Tereza Chlebounová, Euroskop, 22. 09. 2017
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl ve středu 13. září projev o stavu Unie, v němž se zabýval mimo jiné vývojem eurozóny. V debatě o její budoucnosti bude hrát zásadní roli postoj Německa a Francie, jejichž představy se ale v mnohém liší. Měla by mít eurozóna svůj rozpočet, ministra financí nebo společné dluhopisy? V čem se shodují a rozcházejí názory dvou největších členů eurozóny?
Jean-Claude Juncker navrhnul v projevu o stavu Unie zřízení funkce ministra financí eurozóny, kterou by zastával jeden z členů Komise, nebo nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům EU s přijetím eura. Zároveň odmítl představu, že by státy platící eurem měly samostatný rozpočet.
Otevřel tak opět otázku reforem eurozóny, kterou se členské státy zabývají od doby finanční krize. Diskuzi letos oživil zejména Emmanuel Macron, který se stal v květnu novým francouzským prezidentem a který prosazuje posílení a užší integraci eurozóny.
Ve čtvrtek 7. září pronesl Macron projev poblíž řeckých Atén, ve kterém podle serveru Euractiv.com vyzval členy eurozóny, aby co nejrychleji vykročili směrem k vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí. Navrhl také, aby místo nevolené euroskupiny sdružující ministry financí členských zemí řídil eurozónu parlament složený ze zvolených zástupců, čímž by se posílila její demokratická legitimita.
V čem se Macron a Merkelová (ne)shodují?
|
Macron |
Merkelová |
|
|
Ministr financí eurozóny |
Ano, bude spravovat rozpočet eurozóny |
Ano, bude pouze koordinovat politiku |
|
Rozpočet eurozóny |
Ano, velký rozpočet |
Pouze malý rozpočet |
|
Eurobondy |
Možná |
Ne |
|
Evropský měnový fond |
Možná |
Ano |
Zdroj: Politico.eu
Reformy eurozóny přijdou na řadu až po německých volbách
S dalšími konkrétními plány reforem chce Macron podle serveru Politico.eu počkat do konce září. Pro svoji vizi totiž potřebuje podporu Německa, které čekají 24. září parlamentní volby. V nich podle předvolebních průzkumů pravděpodobně zvítězí opět současná kancléřka Angela Merkelová, která se zatím k Macronovým návrhům staví spíš zdrženlivě.
Merkelová sice naznačila, že by byla ochotná souhlasit s vytvořením postu ministra financí eurozóny, ten by měl ale pouze pomoci sladit ekonomickou politiku jednotlivých zemí. Naproti tomu francouzský prezident by ho chtěl podle serveru Politico vybavit daleko většími pravomocemi.
Rozpočet a eurobondy – kontroverzní témata
Ještě méně nadšení vzbuzuje v Berlíně myšlenka vytvoření společného rozpočtu eurozóny. Merkelová podle serveru Politico na konci srpna uvedla, že by podpořila nanejvýš malý rozpočet, který by sestával z příspěvků členských států a pomáhal by jim zavádět ekonomické reformy.
Německo a Francie se neshodují ani v názoru na zavedení eurobondů – společných dluhopisů zemí eurozóny. Merkelová opakovaně zdůraznila, že trvá na individuální odpovědnosti zemí platících eurem. Macron po svém zvolení ubezpečoval německou vládu, že není zastáncem eurobondů, zároveň ale podle serveru Euractiv dodal, že je otevřen sdílení společného břemene států eurozóny.
Německo podporuje myšlenku Evropského měnového fondu
Největší podpoře se v Německu podle serveru Politico těší návrh na přeměnu Evropského záchranného fondu na Evropský měnový fond. Prosazuje ho zejména německý ministr financí Wolfgang Schäuble a sama kancléřka se podle serveru na konci srpna vyjádřila, že se jedná o velmi důležitou reformu. Schäublemu se také zamlouvá návrh na vznik parlamentu eurozóny.
Macron podle Politica podporuje posílení Evropského záchranného fondu i jeho přeměnu na Evropský měnový fond, zároveň ale zdůraznil, že se nesmí jednat o náhražku společného rozpočtu eurozóny.
Členové eurozóny nejsou v názoru na reformy jednotní
Jak se bude eurozóna vyvíjet, bude záležet nejen na výsledcích německých zářijových voleb, ale i na jejích ostatních členech. Například španělský premiér Mariano Rajoy vyzval podle serveru Euractiv k prohloubení integrace, vytvoření společného rozpočtu i ministra financí eurozóny. Španělsko se také spolu s Itálií staví za eurobondy. Naopak úspěšné severní ekonomiky, jako je Lucembursko či Nizozemsko, se stejně jako Německo eurobondům brání.
Macronovy velkolepé reformní plány ale nemají plnou podporu ani uvnitř francouzské vlády, podle serveru Politico je někteří její členové považují za zbytečně ožehavé, případně nadbytečné. Francouzský prezident se také bude muset vypořádat především s domácí ekonomickou situací, která může jeho úsilí o reformu eurozóny přinejmenším zbrzdit.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
