Výchova, vzdělání a mládež v květnu 2018

10.06.2018
Euroskop

EU chce zlepšit všechny úroveň vzdělání

  • EU chce pomocí podpory vzdělání zlepšit budoucnost mladých v EU a zlepšit mobilitu studentů

EU chce zlepšit všechny úroveň vzdělání

  • EU pokračuje na dalších aspektech vytváření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025.

  • Komise chce podpořit předškolní vzdělávání.

  • Podpora vzdělání má pomoci mladým lidem při hledání zaměstnání.

  • Komise plánuje vznik tzv. studentské karty, která by usnadnila mobilitu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A New European Agenda for Culture (COM(2018)267)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury (KOM(2018)268)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Engaging, Connecting and Empowering young people: a new EU Youth Strategy (COM(2018)269)

Proposal for a Council recommendation on promoting automatic mutual recognition of higher education and upper secondary education diplomas and the outcomes of learning periods abroad (COM(2018)270)

Proposal for a Council recommendation on High Quality Early Childhood Education and Care Systems (COM(2018)271)

Návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (KOM(2018)272)

  • Komise 22. 5. 2018 navrhla řadu iniciativ, jejichž prostřednictvím chce zvýšit mobilitu za vzděláním a příležitosti ke vzdělávání v EU, posílit postavení mladých lidí a povzbudit je k občanské participaci.

Pozadí

V roce 2016 vedoucí představitelé EU potvrdili, že je třeba přijmout opatření na podporu mládeže. V Bratislavské deklaraci se zavázali vytvářet lepší příležitosti pro mladé lidi, jako je iniciativa pro mládež včetně Evropského sboru solidarity. Komise chce obnovit strategii pro mládež, aby se mladí lidé mohli více podílet na utváření budoucnosti Evropy (více v příspěvku „Hodnocení záruk pro mladé a Iniciativy na podporu mládeže“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2016 a v příspěvku „Komise chce podpořit investice do evropské mládeže“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2016).

V listopadu 2017 proběhl sociální summit v Göteborgu, na kterém byl přijat pilíř sociálních práv a mimo jiné probíhaly i diskuze na téma vzdělávání, odborné přípravy a kultury. Komise zde také představila sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury, které má stanovit vizi evropského prostoru vzdělávání a ohlásilo tzv. novou agendu pro kulturu (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017 a v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017). Výsledkem byly závěry Evropské rady z prosince 2017, v nichž byly členské státy, Rada a Komise vyzvány, aby se problematice, o níž se v Göteborgu diskutovalo, dále věnovaly. Evropská rada rovněž vyzdvihla Evropský rok kulturního dědictví 2018 jako příležitost zvýšit povědomí o sociálním a hospodářském významu kultury a kulturního dědictví.

Klíčové a sporné body

EU dlouhodobě chce věnovat více pozornosti vzdělávání, odborné přípravě, mládeži a kultuře. Investice do dovedností, kompetencí a znalostí jsou totiž podle ní motorem inovace, konkurenceschopnosti a odolnosti.

Komise za tímto účelem představila balík, jehož součástí je mimo jiné:

  • Sdělení s názvem Budování silnější Evropy: úloha politik v oblasti mládeže, vzdělávání a kultury, které nastiňuje, jak Komise pokračuje v oblasti Göteborské strategie a mandátu Evropské rady.
  • Strategie pro mládež na období 2019–2027, jež si klade za cíl posílit postavení evropské mládeže a dát mladým lidem větší slovo při vytváření politik EU.
  • Návrhy doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péči pro vytvoření stabilních základů pozdějšího úspěšného života, o automatickém vzájemném uznávání diplomů a období studia v zahraničí za účelem usnadnění vzdělávací mobility v Evropě, a o zlepšení výuky a studia jazyků, aby se zajistilo, že cizí jazyky bude ovládat více mladých lidí.
  • Nová agenda pro kulturu ke zvýšení povědomí o společném a rozmanitém dědictví Evropy. Jejím cílem je využít plného potenciálu kultury při budování inkluzivnější EU, podpora inovací, kreativity a udržitelné zaměstnanosti a růstu a při posilování vnějších vztahů EU.

Dále pokračují práce na dalších aspektech vytváření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025. Zastřešující sdělení o „Budování silnější Evropy“ nastiňuje plány týkající se evropské studentské karty, jež má zvýšit vzdělávací mobilitu omezením administrativní zátěže a nákladů vznikajících studentům a institucím vzdělávání a odborné přípravy. Komise plánuje, že by tato karta měla být zavedena do roku 2021 a měla by se stát viditelným symbolem identity evropských studentů.

Sdělení rovněž zdůrazňuje úsilí, jež je ve spolupráci s členskými státy a vzdělávacím sektorem vynakládáno na vytváření tzv. evropských univerzit. Tyto tzv. evropské univerzity se mají utvářet zdola nahoru vytvořením sítí stávajících univerzit a mají posílit přeshraniční spolupráci prostřednictvím dlouhodobých institucionálních strategií. Cílem Komise je spustit v roce 2019 a 2020 v rámci programu Erasmus+ pilotní projekty a plné zavedení iniciativy se plánuje na rok 2021.

Současně byly zveřejněny první výsledky průzkumu Eurobarometr mapujícího názory Evropanů na hlavní iniciativy, na nichž má být vystavěn tzv. evropský prostor vzdělávání. Z tohoto průzkumu vyplývá, že více než 9 z 10 respondentů ve všech zemích pokládá za užitečné, aby studenti dostali možnost pracovat v rámci sítí tzv. evropských univerzit na inovativních projektech s lidmi z jiných zemí. Dále ukazuje, že 84 % mladých lidí, kteří se tohoto průzkumu zúčastnili, by si rádo zlepšilo znalost jazyků, které se již učili, a 77 % by se chtělo naučit nový jazyk.

Předpokládaný další vývoj

Předložené iniciativy budou projednány a Komise by měla pokračovat ve své snaze v budování Evropského prostoru vzdělávání.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality