Mariana Pítrová, Euroskop, 20.7. 2012
Expertní komise Rady Evropy (tzv. Moneyval), která stojí za nelichotivou zprávou, konstatovala, že Vatikán má před sebou ještě dlouhou cestu, aby dosáhl mezinárodních standardů v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Doporučení expertů hovoří jasně. Vatikán musí přijmout reformy, jejichž klíčovou součástí bude především budoucnost správy Institutu pro náboženskou činnost. Ten je mezi laiky znám jako Vatikánská banka. Právě tento ústav opakovaně kazí dobrý dojem spořádaného církevního státu.
Moloch podivných transakcí
Vatikánská banka má na starosti finance jak svého domovského státu, tak všech světových katolických organizací, a to už od roku 1942. Na její chod dohlíží generální ředitel, který je odpovědný výboru kardinálů. Toho zatím posledního vyšetřuje policie z účasti na praní špinavých peněz.
První pochybnosti o transparentnosti toho, co se odehrává uvnitř banky, vzbudil velký skandál už v 80. letech. Tehdy vatikánský peněžní ústav vlastnil většinový podíl v milánské bance Ambrosiano, jejíž příběh skončil na filmovém plátně. Série podvodů vyvrcholila jedním z největších vyšetřování nekalých praktik v historii Itálie, nechyběla pomocná ruka tamní mafie a důvěra v transparentnost „boží banky se propadla hluboko pod bod mrazu.
Více než třicet let starý skandál teď oživilo vyšetřování a odvolání posledního šéfa vatikánské banky Ettora Gotti Tedeschiho. Na toho si před dvěma lety posvítila policie. Vatikán byl překvapen a uvedl, že se musí jednat o nedorozumění. Během vyšetřování bylo zmrazeno 23 milionů eur, které se Vatikánská banka pokusila převést z jiného peněžního ústavu.
Vatikánské vedení rychle poznalo, že jde do tuhého. Papež Benedikt XVI. nechal vypracovat nový zákon, který stanovil postupy pro potírání finanční kriminality a jehož cílem bylo zařadit Vatikán do mezinárodního standardu.
Prominentní účty
Tedeschi byl následně odvolán z důvodů zanedbávání povinností. Italská média spekulovala, že šlo o mocenský boj mezi šéfem banky a jedním z kardinálů. Tedeschi podle některých novinářů disponoval informacemi o tajných účtech, které u banky měli vlivní politici, a to se údajně nelíbilo vatikánskému vedení.
Papežský stát není členem Rady Evropy, nicméně i jako pozorovatel musí brát kontroly Rady Evropy vážně právě s přihlédnutím k událostem nedávno minulým. „Zpráva komise není koncem, ale mezníkem v našem pokračujícím úsilí. Svatý stolec a Městský stát Vatikán se touží stát spolehlivým partnerem pro ostatní národy, reagoval na Ettore Balestrero, který plní ve Vatikánu funkci obdobnou ministra zahraničí.
Zástupce papežského státu moc dobře ví, proč volí taková slova. Cílem Svatého stolce je totiž dostat svůj finanční ústav na „bílý seznam zemí, které plní mezinárodní normy v transparentnosti financí. Pro katolickou církev, která v dnešní době potřebuje reklamu jako sůl, proto PR posledních dnů není úplně příjemné.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop