Filip Tuček, 31.5. 2012, psáno pro Euroskop
Vláda Mariana Rajoye chce použít tyto peníze jako garance při mezibankovních operacích a zároveň zabránit nutnosti požádat o zahraniční pomoc. Evropská centrální banka však plán striktně odmítla. Budoucnost španělského bankovního sektoru tak zatím zůstává nejistá.
Dluhopisy, které nejsou určeny pro trh
Vláda plánuje přímou injekci v podobě dluhopisů za miliardy eur do skupiny Banco Financiero y de Ahorros (BFA), klíčového subjektu na španělském bankovním trhu, který disponuje výraznými podíly v mnoha španělských bankách. Tímto krokem se chce vyhnout riziku skokovému nárůstu úrokové sazby dluhopisů, ke kterému by zřejmě došlo při jejich obchodování na finančních trzích. Podle analytiků se vláda tímto způsobem může bezpečně zadlužit až do do výše 5 – 6% HDP.
BFA má na výběr několik možností, jak s vládními aktivy naložit. Lze je použít jako garanci při finančních operacích, přímo jimi pomoci postiženým bankám, nebo – v nejhorším případě – s nimi obchodovat na finančních trzích. Právě tato možnost ale španělskou vládu znepokojuje. Proč? Zvedla by cenu při splácení dluhopisů a byla výzvou pro ECB ke kritice.
Španělské banky nemohou být zachraňovány ze zahraničí, odmítá tuto možnost premiér Rajoy, cílem je vládních opatření je „garantovat stabilitu úspor a postupně obnovit důvěru investorů, doplnil španělský předseda vlády.
Šéf Banco Financiero y de Ahorros (BFA) Rodrigo de Rato představuje v lednu finanční plány skupiny, která má podíly v řadě dalších španělských bank. (foto: BFA)
Tlak Evropské centrální banky
Španělská vláda již v minulosti použila veřejné peníze na záchranu finančních institucí Caixa Cataluňa a Caja Castilla-La Mancha. Tentokráte se však plán setkal se silným odporem ECB. Ta chce svým nátlakem na Madrid dát najevo, že jediné řešení španělských problémů jsou peníze z Evropy. „Evropská centrální banka se čím dál tím více staví do role posledního věřitele národních vlád, poznamenává deník El País.
Trhy na tento nesouhlas s plánem španělské vlády okamžitě zareagovaly. Míra rizika španělských desetiletých dluhopisů vůči německým, stoupla na historické maximum od zavedení eura v roce 2001. Španělská burza la Bolsa po otevření okamžitě zaznamenala pád indexu Ibex o 1% na 6,12%. Trhy tak nadále trestají neschopnost Španělska a evropských institucí dohodnout se na efektivním řešení hluboké krize bankovního sektoru. Sarkasticky situaci okomentoval deník el País. Podle něj „má vláda místo stroje na výrobu peněz, pouze mašinu na výrobu dluhů.
Premiér Rajoy se svými kroky za každou cenu snaží vyhnout nutnosti pomoci ze zahraničí. Ta by Španělsko postavila na stejnou stranu jako Řecko, nebo Irsko. Španělé přesto budou muset dále hledat společnou řeč s institucí, která má monopol na jejich měnu a bez níž se neobejdou – ECB. Na úspěchu jednání závisí nejen budoucnost španělských bank.
Autor: Filip Tuček, spoupracovník Euroskopu