Marie Bydžovská, Euroskop, 23. 6. 2017
Pro premiéry zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) začal druhý jednací den summitu EU už ranním setkáním s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Pro toho je nynější summit (22. a 23. června) první podobnou schůzkou. Český premiér Bohuslav Sobotka novinářům po schůzce řekl, že Francie má zájem o intenzivnější dialog s Visegrádem. Lídři V4 se s Macronem předběžně dohodli na uspořádání společné vrcholné schůzky počátkem podzimu.
“Byla to velmi otevřená debata. Dotkli jsme se všech témat, která jsou teď aktuální v rámci EU. Ať už jsou to témata sporná nebo témata, kde máme společný pohled na věc,” uvedl Sobotka. Macron podle něj potvrdil, že je připraven k intenzivnější diskusi se zeměmi střední Evropy.
Hlavní téma schůzky byly nízké mzdy
Klíčové téma schůzky byly podle Sobotky velké rozdíly v životní úrovni mezi Východem a Západem EU. “Diskutovali jsme o značných rozdílech ve mzdách. Cílem evropské politiky by mělo být, abychom využili všech možností, které nám dává evropská spolupráce a společný trh ke zrychlení sbližování životní úrovně,” řekl novinářům. Francouzského prezidenta vyzval, aby se pokusil přesvědčit francouzské firmy k rychlejšímu zvyšování platů v ČR.
Konkrétní debata se věnovala směrnici o vysílání pracovníků. “Dohodli jsme se, že se sejdou experti zemí V4 a Francie, aby se pokusili dostat z patové situace, kam se debata o této směrnici dostala,” řekl Sobotka. Sobotka věří, že i dnešní setkání umožní debatu o směrnici o vysílání pracovníků posunout. Experti zemí V4 se sejdou také se svými partnery ze zemí Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska.
Středoevropští premiéři se setkali s novým francouzským prezidentem. Zdroj: čtk
Co reguluje směrnice o vysílání pracovníků |
|
Vysílání pracovníků je pouze jedna z variant pracovní mobility v rámci EU. Jedná se o pracovníky, kteří po omezenou dobu vykonávají práci na území jiného členského státu EU než státu, ve kterém obvykle pracují. Tento instrument zaručovaly již Římské smlouvy. V roce 1996 byla přijata směrnice (96/71/ES), jež stanovuje pravidla pro tuto oblast. Mimo jiné stanovuje, že na vyslaného pracovníka se vztahuje minimální mzda, maximální doba práce, minimální doba odpočinku či zdravotní, bezpečnostní a hygienické normy členského státu, na jehož území je práce vykonávána. Vysílání pracovníků do zahraničí se využívá zejména v sektoru stavebnictví, ale i v zemědělství a dopravě. Nejvíce dočasných pracovníků ze zahraničí mají každoročně v Německu, Francii a Belgii. |
Francie se s poukazem na “boj proti sociálnímu dumpingu” snaží bránit levnější pracovní síle z východu EU. Na unijní úrovni se spor projevuje právě například ve vleklé debatě okolo směrnice o vysílání pracovníků a v požadavcích, aby například řidiči z východních zemí unie pobírali francouzskou minimální mzdu.
Premiéři V4 se s Macronem také předběžně dohodli, že na podzim by se mohl uskutečnit společný summit. “Shodli jsme se též, že musíme zahájit intenzivnější vzájemný dialog,” dodal k tomu Sobotka.
Více na Euroskopu: |
|
Jak se ČR staví k revizi směrnice o vysílání pracovníků Macron vyzval EU, aby bojovala proti sociálnímu dumpingu Komise odmítla výhrady parlamentů ke směrnici o vysílání pracovníků |
Sobotka ale také upozornil, že dnešní první schůzka nemohla přinést sblížení postojů například v pohledu na řešení migrační problematiky. Se středoevropskými zeměmi si už Macron dokázal přes média vyměnit řadu ostrých slov, když jejich přístup například k migrační krizi označil za cynický. Především polští a maďarští představitelé reagovali velmi ostře.
“Vyjadřování se takovým způsobem neslouží k budování vzájemné důvěry. To zaznělo jasně a jednoznačně. Počítáme s tím, že prezident Macron si uvědomí nevhodnost některých formulací, které zazněly,” řekl novinářům po dnešní schůzce visegrádských premiérů s francouzským prezidentem polský státní tajemník pro EU Konrad Szymanski.
Další témata summitu EU
Summit jako takový dnes má na programu diskusi o hospodářské problematice a poté o otázce migrace. Neuspokojivá zůstává dál především situace v centrálním Středomoří, kde nyní EU sází na spolupráci s libyjskou vládou a Česko například počítá s posílením své podpory tamní pobřežní stráže.
Součástí diskuse má být i trvající konflikt mezi členskými zeměmi EU nad reformou systému, kterým se v EU řídí rozhodování o azylech. Středoevropské země odmítají souhlasit s trvalým přerozdělovacím mechanismem, který do reformy Evropská komise navrhla pro případ krizového zatížení některého členského státu. Německo už přišlo s nápadem tuto věc oddělit od ostatních částí reformy, nad kterými naopak shoda panuje.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
