Životní prostředí v červnu 2011

04.07.2011
Euroskop

Komise předložila novou směrnici o energetické účinnosti. Má být přísnější, Plénum EP hlasovalo o nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem

Komise předložila novou směrnici o energetické účinnosti. Má být přísnější

Proposal for a Directive on energy efficiency and repealing Directives 2004/8/EC and 2006/32/EC (COM(2011)370)

Komise 22. 6. 2011 uveřejnila návrh nové směrnice o energetické účinnosti. Výsledkem by měla být relativně přísná, preskriptivní norma mající za cíl dosáhnout do roku 2020 20% zvýšení energetické účinnosti v EU jako celku. (Spotřeba energie by se měla oproti „referenčnímu roku 1990 snížit o 368 Mtoe.)

Pozadí

Podle Komise je dosavadní 9% výsledek EU v otázce zvyšování energetické účinnosti tristní, a proto předložila legislativní návrh (předpokládajíc, že samotné přijetí směrnice má potenciál změnit reálný stav v jednotlivých členských státech). Výsledná norma by měla být snáze vymahatelná než její „předchůdkyně, směrnice č. 2004/8 a č. 2006/32, a současně by měla být v souladu jak s obecnou strategií EU Evropa 2020, tak i s novým akčním plánem pro energetickou účinnost (více v příspěvku „Komise zveřejnila akční plán pro energetickou účinnost, Životní prostředí v březnu 2011).

Klíčové body

Směrnice má podle Komise „přimět členské státy k tomu, aby se ve větší míře snažily účinněji využívat energii ve všech fázích energetického řetězce – od přeměny energie až po její distribuci konečným spotřebitelům. Za tím účelem počítá s řadou závazných opatření (ne však závazných cílů).

Přehled nových požadavků na zvýšení energetické účinnosti v EU

Požadavek

Specifikace požadavku

Právní povinnost zavést ve všech členských státech EU „režimy úspory energie

Distributoři energie nebo maloobchodní prodejci energie by měli být povinni uspořit každý rok 1,5 % objemu prodané energie zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů energie, např. vyšší účinností systémů vytápění, instalací oken s dvojsklem nebo izolací střech. Kromě toho by měly mít členské státy možnost navrhnout jiné mechanismy úspory energie, například programy financování nebo dobrovolné dohody, které povedou ke stejným výsledkům, ale nezakládají se na povinnosti ukládané energetickým společnostem.

Veřejný sektor má jít příkladem

Veřejné orgány by měly prosazovat rozšíření energeticky účinných produktů a služeb na trhu na základě právní povinnosti pořizovat energeticky účinné budovy, produkty a služby. Dále by měly být povinny snižovat spotřebu energie ve vlastních prostorách tím, že každý rok provedou nutnou renovaci alespoň na 3 % celkové plochy (dosud je tento požadavek poloviční; veřejné budovy představují cca 12 % veškeré zastavěné plochy v EU).

Přesnější měření spotřeby energie

Snadný a bezplatný přístup k údajům o spotřebě energie v reálném a čase a v minulosti díky přesnějšímu individuálnímu měření, což by mělo umožnit spotřebu energie lépe regulovat.

(Ne)povinné energetické audity

Malé a střední podniky by měly být motivovány k tomu, aby podstupovaly energetické audity a šířily osvědčené postupy (velké podniky by měly být povinny audity provádět povinně).

Zvýšení účinnosti výroby energie

Měla by se zvýšit účinnost nových kapacit na výrobu energie a měly by být zavedeny vnitrostátní plány vytápění a chlazení coby základ pro „přiměřené plánování účinných infrastruktur vytápění a chlazení.

Zvýšení účinnosti přenosu a distribuce energie

Vnitrostátní regulační orgány by měly při svém rozhodování zohledňovat kritéria energetické účinnosti, zejména při schvalování síťových sazeb.

Zdroj: Tisková zpráva „Výrazný podnět k úsporám energie a energetické účinnosti (IP/11/770)

Stav projednávání

Výsledná podoba návrhu směrnice odráží dlouhotrvající spory mezi těmi, kteří tvrdí, že obdobné normy uměle podvazují ekonomický výkon EU (resp. jejích členských zemí; zastáncem této pozice je např. Německo), a např. zelenými v EP, kteří jsou toho názoru, že legislativní akce na úrovni EU by měla být ještě masivnější. V průběhu legislativního procesu lze tedy očekávat, že obě strany sporu budou intenzivně argumentovat ve prospěch svého řešení.

Postoj ČR

Za ČR se k návrhu zatím vyjádřil jen Svaz průmyslu a dopravy, který je k němu spíše skeptický. Obává se snížení konkurenceschopnosti podniků, zvýšení transakčních nákladů a zbytečné byrokracie.

Předpokládaný další vývoj

Nová směrnice by měla být schválena spolurozhodováním Rady a EP. Uplatnit by se měla od roku 2014.

Pokud v roce 2014 Komise sezná, že členské státy nejsou s to dosáhnout do roku 2020 ani s novou směrnicí zvýšení energetické účinnosti o 20 %, lze očekávat, že namísto stávajícího celounijního cíle budou zavedeny obligatorní cíle národní (coby doplněk k výše uvedeným opatřením závazným primárně jen z hlediska procesu, ale nikoliv z hlediska věci samé).

Odkazy

Plénum EP hlasovalo o nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem

Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (KOM(2010)618)

Na plenárním zasedání 23. 6. 2011 EP přijal usnesení k návrhu směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem. Podkladem k legislativnímu usnesení byla zpráva Romany Jordany Cizelj. Usnesení bylo přijato poměrem 489:52:75, plénum ovšem současně zamítlo pozměňovací návrh, který v květnu 2011 přijal výbor ITRE a podle kterého měly mít členské státy povoleno radioaktivní odpad zpracovaný na základě nových zpřísněných bezpečnostních pravidel vyvážet do zemí mimo EU.

Pozadí

Komise v listopadu 2010 zveřejnila návrh směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem. Návrh se týkal nejen nakládání s použitým jaderným palivem, ale také s radioaktivním odpadem vznikajícím při používání jaderného materiálu k lékařským či vědeckým účelům.

V květnu 2011 výbor ITRE hlasoval o návrhu zprávy europoslankyně Romany Jordany Cizelj. Výbor k návrhu Komise navrhoval následující stanovisko:

Pokud jde o vývoz radioaktivního odpadu do států, které nejsou členy EU, členské státy to mohou učinit, ale pouze tehdy, pokud je odpad zpracován v souladu s novými bezpečnostními pravidly EU. V souladu s původním návrhem Komise je každý členský stát povinen vypracovat speciální programy pro zajištění bezpečného zpracování a uskladnění použitého paliva a jaderného odpadu. Tyto národní programy musí zahrnovat plány pro nakládání se všemi těmito zařízeními na uskladnění jaderného odpadu, včetně plánů, co s nimi bude poté, až budou uzavřena a nebudou dále využívána. Pracovníkům zapojeným do nakládání s jaderným odpadem se musí podle návrhu usnesení dostat adekvátní ochrana, ale také výcvik pro nakládání s radioaktivním materiálem.

Členské státy by také měly zajistit, aby byly k dispozici dostatečné finanční zdroje, které by v případě potřeby pokryly všechny nezbytné výdaje spojené s uskladněním a kontrolou použitého jaderného paliva a radioaktivního odpadu. V případě pochybení ve vztahu k životnímu prostředí musí platit zásada „znečišťovatel platí (více v příspěvku „ITRE: Hlasování o návrhu směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem).

Klíčové body a stav projednávání

Plénum ve výsledném hlasování na rozdíl od postoje ITRE zakázalo vývoz jaderného odpadu do zemí mimo EU. Je to možné pouze pod podmínkou, že bude vyvážen za účelem recyklace – a následně přepraven zpět do EU. Též v rámci EU by dle schváleného usnesení měl být povolen takový vývoz nikoli automaticky, ale pouze na základě bilaterálních dohod. Pozměňovací návrh ITRE, který oproti původnímu návrhu směrnice povoloval vývoz radioaktivního materiálu, pokud země, která by jaderný odpad vyvážela, zajistí, že importující stát aplikuje stejně přísné bezpečnostní normy, jako jsou ty, které jsou v platnosti v EU, byl zamítnut poměrně těsným hlasováním (311:328:7).

Poslanci dále podpořili pozměňovací návrh, se kterým přišla frakce Greens/EFA a který zakazuje skladování jaderného odpadu v seismicky aktivních oblastech. Jde o zjevný odraz událostí v japonské Fukušimě, která významně ovlivnila vnímání otázky jaderné bezpečnosti zejm. v některých částech Unie.

Poslanci potvrdili požadavek, aby všem pracovníkům zainteresovaným do nakládání s radioaktivním odpadem byla poskytnuta adekvátní ochrana a výcvik. Příslušné úřady v členských státech mají disponovat pravomocemi pro vyšetřování v případě pochybení, pravomocemi provádět pravidelná vyhodnocování a kontroly a v případě potřeby by měly mít možnost vynutit si provedení příslušného zásahu.

Poslanci také vyslovili podporu pro výzkum alternativ navrhovaného hloubkového ukládání radioaktivního odpadu, které jakožto optimální a nejbezpečnější řešení pro konečné uskladnění vysoce radioaktivního odpadu navrhovala Komise. Zejména zástupci frakce Greens/EFA přivítali též, že byl hlasováním potvrzen princip „znečišťovatel platí.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k tomu, že právní bází pro navrhovanou směrnici je Smlouva o Euratom, EP byl v dané věci pouze konzultován. Konečné rozhodnutí je na Radě, která by se ve formaci ministrů pro energetiku měla sejít až v listopadu 2011.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality