Regionální politika v říjnu 2011

04.11.2011
Euroskop

Budoucnost regionální politiky v letech 2014-2020

Budoucnost regionální politiky v letech 2014-2020

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (KOM(2011)607)

Proposal Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the European Globalisation Adjustment Fund (2014 – 2020) (COM(2011)608)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (KOM(2011)609)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení (KOM(2011)610)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (KOM(2011)611)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (KOM(2011)612)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (KOM(2011)614)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/200 (KOM(2011)615)

Komise zveřejnila 6. 10. 2011 legislativní balík týkající se budoucnosti regionální politiky v letech 2014-2020. Obsahuje 8 návrhů nařízení, která upravují a revidují všechny fondy a nástroje, které EU v oblasti regionální politiky využívá. Komise slibuje efektivnější využívání unijních prostředků a představuje nové nástroje, jimiž toho chce dosáhnout.

Pozadí

Kohezní politika je implementována sedmiletými programy, které kopírují víceleté finanční rámce EU. Současných 455 programů bude platit do roku 2013.

Legislativní balík, který si klade za cíl zjednodušit pravidla v rámci kohezní politiky a jejích fondů, je vyústěním snah Komise reformovat tuto politiku EU tak, aby docházelo k efektivnějšímu využívání prostředků EU a došlo k podpoře růstu a zaměstnanosti, jak je EU definovala ve strategii Evropa 2020.

Komise svůj záměr vyjádřila již v listopadu 2010 ve své 5. zprávě o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013. Plénum EP tuto zprávu podpořilo v červenci 2011 (více v příspěvku „Poslanci podpořili novou politiku soudržnosti po roce 2013, Institucionální záležitosti v červenci 2011).

Podle shrnujících a hodnotících materiálů, které Komise k tématu vydala, měla kohezní politika za posledních 10 let velký vliv na růst EU. Došlo k vytvoření 1 milionu pracovních míst, k investicím do školení a vzdělání, které vedlo k lepší zaměstnanosti více jak 10 mil. lidí, ke spolufinancování výstavby více jak 2 000 km dálnic, 4 000 km železnice, vytvoření 800 tis. malých a středních podniků.

V období 2007-2013 bylo na kohezní politiku vyčleněno 308 mld. €, což představovalo přes 35 % z celkového rozpočtu EU.

V červnu 2011 přijala Komise návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2014-2020. Pro kohezní politiku navrhla vyčlenit 376 mld. €, což je zhruba třetina rozpočtu. Jednání o konečné podobě finanční perspektivy stále probíhají (více v příspěvku „Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020,Institucionální záležitosti v červnu 2011).

Navrhovaný rozpočet kohezní politiky v období 2014-2020

Celkem	376 mld. €
Méně rozvinuté regiony Přechodné regiony Více rozvinuté regiony Teritoriální spolupráce Kohezní fond Zvláštní alokace pro vzdálené a málo osídlené regiony	162,6 mld. € 38,9 mld. € 53,1 mld. € 11,7 mld. € 68,7 mld. € 0,926 mld. €
Spojení evropského nástroje pro dopravu, energetiku a informace a komunikační technologie	40 mld. € (plus dalších 10 mld. € uvnitř Kohezního fondu)
Evropský sociální fond	alespoň 84 mld. € (s dalšími alokacemi pro méně rozvinuté, přechodné a více rozvinuté regiony)

Zdroj: Komise

Klíčové a sporné body

Fondy provádějí doplňkové cíle politik a jejich řízení společně sdílejí členské státy a Komise. Návrh nařízení KOM(2011)615 proto stanoví společný soubor základních pravidel. Je rozděleno na 2 části.

První část návrhu obsahuje řadu společných ustanovení pro všechny strukturální nástroje, na které se vztahuje společný strategický rámec. Tato ustanovení se týkají obecných zásad pro podporu, jako je partnerství, víceúrovňová správa, rovnost žen a mužů, udržitelnost a soulad s platným právem EU a členských států. Návrh obsahuje rovněž společné prvky strategického plánování a programování, včetně seznamu společných tematických cílů vyplývajících ze strategie Evropa 2020, ustanovení o společném strategickém rámci na úrovni Unie a o smlouvách o partnerství, které mají být uzavřeny s každým členským státem.

Návrh stanoví společný přístup pro posílení orientace na výkonnost politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a námořní a rybářské politiky, a proto obsahuje ustanovení o přezkumu podmínek a výkonnosti, ale také ustanovení pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

Vymezuje společná ustanovení týkající se provádění fondů, pokud jde o pravidla způsobilosti, a zvláštní ustanovení pro finanční nástroje.

Druhá část stanoví společná pravidla pro hlavní 3 fondy, jejichž prostřednictvím se uskutečňují cíle politiky soudržnosti: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (Kohezní fond). Sem patří ustanovení týkající se poslání a cílů politiky soudržnosti, finančního rámce, zvláštních mechanismů programování a podávání zpráv, velkých projektů a společných akčních plánů. Jsou zde vymezeny požadavky na systémy řízení a kontroly v rámci politiky soudržnosti a specifikována opatření pro kontrolu a finanční řízení.

Komise chce podporu z evropských fondů provázat se strategií Evropa 2020. Z ní také vychází základní soubor 11 tematických priorit, z nichž by si členské státy měly při stanovování svých národních a regionálních priorit vybírat.

Seznam tematických cílů v souladu se strategií Evropa 2020

1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

2. Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím a jejich využití

3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství

(v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě EMFF)

4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

6. Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových

infrastrukturách

8. Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

10. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

11. Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

Změny navržené Komisí:

Mezi Komisí a jednotlivými státy EU bude uzavřena Smlouva o partnerství. V ní budou uvedeny všechny závazky, které daný stát v oblasti plnění evropských cílů a úkolů přijal. Tato smlouva bude propojena snárodními programy reforem daného státu. Bude obsahovat tematické priority, investiční priority vdaných oblastech, podmínky pro udělení dotací, cíle, kterých chce daný stát dosáhnout.
Klíčovým slovem regionální politiky 2014-2020 bude podmíněnost (kondicionalita) a výkonnost. Komise chce státy motivovat klepším výkonům. To znamená, že udělování prostředků bude úměrně záviset na dobrém vládnutí dané země. Vdnešní době to je jen Kohezní fond, který vpřípadě neplnění pravidel Paktu stability a růstu umožňuje omezení nebo zrušení podpory jednotlivým státům. Tato sankce však vpraxi nikdy nebyla uvalena. Návrh tedy počítá se sankcemi pro země, které neplní pravidla Paktu stability a růstu. Makroekonomická kondicionalita (ex post) by se podle komisaře Johannese Hahna uplatnila jen v krajním případě.
Komise chce zavést podmínky ex ante a ex post. Podmínky ex ante budou zavazovat stát, aby měl vyřešeny své ekonomické, politické a legislativní podmínky, které zajistí nejlepší investici finančních prostředků. Komise vkaždé tematické prioritě určí, které podmínky považuje za důležité. Může to znamenat nutnost transpozice určité legislativy EU, existenci národních strategií ap. Pokud tyto podmínky nebudou předem splněny, musí stát Komisi jasně sdělit, jak je hodlá do roku 2016 naplnit, a zahrnout tuto informaci dosvých operačních programů.

Podmínky ex post se budou vztahovat k „výkonnostní rezervě. Po splnění podmínek stát dostane dodatečné finance. Výkonnost operačních programů bude hodnocena v roce 2017 a 2019. Státy si své cíle, které se budou zpětně hodnotit, stanoví ve svých národních plánech reforem.

Zavedení tzv. výkonnostní rezervy. Komise vyčlení 5 % zrozpočtu, které přerozdělí nejvýkonnějším státům po přezkumu vpolovině programovacího období. Naopak neplnění stanovených cílů může vést až kzastavení nebo odebrání podpory.
Zavedení nové kategorie regionů. Celkem mají být 3 kategorie: méně rozvinuté regiony (s HDP na hlavu nižším než je 75 % průměru EU), přechodné regiony (jedná se o 51 regionů s HDP na hlavu vyšším než 75 %, ale nižším než 90 % průměru) a rozvinutější regiony (s HDP na hlavu vyšším než 90 % průměru EU). Díky tomuto rozdělení si na evropské fondy budou moci „sáhnout také regiony vyspělejších členských zemí, nejen těch nejchudších. Drtivá většina prostředků by nadále měla putovat do zaostávajících zemí a regionů, ale přechodné regiony budou moci čerpat prostředky na investice do inovací, zvyšování energetické účinnosti, sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti. Daná „přechodná kategorie by měla nahradit současný mechanismus „phasing out a „phasing in. Mělo by to umožnit zacházet s regiony se stejným HDP stejně bez ohledu na jejich předchozí způsobilost čerpat prostředky.
Pokud bude státu poskytována finanční pomoc (dnes např. Řecko), zvýší se podíl spolufinancování EU o 5-10 % až na 95 % nákladů na projekt. Státy neobdrží více peněz, jen knim získají lepší přístup vpřípadě kritické situace.
Strukturální fondy by se měly zaměřit na subregionální a místní úroveň. Vedle financování z grantů se navrhuje, aby se podpora určená podnikům a projektům, od kterých se očekává značná finanční návratnost, poskytovala především prostřednictvím inovativních finančních nástrojů.
Pro novou kategorii přechodných regionů bude maximální míra spolufinancování ze strany EU 60 %. Ostatní stropy zůstávají nezměněny: pro nejméně rozvinuté regiony max. 85 %, pro nejvíce rozvinuté regiony max. 50 % a max. 85 % pro Fond soudržnosti.
Členské státy budou moci v rámci tzv. multifund programů kombinovat rozdělování prostředků z ERDF, ESF a Fondu soudržnosti tak, aby více odpovídaly jejich plánům růstu.
Zvýšení absorpční kapacity fondů. Vzhledem ktomu, že při čerpání peněz ze strukturálních fondů se uplatňuje pravidlo N+2 (každý závazek členské země vůči Komisi musí být splněn do 2 let od přijetí), je čerpání těchto peněz vdobě krize některými státy problematické. Komise nebude rok 2014 do programovacího období počítat, stejně tak rok 2015, pokud daný operační program začne platit včas. Vznikne tak systém N+3. Komise také vydala opatření, které omezí nevyčerpání peněz ke konci programovacího období. Stát může získat ze strukturálních fondů maximálně 2,5 % HDP. Dnes je maximální míra 3,8 % HDP.
Zjednodušení řízení fondů a projektů: Dojde kharmonizaci pravidel způsobilosti; k zavedení „e-koheze, tedy možnosti poslat veškeré informace elektronicky; k širšímu užívání tzv. „zjednodušených nákladů (užívání paušálních sazeb, úhrnné částky ap.); zjednoduší se systém přihlášek pro velké projekty nad 50 mil. €, které podléhají předchozímu souhlasu Komise.

K návrhům Komise se vyjadřoval také EP a jeho výbor REGI. Jeho předsedkyně Danuta Hübnerová poznamenala, že EU by se měla více soustředit na růst než na stabilitu. EP vyjádřil svoje obavy nad makroekonomickou podmíněností udělování peněz z fondů. Další jednání se očekávají v listopadu 2011.

Nejdůležitější body k jednotlivým konkrétním návrhům nařízení

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) se zaměřuje na posílení hospodářské a sociální soudržnosti v EU korigováním nerovnováhy mezi jejími regiony. Podporuje regionální a místní rozvoj spolufinancováním investic do oblastí výzkumu, vývoje a inovací, změny klimatu a životního prostředí, podpory podnikání malých a středních podniků, služeb obecného hospodářského zájmu, telekomunikací, energetické a dopravní infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávací a sociální infrastruktury a udržitelného rozvoje měst.

Na období let 2014-2020 zůstává pro ERDF k dispozici nejvýše 183,3 mld. €. Navrhované nařízení určuje rozsah zásahů fondu a také vymezuje seznam činností, které nebudou způsobilé k poskytnutí podpory (nebude podporovat vyřazování jaderných zařízení a produkci tabákových výrobků). Vymezuje investiční priority pro každý z tematických cílů.

Nařízení uvádí, že bude třeba, aby se v přechodových regionech a více rozvinutých regionech největší část jejich přídělů (s výjimkou ESF) zaměřila na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, konkurenceschopnost malých a středních podniků a inovace. Méně rozvinuté regiony budou moci věnovat prostředky na širší škálu cílů odrážejících jejich potřeby.

Ve více rozvinutých a přechodových regionech bude nejméně 80 % celkových prostředků ERDF na vnitrostátní úrovni zaměřeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, výzkum a inovace a podporu malých a středních podniků, z čehož 20 % bude určeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů. Minimální procentní podíl se sníží na 60 %.

V méně rozvinutých regionech bude nejméně 50 % celkových prostředků ERDF na vnitrostátní úrovni zaměřeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, výzkum a inovace a podporu malých a středních podniků, z čehož 6 % bude určeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů.

Regiony se zaměří na udržitelný rozvoj měst; dojde k vyčlenění min. 5 % prostředků ERDF na vznik platformy pro rozvoj měst.

V rámci operačních programů je potřeba věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami.

Podle strategie Evropa 2020 ve svém návrhu Komise rozhodla, že by politika soudržnosti měla zůstat základním prvkem příštího finančního balíku. Zaměřuje se na jednotlivé země a regiony, které mají „větší potřeby. Evropská územní spolupráce je jedním z cílů politiky soudržnosti a poskytuje rámec pro uskutečňování společných opatření a politických výměn mezi vnitrostátními, regionálními a místními aktéry z různých členských států (řešení společných problémů, jako jsou třeba znečištění Baltského moře, využití lékařské péče v zahraničí či výměna zkušeností týkajících se podpory inovací).

Evropská územní spolupráce probíhá v rámci 3 různých typů programů:

Přeshraniční spolupráce. Financování projektů, které zahrnují regiony a místní orgány na obou stranách společné hranice (např. francouzsko-německé projekty na podporu přeshraničního využívání infrastruktury)
Nadnárodní spolupráce. Financování projektů mezi státními, regionálními a místními subjekty v rozsáhlých oblastech, jako jsou např. členské země a regiony kolem Baltského moře či Alp
Programy meziregionální spolupráce. Slouží k podpoře výměny osvědčených postupů v oblasti inovací, energetické účinnosti, rozvoje měst aj.

Navrhované nařízení má přinést tyto změny:

Partneři se budou muset v rámci programu přesněji dohodnout, jaký druh projektů chtějí financovat, a stanovit si jasné cíle. Projekty také budou muset být v souladu spolitickými prioritami EU.
Nařízení umožní spolupráci mezi více zeměmi. Díky zjednodušení také sníží administrativní zátěž jak na úrovni programů, tak jednotlivých projektů.
Návrh stanoví finanční zdroje dostupné pro každou oblast a kritéria pro jejich přidělování členským státům.
Vznikne ustanovení o tematickém soustředění a investičních prioritách.
Programy si mohou vybrat z tematické nabídky omezený počet priorit s odpovídajícími investičními prioritami.
Výběrová kriteria se zpřísní.
Větší harmonizace pravidel (pravidla způsobilosti stanovena na úrovni EU).
Usnadnění realizace programu prodloužením lhůty u pravidla zrušení závazku a zvláštními ustanoveními o uplatňování pravidel o státní podpoře a o převodu cizích měn na eura.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (KOM(2011)607)

ESF podporuje politiky a priority, jejichž cílem je dosažení pokroku směřujícího k plné zaměstnanosti, ke zvýšení kvality a produktivity práce, geografické a profesní mobility pracovníků v EU, zlepšení systému vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začleňování ap. Fond se snaží o odstranění nerovnosti mezi muži a ženami a předcházení diskriminace a o posílení sociálních inovací a nadnárodní spolupráci.

Návrh Komise stanovil minimální podíly rozpočtu pro každou kategorii regionů v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) s cílem zvýšit podíl fondů na plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020. Komise navrhuje vyčlenit minimálně jednu čtvrtinu rozpočtu kohezní politiky, tedy 84 mld. €, pro ESF. Komise chce kombinovat financování ESF s jinými zdroji.

Minimální podíly rozpočtu alokované pro 3 kategorie regionů:

25 % pro nejméně rozvinuté regiony
40 % pro novou kategorii přechodných regionů
52 % pro nejvíce rozvinuté regiony

Celkem by se mělo jednat o 84 mld. € v porovnání se současnými 75 mld. €.

Návrh se zaměřuje na 4 tematické cíle (z celkových 11):

Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků
Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení
Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

V případě přijetí nařízení členské země budou muset zajistit, aby určitý procentuální podíl prostředků získávaných v rámci politiky soudržnosti pocházel z ESF. Fond chce posílit svoji sociální dimenzi – více prostředků na podporu zaměstnanosti (hlavně mladých lidí a znevýhodněných skupin), vzdělávání a odborné přípravy, boj proti chudobě. Podpora bude směřovat také na specifická antidiskriminační opatření.

Na podporu opatření sociálního začleňování bude vyčleněno alespoň 20 % národní alokace ESF.

Do projektů ESF by se měli v méně rozvinutých regionech více zapojit sociální partneři a nevládní organizace.

Nařízení slibuje zjednodušit fungování ESF (především v případě drobných příjemců). Novinkou je, že např. vybavení, které souvisí s projekty investic do sociálního a lidského kapitálu, bude bráno jako způsobilé pro financování z ESF.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (KOM(2011)612)

Fond soudržnosti pomáhá členským státům, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27 při investování do dopravní sítě TEN-T a životního prostředí.

Ve sféře životního prostředí bude Fond soudržnosti podporovat investice do přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizik, investice v oblasti vodního hospodářství a odpadového hospodářství a do městského prostředí. Fond bude podporovat investice týkající se energie (např. energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie), pokud jsou pozitivní pro životní prostředí.

Část rozpočtu Fondu soudržnosti (10 mld. €) bude vyčleněna na financování hlavních dopravních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy (viz níže). Investice v oblasti dopravy (transevropské dopravní sítě, nízkouhlíkové dopravní systémy, městská doprava) i nadále zůstanou v agendě Fondu soudržnosti.

Fond soudržnosti nebude podporovat: vyřazování jaderných elektráren z provozu; snižování emisí skleníkových plynů v zařízeních, na něž se vztahuje směrnice č. 2003/87; bytovou výstavbu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (KOM(2011)609)

Cílem programu EU pro sociální změny a inovace je zvýšit soudržnost opatření v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Dojde k propojení samostatných, byť na sobě závislých nástrojů: programu Progress, sítě EURES a evropského nástroje mikrofinancování.

Program Progress se zabývá kolektivním postupem a koordinací politik mezi členskými státy. Cílem je, aby politiky a právní předpisy Unie lépe reagovaly na socioekonomickou situaci. Části programu Progress týkající se rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace budou začleněny do nových nástrojů v oblasti spravedlnosti. (Při sledování svých cílů však program EU pro sociální změny a inovace podporuje zohlednění rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace ve všech oblastech).
Program EURES se věnuje volnému pohybu pracovníků a přispívá k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti. Má za cíl zlepšit transparentnost trhu práce tím, že zpřístupňuje volná pracovní místa na portálu pracovní mobility EURES, a poskytovat podporu v oblasti informování a poradenství.
Evropský nástroj mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (vytváření nových pracovních míst pomocí zakládání a konsolidace nových podniků).

Program by měl zajistit následující:

Členské státy zlepší svou pozici vůči reformám penzijního systému, snížení chudoby, zvýšení zaměstnanosti zejm. osob s nízkou kvalifikací, starších pracovníků, migrantů a osob se zdravotním postižením.
Zlepší se ochrana pracovníků v sektorech, které jsou považovány za riskantní.
Členské státy a jejich občané budou profitovat z možnosti pracovat v jiných členských státech, což by mělo napomoci obsadit volná pracovní místa, podpořit ekonomickou aktivitu a přispět k ekonomickému růstu.
Přístup k mikroúvěrům (do 25 tis. €) se zjednoduší pro nezaměstnané, pro občany, kteří mohou snadno přijít o místo, a pro znevýhodněné skupiny občanů.

Finanční prostředky vyčleněné na provádění programu v období 2014-2020 budou činit 958,19 mil. €.

Podpora územní spolupráce – tedy podpora regionů různých členských států, které chtějí spolupracovat ve věcech společného zájmu – patří již dlouho mezi cíle EU. Od roku 2006 je místním a regionálním subjektům umožněno zakládat tzv. evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která mají jednotný právní rámec. Komise zveřejnila novou zprávu o fungování seskupení a o možných zdokonaleních spočívajících mj. v:

zjednodušení postupu zakládání seskupení;
přezkumu záběru jejich činnosti;
zapojení regionů mimo EU;
ujasnění některých pravidel (např. nábor zaměstnanců, využívání finančních prostředků a ochrana věřitelů).
Cílem nařízení je usnadnit zřizování a fungování ESÚS a vyjasnit některá stávající ustanovení. Základní povaha ESÚS se nezmění a stávající ESÚS nebudou nuceny měnit své stanovy ani způsob fungování. Dojde krozšíření ESÚS na veškeré aspekty územní spolupráce a vytvoří se právní rámec, aby mohly přistoupit i třetí země. Mělo by dojít ke sjednocování terminologie. Nařízená nemá žádný dopad na rozpočet EU; je financováno zmístních, regionálních nebo celostátních zdrojů.

Dojde také ke specifikaci kritérií pro schválení nebo zamítnutí vnitrostátními orgány. Je navržena omezená lhůta pro posouzení (původní lhůta 3 měsíců pro schválení zřízení by měla být prodloužena na 6 měsíců, a pokud se do té doby orgán nevyjádří, platí schválení tichým souhlasem). Členské státy budou muset informovat Komisi o předpisech přijatých za účelem provádění nařízení o ESÚS a každé nově zřízené ESÚS by mělo Komisi informovat o účelu a členech. V budoucnu by mělo být možné využívat ESÚS ke společné správě veřejných služeb.

Pozice ČR

Vláda svým usnesením č. 650 ze srpna 2011 schválila Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013.

Národní rozvojové priority pro vymezení operačních programů pro programové období 2014-2020 jsou:

1. zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky;

2. rozvoj páteřní infrastruktury;

3. zvyšování kvality a efektivity veřejné správy;

4. podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví,

5. integrovaný rozvoj území.

Vláda uložila Ministerstvu pro místní rozvoj ČR úkol priority rozpracovat do vymezení budoucích operačních programů. Tento materiál musí být předložen do dubna 2012.

Ministerstvo, jakožto hlavní autorita nad rozdělováním strukturální pomoci EU v ČR, má k nové podobě návrhů Komise výhrady. Jako problematický vidí nejen nový nástroj CEF (viz níže), ale i nejasné a nedořešené otázky např. ve smlouvě o partnerství (co se stane, když se na ní Komise a stát nedohodnou) nebo zavedení kondicionalit. Ministerstvo patrně podpoří podmíněnost ex ante, ale podmíněnost makroekonomickou vidí jako problematickou. Podle MMR se „Komise pohybuje na hraně, nebo dokonce za hranou svých kompetencí. Podle smluv Komise nemůže státům nařizovat, jak se chovat v oblastech, které nespadají přímo mezi výlučné pravomoci EU. ČR poslal Komisi svůj národní plán reforem už v dubnu 2011. Podle názoru MMR makroekonomická kondicionalita s kohezní politikou nesouvisí a implementační orgán ji není schopen ovlivnit. Za dodržování rozpočtových pravidel je podle ministerstva odpovědný stát, ne regiony. S podmíněností nesouhlasí ani kraje.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy nyní prodiskutuje Rada a EP v rámci procedury spolurozhodování. V EP bude během listopadu 2011 probíhat nad předloženými návrhy debata. Předpokládá se, že ke schválení dojde do konce roku 2012, aby nová pravidla pro kohezní politiku začala platit od roku 2014. Současně budou probíhat jednání o podobě finanční perspektivy EU pro období 2014-2020.

Odkazy

Regionální politika v říjnu 2011

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality

O nás

Kontakt

Ochrana soukromí

Přístupnost

RSS