29.02.2012
čtk
Budeme usilovat o to, aby ruský jazyk v EU získal oficiální status, protože tam žije několik milionů ruskojazyčných obyvatel, napsal Rogozin. Je nezbytné napomáhat zachování, rozvoji a rozšíření výuky ruštiny na školách a univerzitách, zejména tam, kde je tato výuka ohrožena, uvedl vicepremiér.
Výzvy k prosazení ruštiny do struktur EU se v Moskvě v poslední době objevují stále častěji. Vyvolává je hlavně situace v pobaltských státech, které se po rozpadu Sovětského svazu plně integrovaly do západních struktur. Moskva vlády Litvy, Lotyšska a Estonska opakovaně obviňuje z poškozování práv a zájmů silné ruskojazyčné menšiny. Snahy pobaltských států budovat obnovenou národní a jazykovou identitu Rusko označuje za potlačování práv etnických menšin.
S mimořádnou pozorností ruská média sledovala nedávné referendum v Lotyšsku, které mělo rozhodnout o uznání ruštiny za druhý oficiální jazyk. Komentátoři spekulovali, že v případě pozitivního výsledku by se ruština jako úřední řeč v jedné z členských zemí musela stát dalším z oficiálních unijních jazyků. Lotyšští občané ale v referendu návrh velkou většinou odmítli.
V článku nazvaném Ruská zahraniční politika: je výhodné být vůdcem Rogozin napsal, že Moskva bude nadále sledovat respektování práv a zájmů Rusů žijících v zahraničí. Beztrestné rusofobii a diskriminaci, pronásledování ruské kultury a ideologickému falšování ruských dějin je třeba zabránit, uvedl.
Autor: Euroskop