22.03.2009
čtk
Jako rajská hudba musí znít Kremlu signály z Washingtonu před první cestou nového amerického prezidenta Baracka Obamy do Evropy, jejíž součástí budou hned tři summity: skupiny G20 v Londýně, NATO ve Štrasburku a Kehlu a s Evropskou unií v Praze. Pro Moskvu je však nejdůležitější první osobní setkání ruského prezidenta Dmitrije Medveděva s novým pánem Bílého domu, které se uskuteční 1. dubna v Londýně v předvečer summitu G20.
Hledíme do budoucna s optimismem, i když na konkrétní výsledky je brzy. Pozitivní signály svědčí o konstruktivním přístupu nové americké administrativy. Doufáme, že se podaří pohnout se zamrzlými problémy, řekl ČTK představitel Kremlu pod podmínkou anonymity. Pokud jde o pražský summit, poznamenal, že Moskva přeje hostitelům úspěch, ale jinak není co říci, Rusko se jednání v české metropoli nezúčastní.
Rusko-americké vztahy se za předchůdců obou prezidentů, George Bushe a Vladimira Putina, dostaly na nejmrazivější bod od konce studené války. Nejvíce Moskvě vadí rozšiřování NATO, zejména perspektiva vstupu Ukrajiny a Gruzie do aliance, a případná americká protiraketová obrana v Česku a Polsku, což Rusko vnímá jako bezprostřední ohrožení.
Sám Medveděv si před pár měsíci vybral právě den ohlášení Obamova vítězství ve volbách k tomu, aby pohrozil Evropě raketami Iskander jako odvetou za americký štít.
Mezitím však Moskva dala najevo, že rakety u Kaliningradu nerozmístí, pokud Amerika nevybuduje v Evropě svůj štít. S ohledem na vztahy s USA také odkládá dodávku vyspělého protivzdušného systému S-300 do Íránu.
I Washington dává najevo, že ve sporných otázkách si míní počínat ostražitěji. Z Obamova dopisu Medveděvovi si ruské a americké noviny vyvodily, že Washington je ochoten obětovat protiraketový štít výměnou za ruskou pomoc s ukončením íránského jaderného a raketového programu, byť vzápětí oba prezidenti takový výměnný obchod popřeli.
Neexistující protiraketový štít nelze vyměnit za neexistující ruský vliv na Írán, řekl ČTK Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice. Ale soudí, že štít není prioritou Obamy, který může najít spoustu dobrých důvodů, aby Bushův plán odložil k ledu. Od první schůzky prezidentů lze však čekat nejvýše změnu tónu k lepšímu, ale nikoli konkrétní výsledky.
Za výmysly považuje senzační zprávy o radikálních návrzích Washingtonu i šéf moskevského Institutu USA a Kanady Sergej Rogov, podle něhož Obamův tým ještě neměl čas vytvořit si vůči Rusku strategii. Vždyť převážně ještě ani není potvrzen ve funkcích. Ale jestřáby mají vystřídat stoupenci umírněnějších názorů a tak na obzoru už vidí první vážný pokus o hledání dohody za dlouhá léta.
Optimismus Moskvy povzbudila zejména doporučení skupiny amerických expertů a zákonodárců v čele se senátory Garym Hartem a Chuckem Hagelem. Ta se podle ruského tisku mohou v pracovně šéfa ruské diplomacie stát věčně přehrávaným evergreenem. Vždyť mezi 19 body se doporučuje přestat podněcovat Gruzii a Ukrajinu ke vstupu do NATO, přehodnotit rozmístění protiraketového štítu v Polsku a v Česku, opatrněji kritizovat Rusko za stav lidských práv…
Americké odhodlání zlepšit vztahy s Ruskem vůbec není odměnou za dobré chování Moskvy na mezinárodní scéně, ani podporou domácí politiky ruské vlády. Je to spíše uznání důležitosti spolupráce s Ruskem pro dosažení cílů, které Amerika nezbytně potřebuje, vysvětlili senátoři.
Není samozřejmě známo, nakolik se Obama podle těchto rad zařídí.
Odstartovat novou éru mezi Moskvou a Washingtonem není záležitostí jedné schůzky. Ale podle ředitele moskevského Centra politických technologií Borise Makarenka restart potřebují obě strany: hladinu adrenalinu snížila hospodářská krize, která USA připravila o finance a Rusko o příjmy z ropy. Američané si potřebují zajistit stažení z Iráku a možná i z Afghánistánu. Kreml by však neměl propadat přehnanému optimismu.
Medveděv a Obama si dosud vyměnili písemná poselství a také spolu telefonicky hovořili, a tak se přikládá velký význam, jaký dojem na sebe při první, asi hodinové schůzce udělají. Více se sotva dá čekat.
Za léta působení George Bushe jsme zažili vzlety i pády, ale nakonec mínusy převažovaly nad plusy. Teď je však na obou stranách ochota, aby po změně tónu a chování následovaly i konkrétní kroky, prohlásil náměstek šéfa ruské diplomacie Sergej Rjabkov. Už ze schůzky v Londýně by mohly přijít instrukce vyjednávačům, jak a jakým tempem se mají rozhýbat i rozhovory o omezení strategických útočných zbraních; stávající dohoda (START-1) vyprší už koncem roku. Moskva pokládá tuto otázku za spjatou i s protiraketovou obranou, věří však, že se podaří dospět k přijatelnému východisku pro obě strany.
V posledních letech se naše vztahy podstatně zhoršily, a to nás rmoutí… Jsou však všechny možnosti, abychom otevřeli novou stránku ve vztazích Ruska a USA, řekl sám Medveděv před pár dny.
Autor: Euroskop
