10.04.2021
Euroskop
Komise představila první strategický plán programu Horizont Evropa, Rada přijala postoj k programu Horizont Evropa, EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace, Komise chce zveřejňovat vědecké dokumenty, Rozpočet programu Erasmus+ se na příštích 7 let téměř zdvojnásobí
|
Krátce…
Komise představila první strategický plán programu Horizont Evropa
|
Komise 15. 3. 2021 přijala 1. strategický plán programu Horizont Evropa, což je nový program EU pro výzkum a inovace v hodnotě 95,5 mld. € v běžných cenách. Strategický plán je novinkou programu Horizont Evropa a stanovuje strategické směry pro zacílení investic v prvních 4 letech jeho provádění. Zajišťuje, aby činnosti EU v oblasti výzkumu a inovací přispívaly k prioritám EU, včetně klimaticky neutrální a ekologické Evropy a EU připravené na digitální věk. Strategický plán stanoví 4 strategické směry pro investice do výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa na příští 4 roky: (1) podpořit otevřenou strategickou autonomii prostřednictvím vedoucího postavení ve vývoji klíčových digitálních, základních a vznikajících technologií, odvětví a hodnotových řetězců; (2) obnovit evropské ekosystémy a biologickou rozmanitost a udržitelným způsobem nakládat s přírodními zdroji; (3) učinit z Evropy první digitální, oběhové, klimaticky neutrální a udržitelné hospodářství; a (4) vytvořit odolnější, inkluzivnější a demokratičtější evropskou společnost. Strategický plán rovněž obsahuje evropská spolufinancovaná a spoluprogramovaná partnerství a mise EU, které mají být podporovány prostřednictvím programu Horizont Evropa. Partnerství se budou týkat kritických oblastí, jako je energetika, doprava, biologická rozmanitost, zdraví, potraviny a oběhovost, a doplní 10 institucionálních evropských partnerství navržených v únoru 2021 Komisí. Mise EU se budou zabývat globálními výzvami, které ovlivňují náš každodenní život, a to stanovením ambiciózních a inspirativních, ale dosažitelných cílů, jako je boj proti rakovině, přizpůsobení se změně klimatu, ochrana našich oceánů, ekologičtější města a zajištění zdravé půdy a potravin. Mise EU budou s využitím velkého množství nástrojů napříč různými obory a oblastmi politiky řešit složité otázky prostřednictvím výzkumných projektů, politických opatření či dokonce legislativních iniciativ.
Rada přijala postoj k programu Horizont Evropa
|
Rada 16. 3. 2021 přijala postoj v 1. čtení k víceletém rámcovému programu EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 Horizont Evropa. Stalo se tak v návaznosti na dohodu s EP, které bylo dosaženo v prosinci 2020 a která vytvořila podmínky k tomu, aby bylo navržené nařízení zavádějící program Horizont Evropa rychle přijato ve 2. čtení (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020). Nařízení stanovuje strukturu a cíle programu, jeho rozpočet, formy financování z prostředků EU a pravidla pro poskytování tohoto financování. Požaduje, aby 35 % výdajů na akce financované v rámci tohoto programu přispívalo k dosažení cílů v oblasti klimatu. Upravuje rovněž mezinárodní spolupráci mezi EU a třetími zeměmi v oblasti výzkumu a inovací. Oproti svému předchůdci zavádí Horizont Evropa: (1) klastrový přístup k řešení společenských výzev; (2) efektivnější přístup k evropským partnerstvím; (3) přístup orientovaný na mise; (4) Evropskou radu pro inovace; (5) větší otevřenost vůči novým partnerům, avšak zachová excelenci jako hlavní kritérium pro výběr; a (6) zjednodušená pravidla, větší právní jistotu a menší administrativní zátěž pro příjemce a správce programů. V souladu s politickou dohodou dosaženou v prosinci 2020 se očekává, že EP schválí postoj Rady v 1. čtení v dubnu 2021. Nařízení pak bude považováno za formálně přijaté. Použije se zpětně od ledna 2021.
EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace
|
Komise 18. 3. 2021 zahájila činnost Evropské rady pro inovace (ERI) s rozpočtem ve výši přes 10 mld. € na období 2021–2027, jejímž cílem je rozvíjet a rozšiřovat průlomové inovace. Na základě úspěšného pilotního programu v rámci programu Horizont 2020 je nová ERI nejen novinkou programu Horizont Evropa, ale je rovněž jediná svého druhu ve světě: spojuje výzkum vznikajících technologií s nástrojem Accelerator a zvláštním kapitálovým fondem (fond Evropské rady pro inovace) s cílem rozšířit inovativní začínající podniky a MSP. Do fondu ERI budou směřovat přibližně 3 mld. € z rozpočtu ERI. Kromě toho se zveřejňuje 1. roční pracovní program ERI, který v roce 2021 otevírá možnosti financování v hodnotě více než 1,5 mld. €. Současně je možné podávat přihlášky pro 2 ocenění: Cenu EU pro ženy inovátorky a Evropské hlavní město inovací. Evropská rada pro inovace (ERI) má několik rysů, díky kterým může podpořit průkopnické podniky a projekty. (1) Nástroj ERI Accelerator podporuje MSP, zejména začínající podniky a spin-out firmy, aby rozvíjely a rozšiřovaly průlomové inovace. Nástroj ERI Accelerator obsahuje nový systém pro podávání žádostí vstřícný k inovacím, v jehož rámci mohou začínající podniky a MSP kdykoli požádat o financování prostřednictvím zjednodušeného postupu. (2) Tým správců programů ERI bude odpovědný za rozvíjení vizí pro průlomové technologické a inovační objevy (jako je buněčná a genová terapie, zelený vodík a nástroje pro léčbu mozkových onemocnění), za správu portfolií projektů ERI a za propojení zúčastněných stran s cílem uvést tyto vize do praxe. (3) Nový režim ERI pro financování transformace pomůže převádět výsledky výzkumu (z nástroje ERI Pathfinder a Evropské rady pro výzkum) na inovace (spin-outy, obchodní partnerství atd.). (4) Zavádějí se nová opatření na podporu žen inovátorek, mezi něž patří i program pro ženy ve vedoucích pozicích. Ve spolupráci se sítí Enterprise Europe Network se bude podporovat účast talentovaných žen inovátorek, jakož i všech inovativních MSP z méně známých regionů, což má pomoci překonat rozdíly v oblasti inovací. K možnostem financování, které byly v 1. pracovním programu Evropské rady pro inovace oznámeny, patří: (1) Financování v rámci nástroje ERI Accelerator v hodnotě 1 mld. € určené začínajícím podnikům a MSP na rozvoj a rozšiřování inovací s velkým dopadem, které mají potenciál vytvářet nové trhy nebo měnit ty stávající. Jde o jedinečné kombinované financování s využitím vlastního kapitálu (nebo kvazikapitálu, jako jsou konvertibilní úvěry) od 0,5 mil. € do 15 mil. € prostřednictvím fondu ERI s granty ve výši až 2,5 mil. €. Z 1 mld. € je 495 mil. € vyčleněno na průlomové inovace pro Zelenou dohodu pro Evropu a strategické digitální a zdravotnické technologie; (2) Nástroj ERI Pathfinder pro multidisciplinární výzkumné týmy v hodnotě 300 mil. € na provádění vizionářského výzkumu s potenciálem vést k technologickým průlomům. Výzkumné týmy mohou požádat o granty ve výši až 4 mil. €. Většina finančních prostředků je přidělována prostřednictvím otevřených výzev bez předem stanovených tematických priorit, zatímco 132 mil. € je určeno na řešení 5 výzev v rámci nástroje Pathfinder, jimiž jsou: sama sebe si uvědomující umělá inteligence, nástroje pro měření mozkové aktivity, buněčné a genové terapie, zelený vodík a umělé živé materiály. (3) Z nástroje ERI transformace s finančním krytím 100 mil. € se financuje transformace výsledků výzkumu na inovační příležitosti. Tato 1. výzva v rámci nástroje ERI transformace se zaměří na výsledky, kterých bylo dosaženo v rámci pilotních projektů ERI Pathfinder a projektů Evropské rady pro výzkum ověřujících koncepci s cílem propracovat technologie a doložit ekonomickou opodstatněnost konkrétních aplikací.
Komise chce zveřejňovat vědecké dokumenty
|
Komise 24. 3. 2021 spustila Open Research Europe, platformu pro zveřejňování vědeckých dokumentů, která bude přístupná všem. Platforma představí výsledky výzkumu financovaného z programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027 a z předcházejícího programu Horizont 2020. Platforma Open Research Europe má poskytnout výzkumným pracovníkům i občanům bezplatný přístup k nejnovějším vědeckým objevům. Je přímou reakcí na obtíže, jež jsou často spojené se zveřejňováním vědeckých výsledků, včetně zpoždění a překážek pro opakované použití výsledků a vysokých nákladů. Platforma je pro příjemce programů Horizont Evropa a Horizont 2020 nepovinnou službou, s jejíž pomocí mohou splnit své požadavky na financování okamžitého otevřeného přístupu bez jakýchkoli nákladů. Již bylo poskytnuto přibližně 40 vědeckých dokumentů z velmi rozmanitých oblastí výzkumu, které jsou vědecké obci k dispozici pro čtení a přezkum. Open Research Europe má přispět nejen k otevřenému, rychlému a nákladově efektivnímu zveřejňování vědeckých dokumentů. Příjemcům programů Horizont 2020 a Horizont Evropa má rovněž usnadnit dodržování příslušných podmínek otevřeného přístupu na základě podmínek jejich financování: okamžitý otevřený přístup, jak vyžaduje program Horizont Europe, a automatické ukládání údajů ve všeobecně přístupném archívu (pro srovnání u programu Horizont 2020 bylo povoleno embargo po dobu 6–12 měsíců). Open Research Europe poskytne výzkumným pracovníkům publikační místo pro rychlé sdílení jejich výsledků a poznatků a usnadní otevřené a konstruktivní diskuse o výzkumu. Platforma obsahuje širokou škálu metrik pro měření vědeckého a sociálního dopadu článků a poskytování informací o jejich používání a opakovaném použití. V současné době je k 91 % všech publikací a 95 % všech recenzovaných publikací financovaných z programu Horizont 2020 veřejný přístup, což je v celosvětovém měřítku velmi vysoký podíl. Cílem však je, aby veškeré vědecké publikace pocházející z výzkumu financovaného Komisí měly otevřený přístup. Cílem programu Horizont Evropa je zejména to, aby publikace byly veřejně přístupné od okamžiku jejich zveřejnění, což platforma umožňuje. Otevřená věda je přístup založený na otevřené spolupráci a systematickém sdílení znalostí a nástrojů v co nejranější fázi výzkumného procesu a co v nejširším měřítku. Zvyšuje účinnost a kreativitu výzkumných a inovačních systémů a posiluje excelenci a důvěru společnosti ve vědu. Je tomu tak proto, že zpřístupnění a sdílení výsledků a údajů výzkumu, jejich opětovné použití a reprodukovatelnost a přístup k výzkumným infrastrukturám poskytují základ pro vzájemný přezkum a vědeckou diskusi, které zajišťují kvalitu a účinnost při dalším uvažování, analýzách a inovacích.
Rozpočet programu Erasmus+ se na příštích 7 let téměř zdvojnásobí
|
Komise 25. 3. 2021 přijala 1. roční pracovní program programu Erasmus+ na období 2021–2027. S rozpočtem ve výši 26,2 mld. € (oproti rozpočtu ve výši 14,7 mld. € v období 2014–2020) doplněným o částku ve výši zhruba 2,2 mld. € z vnějších nástrojů EU bude nový a přepracovaný program financovat vzdělávací mobilitu a projekty přeshraniční spolupráce pro 10 mil. občanů EU všech věkových skupin a ze všech prostředí. Bude usilovat o to, aby byl ještě inkluzivnější a podporoval ekologickou a digitální transformaci, jak je stanoveno v Evropském prostoru vzdělávání. Erasmus+ bude rovněž posilovat odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy tváří v tvář pandemii. Přijetí ročního pracovního programu otevírá cestu pro první výzvy k předkládání návrhů v rámci nového programu Erasmus+, které byly rovněž zveřejněny. O financování může za pomoci vnitrostátních agentur programu Erasmus+ se sídlem ve všech členských státech EU a třetích zemích přidružených k programu požádat jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt působící v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Nový program Erasmus+ nabízí příležitosti pro studijní pobyty v zahraničí, stáže, učňovskou přípravu a výměny zaměstnanců ve všech oblastech vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Je určen žákům, vysokoškolským studentům i účastníkům odborného vzdělávání a přípravy, účastníkům vzdělávání dospělých, výměn mládeže, pracovníkům s mládeží a sportovním trenérům. Kromě mobility, která tvoří 70 % rozpočtu, investuje nový Erasmus+ též do projektů přeshraniční spolupráce. Může se jednat o instituce vysokoškolského vzdělávání (např. iniciativa „Evropské univerzity“), školy, vzdělávání učitelů a pedagogické fakulty (např. pedagogické akademie Erasmus+), střediska vzdělávání dospělých, mládežnické a sportovní organizace, poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy (např. centra excelence odborného vzdělávání) a další aktéry v oblasti učení.