Životní prostředí v dubnu 2011

03.05.2011
Euroskop

EP: Podpora návrhům Komise ohledně GMO, Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů

EP: Podpora návrhům Komise ohledně GMO

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010)375)

Výbor ENVI 11. 4. 2011 po předložení několika pozměňovacích návrhů (zde a zde) podpořil návrh zprávy poslankyně Corinne Lepage, která byla věnována návrhům Komise týkajícím se možnosti zakázat či omezit pěstování GMO v příslušném členském státě.

Pozadí

Komise v červenci 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti pěstování GMO měly být členské státy, jednak doporučení týka­jící se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a jednak návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost člen­ských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

Komise v balíku navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na členských státech, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Komise přistupuje též k posílení krité­rií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní stra­tegie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné zákonné normy (více v příspěvku „Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy).

Návrhy již byly projednávány v rámci Rady, její pozice ale byla poměrně kritická. Poukazovala na pochybnosti o slučitelnosti s pravidly WTO či na obavy o dopad na vnitřní trh (více v příspěvku „Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO).

Klíčové body a stav projednávání

Výbor ENVI tak podpořil návrh, aby členské země získaly možnost omezit či úplně zakázat pěstování GMO v případě, že dle jejich verdiktu představují riziko pro zemědělství či pro životní prostředí (ohrožení biologické rozmanitosti apod.). Na druhé straně ovšem nemá být přípustné zakázat GMO z čistě zdravotních důvodů. To by mělo být dostatečnou ochranou proti případnému napadení ze strany WTO, alespoň dle mínění ENVI. Nová legislativa by přitom neměla měnit dosavadní praxi a platnou legislativu, podle níž na centrální úrovni uděluje autorizaci Komise, a to na základě hodnocení rizik, které vypracovává Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Nová legislativa by měla existovat paralelně s tímto systémem a rozhodnutí členských států, zda povolit, či nepovolit pěstování, by mělo být kompatibilní s autorizační procedurou na úrovni EU. (Členské státy by mohly rozhodovat pouze o plodině, která již byla autorizována na úrovni EU.)

Zpráva Corinne Lepage se týká pouze pěstování GMO, nikoli marketingových pravidel či pohybu GM produktů na trhu. Není příliš překvapivé, že novou legislativu, která by měla při omezování GMO dávat větší manévrovací prostor členským státům a de facto legalizovat již dnes existující praxi vzhledem k rozdílným a sporným pohledům na GMO napříč členskými státy EU, schválil právě ENVI. Výbor i v minulosti stál spíše na straně legislativy, která razila opatrný a omezující postoj vůči GMO.

Některé členské státy, které se řadí mezi odpůrce GMO (Rakousko, Francie, Řecko či Maďarsko), již dnes používají tzv. záchrannou klauzuli obsaženou v rámci platné směrnice č. 2001/18, která umožňuje zakázat pěstování určitých GMO z důvodu poškození zdraví či životního prostředí.

Předpokládaný další vývoj

EP má o usnesení ke zprávě Corinne Lepage hlasovat na plenárním zasedání v červnu 2011.

Odkazy

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010)375)
• Návrh zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010)0375 – C7-0178/2010 – 2010/0208(COD))
• Pozměňovací návrhy 10 – 114: Návrh zprávy Corinne Lepage (PE456.911v01-00). Návrh nařízení, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území
• Compromise Amendments 1 – 17: Draft report Corinne Lepage (PE456.911v01-00). Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory
• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o svobodě členských států rozhodovat o pěstování geneticky modifikovaných plodin (KOM(2010)380)
• Doporučení Komise ze dne 13. července 2010 o pokynech pro vytváření vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách (2010/C 200/01)
• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010) 380)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS
• Commission Recommendation of 23 July 2003 on guidelines for the development of national strategies and best practices to ensure the co-existence of genetically modified crops with conventional and organic farming (C(2003))
• World Trade Organization
• European Food Safety Authority
• Euroskop: Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy
• Euroskop: Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO
• MEMO: Výbory Evropského parlamentu

Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)

Komise 13. 4. 2011 předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů.

Pozadí

Otázka změny směrnice č. 2003/96 je v Komisi (a neformálně i mezi členskými státy) předmětem debat již od roku 2009 (více v příspěvku „Komise údajně chystá revizi směrnice o zdanění energetických produktů, Daně v březnu 2011). Tehdy byl zamítnut původní, na poměry EU relativně „konvenční návrh. Cílem nově předložené revize není podle Komise nic menšího než „restrukturalizovat způsob zdaňování energetických produktů, aby byl zohledněn jak jejich energetický obsah, tak jejich obsah CO₂ (sice s určitými výjimkami, ale na druhou stranu s vyššími minimálními sazbami; viz níže).

Revize by měla sladit danou normu s cíli EU na snižování emisí skleníkových plynů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, jenž je definován zejm. směrnicí č. 2003/87 a směrnicí č. 2009/29, a s cíli na zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů (podle směrnice č. 2009/28). Komise tvrdí, že „v současné době jsou nejvíce znečisťující zdroje energie paradoxně zdaněny tou nejnižší sazbou a „biopaliva patří ke zdrojům energie daňově nejzatíženějším.

Klíčové body

Nová norma by měla ve 3 fázích (v letech 2013, 2015, 2018) zvýšit minimální sazby zdanění energetických produktů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, tedy u těch produktů, které využívají domácnosti, doprava (s výjimkou letecké a vodní) a malé a střední podniky (až na některé výjimky včetně zemědělských; srov. Příloha I návrhu, Tabulka B). Elektřiny (včetně té produkované z jádra) by se revize dotknout neměla. Zdanění energetických produktů by mělo mít 2 složky: zdanění emisí CO₂ a zdanění spotřeby.

První složka by měla činit paušálních 20 € za tunu CO₂, výše druhé by měla být závislá na typu paliva (resp. na skutečném množství energie, které toto palivo (v GJ) vyrobí). Minimální sazba této složky daně by měla být stanovena na 9,6 €/GJ u pohonných hmot a na 0,15 €/GJ u topných paliv. Členské státy by si nicméně měly zachovat možnost vyjmout z působnosti směrnice energii spotřebovávanou domácnostmi k vytápění, a to bez ohledu na použitý energetický produkt.

Minimální úrovně zdanění použitelné od roku 2013 na pohonné hmoty

Zdroj: Příloha I návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)

Obecně platí, že zdanění energetických produktů by nemělo být diskriminační vůči různým energetickým zdrojům. Toho by mělo být dosaženo zdaněním energetického obsahu konkrétního paliva, ne (stanoveným minimálním) zdaněním jeho objemu jako doposud (v €/1000 l).

Porovnání zdanění pohonných hmot dnes a v budoucnu

Zdroj: Prezentace „Revision of the EU Energy Tax Directive. Technical Press Briefing

Poznámka: Tabulka kvůli srovnatelnosti dat zohledňuje budoucí zdanění v současných jednotkách.

V těch případech, kdy by zdanění mohlo mít dopad na relokaci podnikání mimo EU, se nicméně počítá s úlevami na daních z emisí CO₂. Revizí čl. 18 směrnice č. 2003/96 by také měly některé členské státy včetně ČR získat (teritoriální) výjimky.

9 členských států (Bulharsko, Rumunsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko) by např. mělo získat oprávnění zavést zdanění emisí CO₂ u pohonných hmot používaných v zemědělství či stavebnictví (srov. čl. 8 směrnice č. 2003/96) a u topných paliv až s 8letým odkladem (namísto plánovaného 1. 1. 2013 až od 1. 1. 2021).

Stav projednávání

Bezprostředně po uveřejnění návrhu se vůči němu objevila řada protiargumentů (výjimku představovaly environmentalistické organizace typu T&E). Zaprvé a především, že změna směrnice fakticky povede k vyššímu zdanění nafty (protože jejím spalování vzniká více CO₂ než např. spalováním benzínu, navíc sama o sobě je v současnosti daňově zvýhodněna), ale i – a o tom se hovoří méně – LPG a CNG.

Na tuto skutečnost upozornili konzervativci v EP, ale např. i FIA či zástupci Německa, na jehož půdě produkuje řada automobilek právě vozy spalující naftu (ceny nafty se navíc na rozdíl od cen benzínu výrazně promítají do ceny každého výrobku včetně potravin nebo veřejné dopravy). Mluvčí Komise uvedené obavy de facto potvrdil: „Cílem není zvýšení daňové sazby u nafty (…) chceme ale postavit všechna paliva na roveň (…) to bude znamenat úpravu, která zajistí, že budou zdaněna stejným způsobem. Jedinou zemí EU, kde je nafta (pokud jde o energetickou daň) zdaněna stejně jako benzín, je v současnosti Velká Británie. T&E přesto tvrdí, že daňové zatížení je u pohonných hmot nízké (od roku 1999 se podle T&E reálně snížilo, čímž se o 11 mld. € ročně zvýšila závislost na dovozech ropy a potažmo o 6 % i produkce CO₂). Přesně opačného názoru je IRU, jež zpochybňuje názor Komise, že nový způsob zdanění povede ve svém důsledku k nižším emisím CO₂ v EU. IRU také tvrdí, že nová norma fakticky zavede dvojí zdanění automobilových dopravců, ač jejich emise CO₂ činí (podle IRU) jen 3 % veškeré produkce tohoto plynu v EU.

Do budoucna lze očekávat, že řada aktérů proti návrhu vystoupí i proto, že předpokládá daň ve výši fixních 20 € za tunu CO₂, tedy více, než za kolik se v současnosti obchoduje s CO₂ v rámci systému obchodování s emisními povolenkami (cca 17 € za tunu CO₂).

Nehledě na to, že navzdory proklamované „nediskriminaci vůči jednotlivým energetickým zdrojům platí, že uvedený paušál by se neměl vztahovat na tzv. obnovitelné zdroje energie.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude jednomyslně rozhodovat Rada, EP bude pouze konzultován. První „orientační debata o návrhu by se v Radě mohla uskutečnit již v červnu 2011.

Výsledná směrnice by podle (optimistických) odhadů Komise měla vstoupit nejpozději 1. 1. 2013 s tím, že k její plné implementaci by mělo dojít od roku 2023.

Odkazy

• Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)
• Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny
• Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o úpravu zvláštního režimu zdanění plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům a o koordinaci zdanění bezolovnatého benzínu a plynového oleje používaného jako pohonná hmota (KOM(2007)52)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES