14.05.2009
čtk
Polsko podporuje vstup Turecka do Evropské unie, řekl novinářům polský premiér Donald Tusk po setkání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem ve Varšavě. Tusk doufá, že v roce 2011, kdy Polsko bude předsedat Unii, dojde k výraznému přiblížení Ankary k evropské sedmadvacítce.
„Až Turecko splní všechny podmínky, rozhodnutí o jeho přijetí do EU by mělo padnout automaticky,“ řekl Tusk, jenž zdůraznil, že kritéria musejí být pro všechny kandidáty stejná.
Možný budoucí vstup Turecka do EU podporují například také Česko a Británie, naopak odmítavé hlasy k pokračování přibližovacího procesu Ankary do unie zaznívají z Německa a Francie. Berlín a Paříž navrhují Turecku strategické partnerství. Ankara opakuje, že jejím cílem je „plné členství v EU“.
„Poslední vyjádření francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové, které se nás týkaly, považuji za nešťastné,“ řekl šéf turecké vlády. „Nesmí se měnit pravidla uprostřed hry,“ zdůraznil.
Sarkozy a Merkelová o víkendu opakovali svůj odpor vůči plné integraci této muslimské země se 71 miliony obyvatel. „Přestaňme dávat Turecku plané sliby a promýšlejme s ním o vytvoření společného velkého ekonomického a lidského prostoru,“ prohlásil v tisku Sarkozy. Podobně se vyjádřila Merkelová na shromáždění k volbám do Evropského parlamentu.
Turecko podle tureckého premiéra už nyní plní řadu podmínek, které se týkají například ekonomiky či lidských práv. „A prezident Sarkozy tvrdí úplně něco jiného,“ uvedl Erdogan. Podle něj slova Sarkozyho a Merkelové mohou souviset s blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
Polsko bude podle Tuska připomínat kolegům v EU, že nikdo nikdy neřekl, že až splní Turecko jedna kritéria, objeví se nová. „To se zkrátka nedělá,“ zdůraznil Tusk poté, co podepsal s Erdoganem dohodu o strategické spolupráci mezi oběma zeměmi.
Přístupové rozhovory s EU zahájila tato muslimská země v roce 2005. Kdy skončí, není jasné. Unie mimo jiné apeluje na různé reformy a změny, například v ústavě, ve svobodě projevu a vyznání, boji proti korupci a podobně. Odhaduje se, že na to Ankara bude potřebovat ještě přes deset let.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt, jehož země převezme od Česka v červenci předsednictví, řekl, že naprostá většina vlád sedmadvacítky i europoslanců je pro pokračování rozhovorů s Tureckem. Konstatoval, že v minulosti se ozývaly protesty proti každému rozšíření EU a předtím i Evropského společenství.
Autor: Euroskop
