08.12.2017
Euroskop
EU podporuje inkluzi v odborném vzdělávání, Rada se dohodla na parametrech fungování Evropského sboru solidarity
|
Krátce…
EU podporuje inkluzi v odborném vzdělávání
|
Komise 9. 11. 2017 informovala o tom, že byl vydán nový Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017. Z dat vyplývá, že vnitrostátní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Zároveň však tyto výsledky potvrzují, že dosažené vzdělání studentů závisí ve velké míře na jejich sociálně-ekonomickém prostředí. Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017 je 6. vydáním této výroční zprávy, která na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU. Monitor analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politiky, díky nimž mohou tyto systémy lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Součástí zprávy je 28 podrobných hodnocení o jednotlivých členských státech EU, shrnující zpráva a internetové stránky. Ke stimulaci investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhá investiční plán pro Evropu, program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský sbor solidarity a také program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut. Komise podporuje členské státy při zajišťování toho, aby jejich vzdělávací systémy plnily svou funkci. Pokud jde o reformy a modernizaci vzdělávání by měly členské státy zvýšit úsilí. Podle nejnovějších údajů bylo v roce 2016 zaměstnáno jen 44 % mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří ukončili školní docházku s nižším stupněm středního vzdělání. V obecné populaci od 15 do 64 let je nezaměstnanost rovněž mnohem vyšší u těch, kdo mají jen základní vzdělání, než u lidí s terciárním vzděláním (16,6 % oproti 5,1 %). Sociálně-ekonomický status zároveň ovlivňuje úspěšnost žáků: 33,8 % žáků z nejvíce znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí má špatné výsledky ve škole, zatímco jejich sociálně lépe postavených spolužáků se to týká jen v 7,6 % případů. Jedním z cílů EU na rok 2020 je snížit podíl 15letých žáků, kteří mají nedostatečné výsledky v základním čtení, matematice a přírodních vědách, na 15 %. EU jako celek se však ve skutečnosti tomuto cíli dále vzdaluje, a to zejména v oblasti přírodních věd, kde se počet žáků s nedostatečnými výsledky zvýšil z 16 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015. Obzvláště jsou zranitelní lidé narození mimo EU. U mladých lidí z prostředí přistěhovalců je vyšší riziko, že budou mít ve škole špatné výsledky a předčasně ukončí školní docházku. V roce 2016 mělo 33,9 % lidí ve věku 30–34 let, kteří žijí v EU, ale narodili se mimo ni, nízkou kvalifikaci (dosáhli maximálně nižšího středního vzdělání); u jejich vrstevníků narozených v EU se to týkalo jen 14,8 %.
Rada se dohodla na parametrech fungování Evropského sboru solidarity
|
Rada se 20. 11. 2017 dohodla na obecném přístupu k návrhu Komise o Evropském sboru solidarity. Cílem návrhu je posílit soudržnost, solidaritu a demokracii v Evropě tím, že bude mladým lidem nabídnuta možnost vykonávat dobrovolnickou činnost nebo placenou práci v rámci prospěšných projektů po celé Evropě. První fáze fungování Evropského sboru solidarity byla zahájena v prosinci 2016. Během počátečních měsíců bylo zaregistrováno 36 tis. mladých lidí a 1,5 tis. z nich získalo příslušné umístění. Tato první fáze je v současnosti realizována za využití 8 různých programů EU (více v příspěvku „Komise chce podpořit investice do evropské mládeže“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2016). Znění dohodnuté Radou obsahuje tyto hlavní prvky: (1) do Evropského sboru solidarity se budou moci zapojit mladí lidé ve věku od 18 do 30 let z EU, přistupujících, kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, zemí ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, Švýcarska a zemí v rámci evropské politiky sousedství; (2) bude navržena široká škála solidárních činností, včetně dobrovolnictví, stáží, pracovních míst a solidárních projektů vedených mladými lidmi; (3) tato iniciativa nabídne příležitost podpořit veřejné a soukromé subjekty, které aktivně posilují soudržnost, solidaritu a demokracii v Evropě, a to například tím, že řeší problematiku sociálního vyloučení, chudoby či zdraví nebo vyvíjejí činnost v oblasti přijímání a integrace uprchlíků.; (5) bude vycházet z osvědčených postupů uplatňovaných v rámci stávajících programů, a to zejména Evropské dobrovolné služby. Jakmile EP přijme svou zprávu, proběhne první třístranné jednání mezi EP, Radou a Komisí.