sami Švédové potvrdili souhlas s Lisabonskou smlouvou až v listopadu minulého roku, tedy také jako jedni z posledních. Hlasování v Riksdagu (švédském jednokomorovém parlamentu) předcházela téměř desetihodinová debata, proti však nakonec byli pouze představitelé Zelených a Levicové strany, kteří mají dohromady 41 z celkových 349 křesel.
Když minulý týden prošla Lisabonská smlouva dolní komorou českého parlamentu, neozývala se žádná chvála, ale spíše obavy o další průběh ratifikace. A také rozpaky nad tím, jak dlouho celý proces ještě potrvá. Novináři ve Švédsku se pozastavují zejména nad tím, že protahování průběhu schvalování smlouvy zbytečně oslabuje pozici České republiky při vyjednávání s Iry o dalším postupu ve věci jejich referenda, což má dopad na celou Unii. Švédi se dále podivují, že na české politické scéně v době předsednictví nevládne „klid zbraní. I když je prezident Klaus známý svým euroskepticismem, přirovnání fungování Evropské unie k totalitnímu režimu v jeho projevu mnohé zaskočilo.
Je také zajímavé připomenout začátek ledna a články, které měly za cíl stručně představit Českou republiku v souvislosti se zahájením jejího předsednictví. Co nás tedy podle Švédů vystihuje? Co se týče politiky, za „nejžhavější otázku byla označena (opět) Lisabonská smlouva. Na dalších místech se umístil americký radar a poplatky u lékaře. Autoři nezapomněli zdůraznit, že otázka třicetikorunových poplatků rozhodla podzimní krajské volby ve prospěch opozice. To působí ve Švédsku, jednom z modelů sociální státu, trochu úsměvně – za návštěvu praktického lékaře zde zaplatíte paušálně v přepočtu zhruba 400 Kč a systém je hodnocen velmi kladně.
Za zmínku také stojí, kdo že jsou podle DN tři nejznámější Češi: pražský Němec Franz Kafka, tenistka s americkým občanstvím Martina Navrátilová a bývalý prezident Václav Havel. Přitom v žebříčku Největší Čech se Kafka i Navrátilová „umístili až za padesátkou. A co o nás napsali dále? Jak jsme v minulých letech neuspěli v soutěži Eurovision a jak uvařit vepřo-knedlo-zelo. Takže – knedlíky a pivo, za to nás mají rádi.
Autor: Barbora Mališová