10.01.2015
Euroskop
První tři programy na rozvoj venkova byly schváleny
První tři programy na rozvoj venkova byly schváleny
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
Komise 12. 12. 2014 schválila první 3 z celkových 118 programů rozvoje venkova, jejichž cílem je do roku posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství a zlepšit péči o přírodní prostředí a klima. Zároveň je cílem upevnit ekonomickou a sociální strukturu venkova.
Pozadí
Rozvoj venkova tvoří tzv. druhý pilíř SZP, jehož prostřednictvím mohou členské státy čerpat prostředky na národní či regionální víceleté spolufinancované programy. Celkově by se mělo v rámci EU realizovat 118 programů. Nařízení EP a Rady č. 1698/2005 stanovilo 6 ekonomických, environmentálních a sociálních priorit a v jednotlivých programech jsou jasně stanoveny cíle, kterých je třeba dosáhnout. Počet programů závisí na jednotlivých členských státech. Německo by mělo mít celkově 15 programů a naproti tomu Polsko pouze jeden. Státy východní části EU by měly mít většinou pouze jeden program a Francie (30), Španělsko (19) a Itálie (23) by měly mít největší počet programů.
Klíčové a sporné body
V prosinci 2014 byly schváleny programy Rakouska, Dánska a Polska. Celkově by mělo být schváleno 118 víceletých projektů, které by se měly realizovat jak na národní, tak na regionální úrovni. Z prostředků EU prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova by během let 2014–2020 mělo plynout celkem 95,6 miliardy eur. Další finanční prostředky by měly pocházet z národních, regionálních i soukromých zdrojů. Státy by měly programy podporovat tak, aby mohl být maximálně využit potenciál jednotlivých členských států.
Dánský program se soustředí zejména na podporu inovací v zemědělství. Snahou programu je vytvořit asi 1000 zelených pracovních míst (tzv. green jobs). Dle programu by měla být zdvojnásobena plocha, na níž se pěstují ekologické plodiny. Dánové by taktéž měli investovat více prostředků do zemědělských postupů a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Rakousko se ve svém programu soustředí na klimatické a environmentální problémy a tuto oblast si vytyčilo jako prioritní. Dle programu by mělo být více než 80 % zemědělské půdy obhospodářováváno tak, aby byla chráněna krajina, životní prostředí a biodiverzita. Rakousko se v rámci svého programu zaměří také na zemědělce a obyvatele venkova. Více než 600 tis. zemědělců by mělo být nabídnuto další vzdělání a přibližně polovina obyvatel venkova by díky prostředkům z programu měla získat lepší služby. Jedná se např. o vysokorychlostní širokopásmové připojení.
Polsko by mělo v rámci programu investičně podpořit asi 200 tis. farem. Cílem programu je vytvořit asi 22 tis. nových pracovních míst. Využití nových technologií by mělo být hnacím motorem pro ekonomický růst a mělo by taktéž pomoci zaměstnanosti, které je problémem právě ve venkovských oblastech. Z jedné třetiny by podpora měla plynout na ochranu životního prostředí a klimatu. Šetrný způsob zemědělství by měl probíhat asi na 20 % zemědělské plochy Polska.
Předpokládaný další vývoj
Na přelomu roku 2014 a 2015 by měly být schváleny programy Finska (kontinentální území); Portugalska (kontinentální území); Německa (celkem čtyři programy – národní rámcový program, německá venkovská síť a dále regionální programy pro Sasko a pro Sasko-Anhaltsko).
Odkazy