Výchova, vzdělání a mládež v květnu 2017

09.06.2017
Euroskop

Komise usiluje o vysoce kvalitní, inkluzívní a moderní vzdělávání, Komise navrhla rozpočet pro Evropský fond solidarity

Komise usiluje o vysoce kvalitní, inkluzívní a moderní vzdělávání

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života (KOM(2017)248)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů – o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (KOM(2017)247)

Návrh doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (KOM(2017)249)

• Komise 30. 5. 2017 předložila balík, který by měl podpořit moderní a inkluzivní vzdělání a zajistit rozvoj škol.

Pozadí

Aktuální výsledky PISA ukazují na nedostatky v rozvoji schopností na úrovni školního vzdělávání. Školy by měly usilovat o sociální spravedlnost a lépe reagovat na rychlé tempo technologických a digitálních změn.

V prosinci 2016 byla představena iniciativa Investice do evropské mládeže, jež by měla zajistit zlepšování a modernizaci vzdělávání. Členské státy by dle evropského pilíře sociálních práv měly poskytnout kvalitní vzdělání pro všechny mladé lidi. Pilíř sociálních práv stanovuje, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a také celoživotní učení.

Plány Komise jsou rovněž v souladu s cíli uvedenými v Římském prohlášení z března 2017, v němž si vedoucí představitelé EU dali za cíl „Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“.

Iniciativa Komise navazuje také na 2 předešlé diskuzní dokumenty z dubna 2017 diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy a z května 2017diskusní dokument o využití potenciálu globalizace. Oba akcentují potřebu vzdělání a odborné přípravy pro konkurenceschopnost a budoucnost evropských ekonomik a společnosti.

Klíčové a sporné body

Obecným cílem návrhů je napomáhat prostřednictvím řady konkrétních opatření členským státům při zajišťování kvalitního a inkluzívního vzdělávání. Vzdělání je důležitým předpokladem zaměstnanosti. Rozhodnutí v oblasti vzdělávání jsou ovšem přijímána na celostátní a regionální úrovni.

• Školy by dle Komise měly sjednat nápravu ve 3 klíčových oblastech – zvýšení kvality a inkluzivity škol; podporování vynikajících učitelů a vedoucích pracovníků škol a zlepšení řízení a správy systémů školního vzdělávání.

Komise navrhuje doplnit opatření přijatá členskými státy v těchto 3 oblastech podporou vzájemného učení, shromažďováním faktů o tom, co v oblasti vzdělávání funguje. Příklady takové podpory zahrnují rozvíjení kompetencí a mezikulturního učení prostřednictvím partnerství škol, mobility a podpory účasti v projektu e-Twinning v rámci programu Erasmus+, posílení vzájemného učení v oblasti rozvoje učitelů a vedoucích pracovníků škol a zřízení nového podpůrného mechanismu s cílem pomoci členským státům při přípravě a provádění reforem v oblasti vzdělávání.

Obnovená strategie pro vysokoškolské vzdělávání vychází z plánu modernizace z roku 2011.

Komise představila plány pro 4 klíčové oblasti:

• zajištění toho, aby absolventi vysokoškolského vzdělávání byli vybaveni dovednostmi, které budou potřebné pro ně samé i pro moderní ekonomiku,
• vytvoření inkluzivních systémů vysokoškolského vzdělávání,
• zajištění toho, aby vysokoškolské instituce přispívaly k inovacím ve všech oblastech hospodářství,
• podpora institucí vysokoškolského vzdělávání a vlád v co nejlepším využívání dostupných lidských a finančních zdrojů.

Vysoké školy by měly dle Komise přizpůsobit osnovy stávajícím a očekávaným potřebám ekonomiky a společnosti. Komise tomu chce pomoci také prostřednictví nového návrhu doporučení Rady o sledování absolventů, které se kromě absolventů vysokých škol týká rovněž absolventů programů odborného vzdělávání a přípravy. Doporučení podporuje orgány členských států a vybízí je, aby zlepšily kvalitu a dostupnost informací o tom, jak studenti po ukončení studia pokračují ve své kariéře či dalším vzdělávání.

Pozice ČR

ČR se domnívá, že zdokonalování vzdělávacího systému na národní úrovni, spolupráce a výměna zkušeností mezi členskými státy za přispění EU, výrazně napomáhají rozvoji a modernizaci vzdělávacích systémů členských států.

Odkazy

• PISA
• Modernising education in the EU
• Evropský pilíř sociálních práv
• Římském prohlášení
• Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy
• Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace
• Iniciativa pro mládež: Komise předkládá strategii vysoce kvalitního inkluzívního vzdělávání zaměřeného na budoucnost

Komise navrhla rozpočet pro Evropský fond solidarity

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council – laying down the legal framework of the European Solidarity Corps and amending Regulations (EU) No 1288/2013, (EU) No 1293/2013, (EU) No 1303/2013, (EU) No 1305/2013, (EU) No 1306/2013 and Decision No 1313/2013/EU (COM(2017)262)

• Komise 30. 5. 2017 navrhla rozpočet na příští 3 roky pro Evropský sbor solidarity a zároveň s tím předložila legislativní návrh týkající se fungování sboru.

Pozadí

Evropský fond solidarity zahájil činnost v prosinci 2016 (více v příspěvku „Komise chce podpořit investice do evropské mládeže“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2016). V rámci sboru solidarity by měli mít účastnici možnost zapojit se do projektu buď v rámci dobrovolnické činnosti nebo stáže, profesní přípravy či zaměstnání po dobu 2–12 měsíců. Aktivity by měly být různorodé např. v oblasti vzdělávání, zdraví, sociální integrace, pomoci při poskytování potravin, budování přístřeší, podpory a integrace přistěhovalců a uprchlíků, ochrany životního prostředí nebo prevence přírodních katastrof. Každá zúčastněná organizace by měla mít povinnost připojit se k Chartě evropského sboru solidarity, která stanoví práva a povinnosti ve všech fázích sbírání zkušeností. Mladí lidé ve věku 17–30 let se mohou zaregistrovat na internetové stránce Evropského sboru solidarity. Komise si za cíl stanovila, aby se do konce roku 2020 k Evropskému sboru solidarity přihlásilo 100 tis. mladých lidí.

V březnu 2017 Komise informovala o tom, že byla zpřístupněna databáze Evropského fondu solidarity, která by měla nabízet místa v oblasti solidarity, k hledání potenciálních zaměstnanců, stážistů nebo dobrovolníků (více v příspěvku „Evropský sbor solidarity by měl pomoci i k hledání práce a stáže“, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2017). Předložení konkrétního návrhu Komise přislíbila při zahájení činnosti Evropského sboru solidarity.

Komise návrh představila v době oslav 30. výročí programu Erasmus, který nabízí a podporuje širokou škálu vzdělávacích příležitostí v oblasti vysokého školství, odborného vzdělávání a přípravy, školního vzdělávání, vzdělávání dospělých, mládeže a sportu.

• Dosud se do fondu solidarity přihlásilo více než 30 tis. mladých lidí a první účastníci postupně zahajují svou činnost.

Klíčové a sporné body

Představený návrh má dát Evropskému sboru solidarity jednotný právní základ, stanovit vlastní mechanismus financování a rozšířit nabídku činností. Komise navrhuje poskytnout Evropskému sboru solidarity 341,5 mil. € na období let 2018–2020 s cílem, aby se zapojilo do konce roku 2020 100 tis. mladých lidí z Evropy.

Konkrétně návrh stanovuje, jaké druhy činností má Evropský sbor solidarity zahrnovat:

• Takzvaná solidární umístění by měla poskytnout mladým lidem podporu při vykonávání dobrovolnické činnosti po dobu až 12 měsíců, stáže obvykle po dobu 2–6 měsíců a umístění do zaměstnání v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy po období 2–12 měsíců.
• Skupiny 10–40 mladých dobrovolníků z různých zemí by měly moci spojit do dobrovolnických týmů, a to na období 2 týdnů až 2 měsíců.
• Malé skupiny s alespoň 5 účastníky by měly moci na místní úrovni vytvořit a realizovat solidární projekty, které vzejdou z jejich vlastní iniciativy, a to po dobu 2–12 měsíců.
• Činnosti sloužící k vytváření sítí by měly pomoci přilákat do sboru nové účastníky a umožnit výměnu osvědčených postupů, poskytnout podporu po pracovním umístění a vytvářet sítě bývalých účastníků.

Konkrétní projekty by měly mít na starosti Komise, národní agentury pro program Erasmus+ v jednotlivých členských státech a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA).

Pozice ČR

Vláda ČR vítá návrh Komise na ustavení Evropského sboru solidarity a souhlasí s Komisí, že je nutné mladým věnovat zvýšenou pozornost. ČR by měla nadále požadovat, aby Komise dodržela příslib, že Evropský sbor solidarity bude založen na nových finančních prostředcích a nebude sníženo již schválené navýšení programu Erasmus+.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení musí pojednat EP a Rada. Ve společném prohlášení se orgány EU zavázaly k tomu, že návrh přijmou do konce roku 2017.

Odkazy

• Over €340 million proposed for the European Solidarity Corps
• Komise poskytne přes 340 milionů eur na zprostředkování 100 000 pracovních příležitostí do konce roku 2020 (Evropský sbor solidarity)
• Evropský sbor solidarity zajišťuje mladým lidem vhodná místa v organizacích činných v oblasti solidarity
• Unie, která přináší rychlejší a lepší výsledky: tři evropské orgány podepsaly společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017
• 30. výročí programu Erasmus
• Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)