Výchova, vzdělání a mládež v listopadu 2020

Krátce…

EU hodnotila stav vzdělávání a odborné přípravy

Komise 12. 11. 2020 zveřejnila svou výroční zprávu Monitor vzdělávání a odborné přípravy, v níž analyzuje, jak se v EU a jejích členských státech vyvíjí vzdělávání a odborná příprava. Vydání Monitoru z roku 2020 se zaměřuje zejména na výuku a učení v digitálním věku. Koronavirová krize poukázala na význam digitálních řešení pro výuku a učení a upozornila na stávající nedostatky. Monitor vzdělávání a odborné přípravy analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politiky, díky nimž mohou tyto systémy lépe reagovat na společenské potřeby a potřeby trhu práce. Součástí zprávy je 27 podrobných zpráv o jednotlivých zemích a jejich vzájemné srovnání. Přestože členské státy v posledních letech investují do digitální infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu, stále přetrvávají značné rozdíly, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak mezi nimi navzájem. Navzdory rozšířenému názoru, že dnešní mladí lidé jsou „digitální generací“, z průzkumů vyplývá, že mnozí z nich nezískají dostatečné digitální dovednosti. Nedostatek digitálních dovedností byl konstatován u více než 15 % žáků ve všech zkoumaných zemích. Vedle toho z podkladů OECD vyplývá, že učitelé nižšího sekundárního stupně v zemích EU pouze zřídka procházejí odbornou přípravou v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií pro výuku. Učitelé se rovněž zmiňují o naléhavé potřebě profesního rozvoje v oblasti využívání digitálních dovedností při výuce. Ve svém každoročním hodnocení toho, jak vzdělávací systémy v EU řeší hlavní problémy ve vzdělávání, Komise vyzdvihuje pokrok při snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a při zvyšování účasti ve všech odvětvích vzdělávání od raného dětství až po terciární vzdělávání. Monitor nicméně poukazuje na přetrvávající obtíže týkající se vybavení všech mladých lidí základními dovednostmi. Přibližně každý 5. člověk ve věku 15 let vykazuje nedostatečnou úroveň dovedností v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd umožňující plné zapojení do společnosti. Vzhledem k dopadu sociálně-ekonomického zázemí na výsledky žáků v oblasti základních a digitálních dovedností je nutné řešit znevýhodnění ve vzdělávání a odborné přípravě a snižovat rozdíly v digitálních dovednostech mezi žáky. Podle nejnovějších údajů monitoru členské státy EU stabilně vynakládají na vzdělávání přibližně 10 % celkových veřejných výdajů, což je důkazem jejich přesvědčení, že náležité investice do vzdělání přispívají k hospodářskému růstu a sociálnímu začleňování.