Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2010

07.12.2010
Euroskop

Rada diskutovala o návrhu zavedení evropského vyšetřovacího příkazu, Komise zveřejnila Evropskou strategii pro vnitřní bezpečnost pro období 2011-2014

Rada diskutovala o návrhu zavedení evropského vyšetřovacího příkazu

Podnět Belgického království, Bulharské republiky, Estonské republiky, Španělského království, Rakouské republiky, Republiky Slovinsko a Švédského království k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (2010/0817(COD))

Tisková zpráva: 3043. zasedání Rady. Spravedlnost a vnitřní věci, Brusel 8. a 9. listopadu 2010 (15848/10)

Na zasedání Rady pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí, které se odehrávalo ve dnech 8.-9. 10. 2010, byl mj. diskutován též kontroverzní návrh zavedení evropského vyšetřovacího příkazu v trestních věcech. Navrhovaná směrnice by měla umožnit, aby na základě vzájemného uznávání mohl jeden členský stát EU provádět vyšetřovací úkony, o které jej požádal jiný členský stát. Po evropském zatýkacím rozkazu (European Arrest Warrant) a evropském důkazním příkazu (European Evidence Warrant) by tak šlo o další významný harmonizační krok v oblasti trestního práva a spolupráce justičních orgánů.

Pozadí

Podnět k přijetí příslušné směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech předložilo v květnu 2010 7 členských států, konkrétně se jednalo o Belgii, Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko. Velká Británie se dle tiskové zprávy z říjnového zasedání Rady rozhodla využít možnosti nepovinné účasti, kterou jí v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva dává platný Protokol č. 21 Lisabonské smlouvy. Stejný protokol umožňuje nepodílet se na přijímání opatření Rady v této oblasti Irsku. Neúčastní se ani Dánsko, kterému to umožňuje speciální Protokol č. 22 Lisabonské smlouvy o postavení Dánska.

Klíčové body a stav projednávání

Příslušná norma by měla umožnit jednomu členskému státu předat jinému členskému státu tzv. evropský vyšetřovací příkaz za účelem provedení jednoho nebo i více konkrétních vyšetřovacích úkonů, které by měly za cíl shromáždit důkazy. Jednalo by se např. o výslechy svědků, prohlídky, zajištění věci, ale i odposlechy telekomunikačních prostředků, sledování, infiltrace, monitorování bankovních účtů apod.

Motivací pro zavedení evropského vyšetřovacího příkazu má být snaha ukončit stávající roztříštěný režim získávání důkazů a vytvořit komplexní systém, který by nahradil všechny stávající nástroje v této oblasti, včetně již zmíněného rámcového rozhodnutí o evropské důkazním příkazu, které bylo přijato Radou teprve na konci roku 2008. Má tedy dojít ke změnám, které by zajistily, že zásada vzájemného uznávání v trestních věcech bude uplatněna v co nejširším okruhu rozhodnutí, která se týkají získávání důkazů.

K nejvíce diskutovaným sporným otázkám během jednání Rady patřil problém, jak co nejvíce omezit důvody odmítnutí členského státu, který byl požádán jiným členem, aby zahájil příslušné vyšetřovací úkony. Většina členských států přitom podpořila diferencovaný přístup na základě toho, o jak invazivní vyšetřovací úkony by se jednalo. Problémem je však kategorizace vyšetřovacích úkonů, které z hlediska odlišných právních řádů členských států přirozeně nejsou posuzovány jednotně. K nejvíce kontroverzním patří metody typu telekomunikačních odposlechů; členské státy by v tomto případě měly mít větší manévrovací prostor rozhodnout se, zda k takovým metodám na žádost jiného členského státu přikročí.

Dalším sporným bodem je otázka posouzení přiměřenosti žádosti o provedení vyšetřovacích úkonů. Zda má přiměřenost žádosti posuzovat stát, který žádost vydává (stát vydávající), anebo by měl mít toto právo i stát, který je o provedení vyšetřování žádán (stát vykonávající). Otázkou je také, jak řešit náklady pro vykonávající stát, zda mají vydávající a vykonávající stát tyto náklady za určitých stanovených podmínek sdílet či zda by mohly náklady a finanční stránka věci tvořit dostatečný důvod pro odmítnutí zahájit vyšetřování vykonávajícím státem.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem ke komplexnímu i do určité míry kontroverznímu charakteru tohoto podnětu se očekává, že belgické předsednictví přinese další vyjasnění sporných bodů pro následující zasedání Rady v prosinci 2010. Prozatím se vede orientační rozprava o daném podnětu, který bude zřejmě i nadále tvořit důležitou část agendy Rady v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Odkazy

Komise zveřejnila Evropskou strategii pro vnitřní bezpečnost pro období 2011-2014

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě (KOM(2010) 673)

Komise 22. 11. 2010 zveřejnila konkrétní návrhy v rámci sdělení věnovaného strategii pro vnitřní bezpečnost. Akční plán pokrývá období let 2011-2014 a obsahuje seznam strategických cílů i návrhy konkrétních akcí.

Pozadí

Komise zdůvodňuje přijetí sdělení odkazem na průzkum veřejného mínění, který se uskutečnil v roce 2009. Dle sdělení Komise z něho vyplývá, že 80 % respondentů napříč členskými státy EU požaduje, aby EU rozhodněji postupovala především v boji s organizovaným zločinem a proti terorismu.

Komise proto reagovala na tuto „výzvu i na skutečnost, že Lisabonská smlouva jí dává po zrušení pilířové struktury Maastrichtského chrámu větší prostor právě v tzv. oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a svobody, kde se navíc nyní až na několik výjimek stal pravidlem tzv. řádný legislativní postup (tedy hlasování QMV v Radě a spolurozhodování EP), a to i v oblastech spolupráce policejních a justičních orgánů v trestních věcech. Další bází, o níž se strategie pro vnitřní bezpečnost opírá, je tzv. Stockholmský program pro období 2010-2014, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2009.

Vytvořený akční plán se ovšem nezaměřuje pouze na oblast boje s terorismem či organizovaným zločinem.

Klíčové body a stav projednávání

Sdělení předpokládá zúžení spolupráce v 5 oblastech vnitřní bezpečnosti. Jedná se o boj proti organizovanému zločinu, proti terorismu, boj s kybernetickou zločinností a počítačovou trestnou činností, správu hranic a problematiku zvládání krizí a katastrof.

V oblasti boje s organizovaným zločinem EU hodlá spolupracovat s dalšími zeměmi především na ničení mezinárodních sítí organizovaného zločinu a v ochraně hospodářství před organizovaným zločinem. Za tímto účelem hodlá přijmout konkrétní předpisy, které by dávaly úřadům právo např. konfiskovat výnos z trestné činnosti.

V boji proti terorismu hodlá EU především klást důraz na odstřižení teroristů od finančních a materiálních zdrojů, dále chránit dopravní infrastrukturu v EU a zajímat se též více o komunity, kterým hrozí radikalizace.

Velkým tématem je boj proti počítačové trestné činnosti. Zde chce EU především vybavit policii, soudy a státní zastupitelství většími kompetencemi a přísnější legislativou. Jednou z hlavních otázek, které mají být řešeny, je bezpečnost internetu a posílení ochrany proti kybernetickým útokům. Za tím účelem má do roku 2013 vzniknout evropské centrum složené z odborníků v oblasti vyšetřování a prevence počítačové trestné činnosti a síť pohotovostních týmů, které mají v případě útoku zasahovat.

Další oblastí je ochrana především vnějších, ale i vnitřních hranic v EU, byť tyto vlivem „Schengenu prakticky neexistují. Konkrétně zde má jít o prohlubování spolupráce v oblastech zamezování obchodu s lidmi, nelegální imigraci a pašování. Během roku 2011 se počítá s dalšími opatřeními pro posilováním systému ochrany vnějších hranic EU včetně monitoringu problémových oblastí.

Při řešení krizí povahy přírodních katastrof i katastrof způsobených lidským faktorem mají státy EU více spolupracovat v oblasti infrastruktury i v otázkách vybavení a personálu. Právě v této oblasti se počítá s možností uplatnění tzv. klauzule solidarity, již obsahuje Lisabonská smlouva, a s rozvojem evropských pohotovostních kapacit pro rychlý zásah v případě krizí.

Předpokládaný další vývoj

Komise již na některých návrzích pracuje. U konkrétních 41 opatření se počítá s tím, že budou do roku 2014 nejen schválena, ale i převedena do praxe.

Do roku 2011 má být např. představen návrh monitoringu a pomoci členským státům v boji proti korupci. Na začátku roku 2011 by měl být prezentován také legislativní návrh umožňující nakládání se seznamy jmen pasažérů letadel opouštějících a přilétajících na území EU.

V roce 2011 se ve spolupráci s Výborem regionů počítá také s příslušnými opatřeními pro potlačování radikalizace u problémových skupin. Na podzim 2011 se potom počítá se zřízením evropské obdoby amerického systému pro sledování finančních toků na podporu terorismu (program TFTP).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality