Petr Pospíšil, Euroskop, 16.7.2021
Evropská komise plánuje během několika let založit nový orgán, který bude mít za úkol dohlížet na praní špinavých peněz. Dosud tuto roli vykonával Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, zkráceně EBA) sídlící v Paříži, avšak i z důvodu několika kontroverzí vyšlo najevo, že unijní představitelé preferují přesun větší části agendy boje proti praní špinavých peněz pod nový orgán, který se bude zaměřovat výlučně na tento problém.
O záměrech informoval portál Politico. Podle jeho zdrojů je záměrem Komise převést všechny pravomoci v oblasti boje proti praní špinavých peněz z agentury EBA na nově vzniklý orgán. Detaily plánu má Komise zveřejnit v úterý 20. července.
Záměr je reakcí na celou řadu skandálů spojených s nedostatečným bankovním dohledem ze strany EBA, které je vyčítáno, že opakovaně patřičným způsobem nereagovala na případy zanedbání bankovního dohledu národními kontrolními orgány a regulátory bankovního trhu.
Plány jsou reakcí na nedostatečnou kontrolu ze strany EBA
Z pohledu Evropského orgánu pro bankovnictví lze tento vývoj považovat za nepříjemný. Poté, co došlo k přesunu agentury EBA z Londýna do Paříže se počítalo s posílením kapacit tohoto orgánu právě za účelem boje proti praní špinavých peněz. EBA se ovšem například rozhodla nepotrestat Dánsko a Estonsko za podezřelé pohyby prostředků skrze některé velké severské bankovní instituce. Toto rozhodnutí, i některá další, vyvolaly rozčarování na straně Komise a přiměly ji k uvažování nad alternativním postupem.
Nová agentura by měla disponovat pravomocí přímého dohledu nad finančními korporacemi zemí evropské sedmadvacítky. V případě, shledá-li nesrovnalosti, bude moci udělit pokuty ve výši milionů euro. Nejvíce se bude zaměřovat na aktivity společností financovaných nezákonným způsobem.
Orgán se zaměří výlučně na boj proti praní špinavých peněz
Návrh počítá s jednotným souborem pravidel, jejichž dodržování bude nový unijní orgán vymáhat. Sjednocení doznají i pravidla policejních kontrol zákaznických transakcí. Plány Komise počítají rovněž s prohloubením spolupráce mezi policejními složkami členských zemí zaměřujícími se na oblast ekonomické kriminality. Příslušné národní instituce budou vůči nové agentuře čelit přísnějším a účinnějším reportovacím povinnostem.
Hlavním rozdílem oproti EBA má spočívat v tom, že vedení nové agentury by mělo být nezávislé na členských zemích, které do něj nebudou dosazovat svoje zástupce. Finský europoslanec Eero Heinäluoma, citovaný portálem Politico, to komentoval slovy: „Současný přístup k praní špinavých peněz, s ústřední rolí EBA, je bezzubý,“ a dodal: „Jednotná agentura s jasně definovanými pravomocemi a zdroji by mohla být významným krokem kupředu za předpokladu, že budou patřičným způsobem vyřešena další slabá místa jako nedostatečná harmonizace regulačních požadavků.“
Nová agentura by měla zahájit svoji činnost v roce 2026
Server Politico ovšem upozorňuje, že proti plánům na založení speciální agentury potírající praní špinavých peněz zaznívají i kritické hlasy. Kupříkladu šéf bruselského think-tanku Centre for European Policy Studies je přesvědčen, že by vhodnější cestou bylo zajistit efektivnější a nezávislejší fungování EBA než zakládat zcela novou agenturu „na zelené louce“. Obává se toho, že mezi členskými státy by se mohl rozhořet spor o tom, kde bude sídlo nového orgánu.
Záměr musí ještě projít vyjednáváním s Evropským parlamentem a Radou EU. Pokud půjde vše podle plánu, svoje kontrolní aktivity by měla naplno rozvinout v roce 2026.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
