V čerpání evropských fondů se Česká republika podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) dostala na dosud nejvyšší, osmou pozici. Loni koncem roku byla mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie na 11. místě. Evropská komise ČR ke konci dubna letošního roku proplatila 503,9 miliardy korun, tedy zhruba tři čtvrtiny peněz vyjednaných pro programové období 2014 až 2020. Největší část financí vzhledem k celkové alokaci programu směřovala na projekty z dotačního titulu Výzkum, vývoj a vzdělávání. MMR to včera uvedlo v tiskové zprávě.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň včera ČTK řekl, že za postup ČR v žebříčku Evropské komise může jedině uvolnění pravidel čerpání po vypuknutí pandemie koronaviru. „Do té doby jsme tradičně zaostávali v čerpání. A zhruba dva roky před koncem období již bylo jasné, že by se nestihlo dočerpat, ani kdyby se ze dne na den zdvojnásobil počet projektů,“ uvedl. Dodal, že po uvolnění pravidel pro spolufinancování se dalo pod evropské fondy zahrnout mnohem více projektů a čerpat na nich více financí.
Česku se podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) daří dokončovat desítky tisíc projektů podpořených z evropských fondů. „Přínosy mají nejen v oblasti investic do infrastruktury, do inovací, přispívají ke konkurenceschopnosti regionů, ale i zkvalitňování života nás všech,“ řekl.
Na prvním místě žebříčku v čerpání evropských fondů je nyní Irsko, úspěšnější než ČR jsou dále Finsko, Lucembursko, Portugalsko, Kypr, Slovinsko a Estonsko. Například Polsko je o jedno místo za ČR, Slovensko je mezi unijními státy na předposlední pozici.
Na rozvoj regionů v programovém období let 2021 až 2027 bude ČR čerpat 550 miliard korun. Evropská komise schválila Dohodu o partnerství, která určuje strategii a investiční priority členského státu pro využití evropských financí. Bartoš v úterý uvedl, že ČR je šestou unijní zemí, které komise zatím dohodu odsouhlasila.
Role evropských fondů se do budoucna podle Bartoně promění. „Zatímco doposud dominovaly strukturální fondy ve střední a východní Evropě, nyní bude více fondového financování i v západní Evropě pro klimatické cíle,“ uvedl. Současně upozornil, že hlavním cílem by nemělo být, kolik procent ČR vyčerpá, ale zda získané peníze vydá na smysluplné účely. „Někdy může čerpání dokonce i snižovat míru konkurence na trhu,“ doplnil.