Euroskop, čtk, 8. 12. 2017
Průlom v měsíce se vlekoucím vyjednávání o brexitu přinesla dnešní ranní bruselská schůzka britské premiérky Theresy Mayové a předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Rámcová shoda vyjednavačů obou stran na tom, jak bude vypadat smlouva o britském odchodu z Unie, umožní příští týden šéfům států a vlád ostatních 27 zemí EU dát zelenou vyjednávání o asi dvouletém přechodném období a o nových smlouvách upravujících obchodní a další spolupráci v budoucnosti.
Podpis samotné dohody o britském odchodu podle článku 50 unijní smlouvy očekává vyjednavač EU Michel Barnier nejpozději v říjnu 2018. Dohoda jako taková ale teprve musí vzniknout. Dnes, celkem 532 dní po britském referendu o odchodu z EU, se obě strany shodly jen na pravidlech, podle nichž budou právní experti finální text brexitové dohody sepisovat.
„Je to samozřejmě kompromis, je to výsledek dlouhých a intenzivních diskusí,“ upozornil Juncker po ranní schůzce s Mayovou. Obě strany podle něj musely své pozice upravovat. Premiérka před novináři připustila, že rozhovory nebyly snadné. Jejich výsledkem je patnáctistránková společná zpráva Barniera a britského vyjednavače Davida Davise, která shrnuje principy brexitové dohody ve třech základních oblastech: zachování práv občanů EU v Británii, finanční vyrovnání a situace na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.
Po 532 dnech od britského referenda o odchodu z EU se strany shodly, podle jakých principů sepíšou dohodu o brexitu. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Drama přineslo jednání o irské hranici
Dnešní posun nastal po intenzivním a dramatickém vyjednávání na poslední chvíli o třetí oblasti, tedy o situaci na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Vzniknout by neměla tvrdá hranice, zároveň ale podle Mayové má být zachována „ústavní a hospodářská integrita“ Británie. Pokud toho nebude možné v rámci budoucí obchodní dohody dosáhnout, navrhne Londýn „specifická řešení pro tuto jedinečnou situaci“.
Podle irského premiéra Lea Varadkara dosáhlo Irsko všeho, co chtělo. „Jsem spokojený, že se podařilo dosáhnout dostatečného pokroku v irských záležitostech, parametry nyní byly nastaveny a jsou dobré,“ uvedl Varadkar. Upozornil ale také, že se nejedná o konec jednání a Irsko podle něj zůstane „ostražité“.
Pro unijní stranu byla od počátku klíčová otázka zachování práv unijních občanů v Británii i po brexitu, přičemž sporná dlouho byla role unijního soudu. Dnešní domluva se podle Junckera týká práva občanů EU v Británii žít, pracovat a studovat, sjednocování rodin, ochrany práv dětí, zdravotní péče, penzí i sociálního zabezpečení. S brexitem související administrativa má být jasná a co nejsnazší. Vše má být součástí britského práva a britské soudy se s žádostí o výklad unijních pravidel budou moci po dobu osmi let dobrovolně obracet na Soudní dvůr EU.
Strany se dohodly, jak spočítají, kolik Británie zaplatí
Shoda je nyní i v otázce vyrovnání britských finančních závazků, domluven je především způsob, jak vypočítat jejich přesnou výši a třeba to, že splaceny budou v eurech. Londýn dodrží všechny závazky, které přijal jako člen bloku, včetně toho, že až do roku 2020 se bude podílet na unijním rozpočtu.
Splnit má také své závazky vůči Evropské investiční bance (EIB) a to i po roce 2020; jde například o podíl na zárukách za její půjčky. Londýn naopak získá zpět svůj podíl vložený právě do EIB či do kapitálu unijní centrální banky (ECB). Británie také dodrží své závazky týkající se svěřeneckých fondů, s jejichž pomocí Unie řeší migrační krizi například v Turecku či Africe.
Dnes domluvené principy budoucí dohody o brexitu se týkají i dalších věcí, například britského odchodu z unijní agentury pro atomovou energii či právní a policejní spolupráce v kriminálních otázkách.
Autor: Euroskop
