01.06.2009
čtk
Ministři zemědělství Evropské unie budou zítra na neformálním jednání v Brně řešit především budoucnost zemědělských dotací po roce 2013. Půjde vůbec o první oficiální a rozsáhlou diskusi na toto téma, které by se mohlo v unii stát jedním z největších pro příští roky.
V současnosti přitom z unijního rozpočtu do zemědělství putuje téměř polovina prostředků, přičemž dotace už dávno neplní svůj původní záměr, kterým bylo zajištění soběstačnosti evropského společenství.
Současná podoba takzvaných přímých plateb se navíc napříč unií značně liší. Platí přitom, že staré členské státy, které do unie vstoupily před rokem 2004, získávají každoročně více než nové členské státy, mezi něž patří i Česká republika. Zatímco například Řekové získají na hektar orné půdy zhruba 600 eur (více než 16.000 korun), do Lotyšska putuje dokonce méně než 100 eur (téměř 2700 korun).
České předsednictví, které nyní stojí v čele unie, by tuto nespravedlnost rádo změnilo. Otázkou ale zůstává, zda je to vůbec možné, protože hlavní vliv na zemědělskou politiku mají velké státy jako Francie či Německo. Češi však mají jedinečnou příležitost debatu vůbec odstartovat a udat jí svým způsobem tón. Otázkou zůstává, zda současná nerovnoměrnost v přímých platbách mezi jednotlivými regiony je ospravedlnitelná, uvádí dokument, s nimž přijde český ministr zemědělství Jakub Šebesta a který má ČTK k dispozici.
Podle Česka je na čase uvažovat o alternativách systému, který je do značné míry založen na historické zemědělské produkci v jednotlivých členských státech EU a na datech starých řadu let. Evropské unii se sice při velké reformě společné zemědělské politiky v roce 2003 podařilo do značné míry rozrušit vazbu mezi výší dotace a výší produkce, což bylo příčinou vytváření značných přebytků. Některé nedostatky ale nadále přetrvávají. Především pak rozdíl v dotacích mezi starými a novými členskými státy.
Ten je daní za vstup do Evropské unie. Paříž si totiž v roce 2002, tedy dva roky před dosud největším rozšířením EU o Česko a dalších devět států, vymohla, že farmáři z nových členských států získají v unii postavení druhořadého člena. Právě nižší dotace pro unijní nováčky byly hlavní podmínkou Francouzů, že budou s rozšířením nakonec souhlasit.
EU se tak tehdy dohodla, že zemědělci z nových členských států po přistoupení v roce 2004 dostanou 25 procent výše přímých plateb ve starých členských státech, v roce 2005 pak 30 procent a v roce 2006 již 35 procent. Od roku 2007, kdy zemědělci dosáhli na 40 procent výše plateb ve starých členských státech, se tento podíl každý rok zvyšuje o deset procent. Plné výše by tento podíl měl dosáhnout právě v roce 2013, po něm by ale měla zemědělská podoba doznat značných změn. Farmáři se tak z plných dotací nemusejí těšit příliš dlouho.
Autor: Euroskop
