Životní prostředí v březnu 2014

05.04.2014
Euroskop

Členské státy jednaly o návrhu klimaticko-energetického balíku do roku 2030, ENVI zpřísnil návrh směrnice o omezení plastových tašek, ENVI odmítl odložení návrhu zahrnout mezinárodní lety do EU ETS

Členské státy jednaly o návrhu klimaticko-energetického balíku do roku 2030

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (KOM(2014)15)

Členské státy požadují flexibilitu v dosahování národních cílů přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Klimaticko-energetická strategie byla projednávána v rámci Rady 3. 3. 2014 a 3. 4. 2014. Evropská rada se jí zabývala na zasedání 21. 3. 2014.

Pozadí

Komise 22. 1. 2014 představila formou sdělení rámec politiky ochrany klimatu a energetiky pro období 2020–2030. Mezi hlavní body návrhu patří cíl redukovat emise skleníkových plynů o 40 % pod úroveň roku 1990 a závazný celoevropský cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 27 %. Návrh Komise vychází ze zelené knihy zveřejněné v březnu 2013 a reaguje na podněty sociálních partnerů vznesené v rámci veřejné konzultace ukončené v červenci 2013. Dle plánů Komise by se EU měla zavázat k jednostrannému snížení emisí CO2 o 40 % před celosvětovou klimatickou konferencí, jež se bude konat v Paříži v roce 2015 (více v příspěvku „Komise zveřejnila návrh klimaticko-energetického balíku a cíle do roku 2030“, Životní prostředí v lednu 2014).

Klíčové a sporné body

Návrhem se zabývali dne 3. 3. 2014 ministři životního prostředí a o den později předlohu projednávali i ministři odpovědní za energetiku. Zástupci zemí Visegrádu požadují, aby byl dán dostatek času na dosažení shody na nové strategii, a požadují záruky po vyspělých zemí, aby nesly část nákladů spojených se snižováním skleníkových plynů. Mezi státy však nepanuje shoda na tom, zda by snížení emisí CO2 mělo být hlavní komponentem nové strategie.

Státy požadují flexibilitu v dosahování národních cílů přechodu k nízkouhlíkové ekonomice.

Předlohou se zabývala i Evropská rada na svém jednání 21. 3. 2014, která potvrdila obavy ministrů z možných negativních dopadů na evropské hospodářství a jeho konkurenceschopnost. Hlavy členských států se shodly na tom, že je třeba vyhodnotit dopady opatření na jednotlivé země a vyvinout mechanismus umožňující sdílení nákladů spojených s modernizací. Mezi státy však panuje shoda na nutnosti prohloubení propojení energetické infrastruktury zvláště pak u periferních členů EU.

Předpokládaný další vývoj

Evropská rada si přeje přijmout strategii ještě v letošním roce nejpozději do října 2014. Cílem je zejména uklidnit energetické firmy a investory a zajistit stabilní podnikatelské prostředí v příštích letech.

Odkazy

ENVI zpřísnil návrh směrnice o omezení plastových tašek

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (KOM(2013)761)

Výbor ENVI 10. 3. 2014 přijal v poměru 44:10:6 zprávu Margrete Auken, která mimo jiné stanovuje cíle, časový plán a finanční a obchodní opatření nezbytná k dosažení omezení používání plastových tašek.

Pozadí

Do stávající platné směrnice o obalech a obalových odpadech (č. 94/62), pod kterou plastové nákupní tašky spadají (nejsou tedy upraveny separátně), chce Komise zapracovat povinnost, aby všechny členské státy omezily spotřebu leh­kých plastových nákupních tašek o tloušťce do 50 mikronů (0,05 mm). Země si budou moci stanovit své vlastní vnitrostátní cíle a zvolit si opatření k jejich dosažení, které pro ně budou nejvhodnější s ohledem na osvědčené postupy uplatňované v daném státě (více v příspěvku „Méně plastových tašek, navrhuje Komise“, Životní prostředí v listopadu 2013). Plastové tašky jsou velkým problémem pro životní prostředí, negativně ovlivňují vodní útvary a ekosystémy. Ty pod 50 mikronů tvoří většinu spotřebovaných tašek, jejich využití je však menší (často jen jednorázové) a tak se stanou odpadem rychleji, než tašky silnější.

Klíčové a sporné body

Poslanci chtějí, aby byly tašky povinně zpoplatněny v potravinářském průmyslu a stejné opatření doporučila i pro ostatní odvětví. Stanovili také, že členské státy mají snížit svou spotřebu tašek o 50 % do roku 2017 a 80 % do roku 2019, a to za využití zdanění, poplatků (které se při snižování spotřeby plastových nákupních tašek ukázaly být obzvláště účinné), omezení uvádění na trh či zákazy.

Členské státy mají zajistit, aby maloobchodníci neposkytovali tyto igelitové tašky zdarma, vyjma těch používaných k zabalení vlhkých, volně prodejných a nebalených druhů potravin (jako jsou ryby, syrové maso či mléčné výrobky), což je nezbytné zejména z hygienického hlediska, jelikož neexistují vhodné alternativy. Plastové nákupní tašky používané k balení suchých, volně prodejných a nebalených potravin (ovoce, zelenina a cukrovinky) by měly být postupně do roku 2019 nahrazeny obaly z recyklovaného papíru nebo biologicky rozložitelných či kompostovatelných materiálů (tj. aby se veškerý materiál za přirozených podmínek rozložil během doby kratší než jeden rok na CO2, biomasu a vodu).

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP bude o zprávě hlasovat v dubnu 2014.

Odkazy

ENVI odmítl odložení návrhu zahrnout mezinárodní lety do EU ETS

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem provést do roku 2020 mezinárodní dohodu o uplatňování jednotného celosvětového tržního opatření na emise z mezinárodní letecké dopravy (KOM(2013)722)

ENVI 19. 3. 2014 těsně nevyjádřil souhlas (poměrem 29:29:0) s neformální dohodou o prodloužení odkladu účinnosti směrnice o za­pojení mezinárodní letecké dopravy do systému EU ETS.

Pozadí

Návrh směrnice z října 2013 zahrnující doplnění letecké dopravy do evropského systému ob­chodování s emisními povolenkami (EU ETS) omezuje účinnost normy na vnitrostátní lety.

Vyňaty mají být i přelety zemí EHP a emise z le­tů mezi letišti ve třetích zemích a letišti v EHP nacházejícími se na evropských závislých územích a lety na letiště a z letišť v EHP a na těchto územích (více v příspěvku „Komise reagovala na celosvětové tržní opatření uplatňované na emise z mezinárodní letecké dopravy”, Životní prostředí v říjnu 2013).

Schválení návrhu směrnice do 30. 4. 2014 je klíčové z hlediska vypršení ročního odkladu účinnosti stávající legislativy. Pokud by nebylo dosaženo přijetí návrhu v prvním čtení Radou a EP v dubnu 2014, do systému EU ETS budou muset být zahrnuty i všechny příchozí a odchozí lety v rámci EU u všech leteckých společností, a to od 1. 5. 2014.

V říjnu 2013 zveřejnila ICAO záměr vytvořit do roku 2020 jediné celosvětové tržní opatření uplat­ňované na emise z mezinárodní letecké dopravy.

ENVI 30. 1. 2014 původně souhlasil s návrhem Komise o odložení účinnosti směrnice (více v příspěvku „ENVI souhlasí s odložením zahrnutí mezinárodních letů do EU ETS”, Životní prostředí v lednu 2014).

Klíčové a sporné body

Meziinstitucionální jednání vedla k uzavření neformální dohody mezi EP, Komisí a Radou 4. 3. 2014. Zpravodaj Peter Liese považoval přijatý kompromis za úspěch, zejména proto, že EP prosadil začlenění mezinárodních letů do systému EU ETS již od roku 2017. Návrh Komise počítal až s rokem 2020. Coreper neformální dohodu přijal na svém zasedání 7. 3. 2014.

Rozhodování EU provází nátlak ze strany třetích zemí, které usilují o odložení účinnosti směrnice. S tím však nesouhlasí zejména frakce zelených a socialisté.

Předpokládaný další vývoj

I přes negativní stanovisko ENVI ke kompromisnímu řešení zpravodaj P. Liese nadále očekává, že návrh bude přijat na dubnovém plenárním zasedání EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality