Mariana Pítrová, Euroskop, 7.9. 2012
Polský instalatér jako symbol otevřeného pracovního trhu už patří minulosti. Ačkoliv o Polácích stále platí, že jsou ohledně místa práce až nadmíru flexibilní, krize jim trochu nezáměrně vytvořila konkurenty. Na sever Evropy míří Řekové a Španělé. Z domova je vyhání utahování opasků, které nepatří k nejlepším přátelům pracovní morálky. V posledních týdnech hlásí odliv produktivních Italů také Řím. Kde chtějí dnes (Jiho)evropané budovat kariéru, jaká země sedmadvacítky je pro ně pracovně atraktivní?
Když Italové znovu emigrují – tak zněl jeden z titulků listu Corriere della Sera v uplynulém týdnu. Německá Spolková agentura práce (BA) zveřejnila statistiky zaměstnanosti na svém území. Podle nich se do Německa vydává stále více Italů s vidinou toho, že právě v zemi kancléřky Angely Merkelové najdou uplatnění. Za poslední rok stoupl jejich počet o 6,3 procent, to je skoro stejně vysoké číslo jako u Řeků (6,4 procenta). Přitom rozdíl v nezaměstnanosti obou států je propastný. Řím hlásí necelých 11 procent, zatímco Řecko letos v červnu překročilo hranici 24 procent.
V Německu podle údajů BA pracuje 452 tisíc Jihoevropanů. Český zástupce v Evropském parlamentu Milan Cabrnoch ve zvyšující se migraci Evropanů stižených krizí problém nevidí. „Pokládám za logické, že pracovníci ze zemí s vyšší nezaměstnaností a nižšími platy hledají své uplatnění v zemích, kde najdou práci a dosáhnou vyšší výdělek, uvedl člen výboru pro zaměstnanost s připomínkou, že volný pohyb pracovníků patří mezi jedny ze základních hodnot sedmadvacítky.
Zlatý důl pro učitele
Na přílivu jižanů do Německa vydělávají především jazykové školy. Goethe-Institut se nechal slyšet, že v Itálii, Portugalsku a Španělsku otevírá dodatečné kurzy. A zatímco dříve lekcím na území italské boty vévodily překlady italských básníků do němčiny, teď se rovnou zřizují kurzy s tématikou německého průmyslu pro automechaniky.
„Navštěvují nás mladí lidé, kteří už ale nechtějí číst Schillera v originále, snaží se zlepšit si své šance v boji o lepší zaměstnání, popsal pro Corriere della Sera změnu svých studentů předseda Goethe-Institutu Klaus-Dieter Lehmann.
Ve Španělsku za dva roky stoupla chuť po nové „pracovní řeči o 80 procent a lektoři se jen otáčí. Právě domovina býčích zápasů evropské statistice nezaměstnanosti vévodí, ačkoliv v posledních měsících jí na záda dýchá bankrotující Řecko.
V zemi krále Juana Carlose je bez práce 24,6 obyvatel. Nouze o zaměstnání přitom nejvíce postihuje mladé a absolventy. Více než polovina z nich se s kariérou doma může rozloučit. Španělé tak houfně míří za prací do zahraničí. Proč jich ale nejvíc najdeme právě v Německu?
„Myslím, že důvod je jasný. V Německu, na rozdíl od jiných členských zemí EU, je nezaměstnanost nízká. Pokud jde o Španěly, je v tom jistá tradice, protože už za frankistické diktatury směřovalo do Německa mnoho Španělů, řekl Euroskopu europoslanec Richard Falbr, který je členem výboru pro zaměstnanost a sociální věci.
Falbr je přesvědčen, že rodiče svým dětem poradili, aby se vydali za prací do Německa, protože právě tam měli zkušenost s lepšími pracovními podmínkami než doma.
O čem sní Češi?
Volného pohybu pracovníků v rámci EU samozřejmě využívají i Češi. Podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí se před dvěma lety těšila oblibě především Velká Británie (24 500 zaměstnanců), evropsky oblíbené Německo bylo druhou Čechy nejčastěji vyhledávanou zemí (14 340 Čechů).
Ministerstvo ale upozorňuje, že statistika je často nepřesná, protože státy sledují údaje pracovníků ze zahraničí podle různých hledisek a některé země informace vůbec neposkytují. Navíc záleží na tom, zda se do údajů zahrnují i zatím neúspěšné žádosti o práci, nebo už obsazená místa.
Co se týče touhy Evropanů po zaměstnání v českých luzích, nikoho asi nepřekvapí, že statistice vévodí sousedi Slováci. V minulém roce jich tu našlo práci přes 106 tisíc (nejsou zde zahrnuti podnikatelé). Místo v Česku se podařilo najít také Polákům (téměř 18 tisíc) a na třetí příčce se u nás umístili Bulhaři (7 tisíc zaměstnanců).
Zatímco Česká republika obyvatele bývalé východní Evropy láká, jihoevropany migrující za prací tisíce kilometrů srdce Evropy zatím příliš neoslovilo. Kromě Italů, kterých tady minulý rok pracovalo něco přes 1200, se Španělé a Řekové u nás pohybují jen v rámci pár stovek.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop