Spotřebitelé v říjnu 2015

08.11.2015
Euroskop

Spotřebitelé mají právo na více informací i u nezemědělských výrobků, EP schvaluje nové podmínky pro bezpečnější platby na internetu, EP podpořil více práv pro cestovatele využívající internet

  • Ochrana zeměpisného značení se může uplatňovat i u nezemědělských výrobků napříč EU, rozhodl EP

  • Platby na internetu by měly být bezpečné i v nových systémech bez kreditních a debetních karet

  • EP vyjádřil podporu větší ochraně spotřebitelů využívajících online cestovní balíčky kombinující více služeb

Spotřebitelé mají právo na více informací i u nezemědělských výrobků

Zelená kniha – Co nejlepší využití tradičního evropského know-how: možné rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty (KOM(2014)469)

Usnesení Parlamentu – Možné rozšíření zeměpisného ochrany označení Evropské unie na nezemědělské výrobky (2015/2053(INI))

  • EP 6. 10. 2015 schválil (poměrem 608:43:43) usnesení vydané z vlastního podnětu o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty.

Pozadí

Unie dlouhodobě usiluje o to, aby spotřebitelé měli možnost rozeznat původní produkty, které pocházejí z jejich regionu a které by měly mít vysokou míru kvality. V současné době lze využít ochranné označení zeměpisného původu pouze u zemědělských produktů, jako jsou např. sýry, víno, maso, ovoce a zelenina.

Mezi nezemědělské výrobky, které jsou často součástí kulturního a společenského dědictví, lze zařadit třeba keramiku, mramor, nožířské výrobky, obuv, tapiserie nebo i hudební nástroje (např. český křišťál, skotský tartan a další). Právě pro tyto výrobky, které mohou být specifické pro určitý region, neexistuje v EU zatím jednotná ochrana prostřednictvím zeměpisných označení, která by fungovala nad rámec vnitrostátních právních předpisů. Kvůli tomu, že neexistuje celounijní ochrana těchto výrobků, nelze plně využívat jejich hospodářský potenciál.

Komise se problematikou ochrany nezemědělských výrobků zabývá již od roku 2011, kdy ve sdělení „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ navrhla zevrubnou analýzu současného právního rámce, která by se také věnovala dopadům na jednotný trh.

V průběhu roku 2012 proběhla studie o ochraně zeměpisného označení nezemědělských výrobků na vnitřním trhu, která konstatovala, že současná ochrana těchto produktů je nedostatečná a mělo by dojít k jejímu prohloubení.

V červenci 2014 Komise zahájila veřejnou konzultaci k zelené knize týkající se rozšíření ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty. Zelená kniha, kterou Komise představila, je složena ze 2 základních částí. První část – Co nejlepší využití zeměpisných označení: potenciální přínosy plynoucí z rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty – shrnuje současné způsoby ochrany na vnitrostátní úrovni a zabývá se možnými přínosy, které by mohlo přinést celounijní posílení ochrany nezemědělských produktů. Tato část se speciálně zaměřuje také na výhody, které by mohli posílením ochrany získat spotřebitelé.

Druhá část knihy – Uvolnění potenciálu nezemědělských produktů zajištěním ochrany zeměpisných označení na úrovni EU – se zabývá konkrétními otázkami odborného rázu a usiluje o sběr názorů zúčastněných stran. Jedná se o problematiku označování výrobků, vazbu na území, posouzení kvality a jakosti a o formu zápisu nezemědělských produktů.

Klíčové a sporné body

EP schválil usnesení z vlastního podnětu, ve kterém vyjádřil své postoje k ochraně nezemědělských produktů.

Nově by měl být zaveden systém, který by spotřebitelům poskytl informace o místě a způsobu výroby u vybraných nezemědělských produktů. Navrhovaná ochrana by mohla účinně přispívat k boji proti padělkům, podvodnému používání názvů zeměpisných označení a dalším nekalým praktikám, které jsou z hlediska konečného spotřebitele zavádějící a poškozují především mikropodniky a malé a střední podniky, jež vyrábějí velkou většinu produktů, které by mohly tuto ochranu využívat, a které v současné době nemají právní nebo finanční prostředky na obranu svých zájmů, což má rovněž nepříznivý dopad na vývoz jejich produkce.

Dle návrhu by měl být zaveden jeden evropský registrační systém. Výrobci, jejich sdružení a obchodní komory by měli mít možnost požádat o registraci zeměpisného označení s pokud možno co nejnižším byrokratickým a administrativním zatížením.

Zeměpisné označení nezemědělských produktů by mohlo ochránit místní know-how a pomoci zejména malým a středním podnikům prosadit se na celoevropském trhu.

EP se domnívá, že rozšíření ochrany zeměpisných označení Unie na nezemědělské produkty by umožnilo stimulovat evropský vývoz a získat podíl na světovém trhu, což by přineslo i mezinárodní uznání těchto produktů.

Členským státům, v nichž již ochrana již existuje, by měla být poskytnuta přiměřeně dlouhá lhůta pro zaručení souladu, přičemž je zároveň třeba povolit zavedení přechodných opatření umožňujících existenci obou systémů, než dojde k zavedení mechanismu EU. Česká republika patří k zemím, kde jsou chráněna zeměpisná označení a označení původu i pro nezemědělské výrobky.

Odkazy

EP schvaluje nové podmínky pro bezpečnější platby na internetu

Návrh směrnice o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES (KOM(2013)574)

  • Poslanci 8. 10. 2015 schválili nový návrh směrnice (poměrem 578:29:52), který reviduje pravidla o platebních službách a sníží náklady na placení účtu tím, že nové firmy na trhu budou moci používat mobilní a online nástroje k provádění plateb jménem zákazníka.

Pozadí

Směrnice o platebních službách byla přijata v roce 2007. Tento předpis měl vytvořit bezpečnější a inovativní platební služby v celé EU. Cílem bylo, aby se přeshraniční platby staly stejně jednoduché, efektivní a bezpečné jako „národní“ platby uvnitř členského státu. Komise navrhla zmodernizovat směrnici s ohledem na nové typy platebních služeb v roce 2013. Na znění směrnice se poslanci neformálně dohodli s ministry členských států v květnu 2015.

Trh platebních služeb v EU je roztříštěný a nákladný – stojí 130 mld. € ročně (více než 1 % HDP EU), zatímco celých 34 % občanů EU provádí téměř výlučně nákupy online a dalších 40 % vlastní smartphone. Nový regulační rámec má snížit náklady, usnadnit přístup nových hráčů na trh, jakož i zavedení inovativních mobilních a internetových platebních metod.

  • Nová pravidla mají rovněž za cíl zabezpečení elektronických plateb stanovením norem o ochraně dat a odpovědnosti pro všechny poskytovatele elektronických platebních služeb. Mají zvýšit konkurenci tím, že umožní vstoupit na trh novým telefonním operátorům, výrobcům telefonů či firmám specializujícím se na platby. Spotřebitelům umožní bezpečně platit na internetu bez použití platební karty. Měla by také pomoci stimulovat hospodářskou soutěž na trhu elektronických plateb tím, že poskytne nezbytnou právní jistotu pro firmy ke vstupu nebo pokračování na trhu.

Klíčové a sporné body

  • Plátce využívající elektronický účet bude moci užívat platebního softwaru, zařízení a platebních aplikací poskytovaných oprávněnou třetí stranou, a oprávnit tohoto poskytovatele, aby prováděl platby jeho jménem.

Během posledních let se objevili noví hráči v oblasti internetových plateb, které nabízejí spotřebitelům možnost zaplatit okamžitě internetové rezervace nebo on-line nákupy bez nutnosti mít kreditní kartu. Tato služba vytváří platební spojení mezi plátcem a on-line obchodníkem prostřednictvím on-line bankovnictví plátce. Tyto služby jsou nazývány „iniciační platební služby“ a jsou již nabízeny v několika členských státech. Až do teď tito poskytovatelé nebyli regulováni na úrovni EU, v nové směrnici však již mají být zahrnuti. Plátci, kteří například nemají kreditní nebo debetní kartu budou moci dovolit firmám na trhu (jako německému Sofortu, skandinávskému Trustly nebo nizozemskému IDEAL), aby využívaly jejich bankovních údajů při placení z účtu. Poplatky placené těmto poskytovatelům platebních služeb nesmí překročit výši jejich přímých nákladů. Dodatečné poplatky za využití platebních prostředků jako kreditních či debetních karet, pro které jsou mezibankovní poplatky za zpracování již regulovány, budou zakázány.

  • Banka spravující účet plátce k němu bude moci zamezit přístup třetímu poskytovateli služeb pouze na základě objektivně oprávněných a doložených bezpečnostních důvodů nahlášených dozorčím orgánům. Toto ochranné opatření bankám by mělo zabránit možnosti jakýmkoli způsobem „blokovat“ trh pro nové platební služby.

Dodavatelé platebních služeb jakožto třetí strana budou povinni zajistit bezpečné ověření uživatele a omezit rizika podvodu. Zajistí, aby převádění údajů o platbách uživatele probíhalo skrz bezpečné cesty a bylo sdíleno pouze se souhlasem uživatele. V případě neautorizovaných plateb z účtu a ztráty, odcizení či zneužití platebního prostředku by držitel účtu neměl přijít o více než 50 €. Poskytovatel služeb, jemuž se nepodaří zabránit podvodu po oznámení ztráty nebo nevyžaduje dostatečné ověření klienta, bude moci být odpovědným za klientovu ztrátu a povinen poskytnout mu odškodné za finanční újmu.

Návrh vytváří právní základ k bezpodmínečnému právu náhrady, které již existuje pro SEPA inkasa (inkasa v €). Poplatníci budou moci požádat o vrácení v případě sporné platební transakce. Spotřebitelé budou také lépe chráněni v případě inkasa, kde částka transakce není předem známá. Tato situace může nastat v případě pronájmu auta, hotelové rezervace, nebo na čerpacích stanicích. Příjemce bude moci zablokovat peněžní prostředky na účtu plátce pouze v případě, že plátce schválil přesnou částku, která může být blokována. Banka plátce po obdržení informace o přesné částce a nejpozději po obdržení platebního příkazu okamžitě propustí blokované prostředky. Dále nová směrnice zvýší práva spotřebitelů při odesílání převodů a poukazování peněz mimo EU nebo při platbě v měnách, které nejsou z členských zemí EU.

V neposlední řadě nová směrnice členským ukládá státům povinnost určit příslušné orgány, které budou řešit stížnosti uživatelů platebních služeb.

Předpokládaný další vývoj

Směrnici nyní musí oficiálně schválit Rada EU, aby mohla bez dalších prodlev vstoupit v platnost.

Odkazy

EP podpořil více práv pro cestovatele využívající internet

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o souborných cestovních službách a cestách s asistovanou přípravou, kterou se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2011/83/EU a kterou se zrušuje směrnice Rady 90/314/EHS (KOM(2013)512)

  • EP 27. 10. 2015 schválil nová pravidla pro souborné cestovní služby v digitální éře. Poslanci pro cestující zajistili více možností odstoupit od smlouvy a v předstihu získat jasné informace o tom, kdo nese odpovědnost v případě komplikací.

Pozadí

Komise záměr revidovat směrnici č. 90/314 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy uveřejnila již v lednu 2013. Eventualitou tehdy bylo i úplné zrušení normy, protože zvyky spotřebitelů se za 23 let od jejího přijetí – zejm. díky internetu – výrazně změnily, především pak v tom směru, že spotřebitelé si své cestovní „balíčky“ (letenka, ubytování, fakultativní zájezdy ap.) zpravidla sestavují sami, individuálně. Nakonec se však Komise rozhodla stávající normu výrazně revidovat – v sektoru cestovního ruchu v EU údajně působí 1,8 mil. subjektů zaměstnávajících 9,7 mil. osob.

Nový návrh směrnice aktualizuje stávající pravidla EU o souborných cestovních službách s cílem přizpůsobit se vývoji trhu v digitální éře. Rozšiřuje ochranu jak tradičních zájezdů, tak různých kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, prodávaných zejména online (více v příspěvku „Více práv pro cestovatele využívající internet“, Spotřebitelé v květnu 2015).

  • Návrh se bude týkat třech druhů cestovních balíčků: (1) předpřipravené balíčky od cestovních kanceláří, zahrnující alespoň dva prvky – dopravu, ubytování či jiné služby; (2) přizpůsobené balíčky, kde má zákazník na výběr z daných komponent od jedné firmy online či offline; (3) propojené cestovní služby, kde je zákazník poté, co si rezervoval cestovní službu na jedné webové stránce, vyzván, aby si rezervoval jinou službu prostřednictvím cíleného odkazu. EP zajistil, že tyto smlouvy uzavřené „zakliknutím“, kde si obchodníci předávají jméno, platební údaje a e-mailovou adresu cestujícího a jiná smlouva je uzavřena do 24 hodin po rezervaci první cestovní služby, budou považovány za soubornou smlouvu.

Klíčové a sporné body

Od nové směrnice si instituce slibují menší administrativní zátěž, usnadnění přeshraničních transakcí a větší právní jistotu pro organizátory zájezdů, což by údajně mělo generovat širší výběr cestovních služeb a vést k nižším cenám.

  • Před uzavřením smlouvy o „cestovním balíčku“ bude mít cestovatel nárok na jasné a stručné informace o hlavních právech a povinnostech. Parlament přidal povinnost pro pořadatele poskytnout cestujícím odhadovaný čas odletu a příletu a upozornit na jakékoli možné dodatečné náklady. Spotřebitelé budou mít také právo na odstoupení od smlouvy v případě dodatečného zvýšení cen o více než 8 % (v původním návrhu Komise navrhovala 10 %). Návrh směrnice zahrnuje ochranné opatření pro případy, kdy není možný návrat z cesty z důvodu nevyhnutelných a mimořádných okolností. Pro takové případy organizátor nese náklady na návazné ubytování nepřesahující tři noci.

Zákazník bude také moci stornovat zájezd bez poplatků v případě přírodní katastrofy, války či jiných závažných situací v místě plánované dovolené. Budou jasně označeny povinné strany, tj. kdo má řešit problém, který může nastat. Obchodníci budou výslovně odpovědni za chyby v rezervacích a pořadatelé zájezdů budou nápomocni cestujícím v obtížích, například s informacemi o zdravotních službách a konzulární pomocí. Zahrnuty jsou rovněž záruky vrácení peněz a repatriace v případě krachu organizátora zájezdu. Rovněž budou regulovány rezervace uskutečněné online a nové rezervační modely, které nejsou zahrnuty ve staré (aktuální) směrnici.

  • Na žádost EP jsou ve směrnici zahrnuty „prokliky“ do definice „balíčků“. Proklik znamená, že spotřebitel koupí jednu část, například let, na jedné webové stránce a potom klikne na odkaz, který vede na webové stránky přidružené společnosti, která nabízí například ubytování nebo pronájem auta. Podle nových pravidel by tyto dodatečně nákupy přes odkazy měly být za určitých podmínek považovány za součást původního balíčku.

Zástupci EP se domnívají, že cestovní ruch bude těžit z rovných podmínek, jelikož budou stanovena stejná pravidla pro celý vnitřní trh, shodná pro nabídky online i v kamenných obchodech. Pravidla se nebudou vztahovat na služební cesty.

Předpokládaný další vývoj

Hlasování EP ukončilo legislativní postup EU. Členské státy nyní mají 2 roky na transpozici nových pravidel do svých vnitrostátních předpisů a dalších 6 měsíců pro nabytí jejich účinnosti.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality